Spory o pravost, výši či pořadí nevykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem či dlužníkem

Spory o pravost, výši či pořadí nevykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem či dlužníkem

Jak je uvedeno /3.2, je oprávněn popřít pravost, výši či pořadí pohledávky insolvenční správce a dlužník či - od 31. 3. 2011 - věřitel (k účinkům popření viz výklad v uvedené části).

Pokud insolvenční správce při přezkumném jednání popřel nevykonatelnou pohledávku věřitele, který se tohoto přezkumného jednání nezúčastnil, vyrozumí insolvenční správce o tomto popření nositele popřené pohledávky písemně ( § 197 odst. 2 IZ). Z dikce tohoto ustanovení plyne, že pokud je při přezkumném jednání věřitel popřené pohledávky přítomen, nebude dodatečně písemně o popření pohledávky insolvenčním správcem vyrozumíván; na místě při přezkumném jednání bude o dalším procesním postupu poučen insolvenčním soudem (viz judikát níže).

Vyrozumění o popření pohledávky

Obsahové náležitosti písemného vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky předepisuje § 13 vyhl. č. 311/2007 Sb. Vyrozumění musí obsahovat zejména:

- označení insolvenčního soudu včetně spisové značky, pod kterou je insolvenční řízení vedeno,

- označení dlužníka,

- označení věřitele, jemuž je toto vyrozumění určeno,

- údaje umožňující identifikaci popřené nevykonatelné pohledávky,

- informaci o tom, zda tato pohledávka byla popřena co do pravosti, výše nebo pořadí,

- u pohledávky popřené co do pořadí se ve vyrozumění uvede, v jakém pořadí má být pohledávka dle insolvenčního správce uspokojena,

- u pohledávky popřené co do výše se ve vyrozumění uvede, v jaké výši byla insolvenčním správcem popřena,

- údaj o tom, zda pohledávku popřel insolvenční správce či dlužník,

- poučení, že pokud věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, nepodá v uvedené lhůtě proti insolvenčnímu správci (případně proti popírajícímu dlužníkovi, jde-li o reorganizaci či oddlužení) u insolvenčního soudu žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky, nebude k pohledávce popřené co do pravosti nadále v insolvenčním řízení přihlíženo a pohledávka popřená co do výše nebo pořadí se bude pokládat za zjištěnou ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření insolvenčním správcem,

- poučení o tom, že lhůta k podání žaloby činí 30 dnů od přezkumného jednání a že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění, (k počítání lhůty viz níže uvedené závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 60 INS 15444/2011, 1 VSPH 591/2012-P2-7 ze dne 10. 5. 2012),

- poučení, že věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, se v podané žalobě může jako důvodu vzniku pohledávky dovolávat jen skutečností uvedených v přihlášce nebo při přezkumném jednání a dále skutečností, o kterých se věřitel dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku,

- datum a podpis insolvenčního správce.

Vrchní soud v Praze dospěl v usnesení sp. zn. MSPH 60 INS 15444/2011, 1 VSPH 591/2012-P2-7 ze dne 10. 5. 2012 k závěru, že lhůta 30 dnů počítaná od přezkumného jednání pro podání určovací žaloby ohledně popřené nevykonatelné pohledávky ( § 198 odst. 1 IZ) nemůže být věřiteli, jenž se přezkumného jednání nezúčastnil, zkrácena v důsledku brzkého doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Z odůvodnění usnesení lze ocitovat:

„Pokud jde o § 198 odst. 1 větu první za středníkem IZ, dle níž lhůta 30 dnů neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ, zastává odvolací soud názor, že uvedené ustanovení toliko posouvá (tedy nezkracuje) konec shora popsané obecné lhůty 30 dnů o dalších 15 dnů v těch případech, kdy se věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, přezkumného jednání nezúčastnil, a kterého je proto třeba o tom - prostřednictvím insolvenčního správce - zvláště písemně vyrozumět. Tato úprava je pro věřitele nepřítomného na přezkumném jednání určitým nadstandardem oproti věřiteli, jenž se přezkumného jednání účastnil a jemuž v případě popření jeho nevykonatelné pohledávky již pravidelně běží obecná třicetidenní lhůta k podání určovací žaloby, neboť tento věřitel byl již seznámen s důvody popření své nevykonatelné pohledávky. Smyslem této úpravy je eliminace případů, že by vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ bylo věřiteli doručeno až po uplynutí obecné lhůty 30 dnů pro podání určovací žaloby, což by mělo pro věřitele, který se přezkumného jednání neúčastnil, fatální následek, neboť žalobu by již nestihl včas podat a účinky popření nevykonatelné pohledávky by již nemohl procesními prostředky odvrátit. Z uvedeného nutně vyplývá, že bude-li věřiteli nepřítomnému na přezkumném jednání doručeno vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ ještě v průběhu obecné lhůty 30 dnů pro podání určovací žaloby, nemůže mu toto lhůta skončit v důsledku časného doručení tohoto vyrozumění. Opačný výklad, dle něhož by uvedenému věřiteli měla lhůta pro podání určovací žaloby skončit již v důsledku doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ ještě v průběhu obecné lhůty 30 dnů, by byl v rozporu se zásadami, na nichž spočívá insolvenční řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů ( § 5 písm. a) IZ) a aby věřitelé, kteří mají podle IZ zásadně stejné nebo obdobné postavení, měli v insolvenčním řízení rovné možnosti ( § 5 písm. b) IZ). Jinými slovy řečeno, lhůta 30 dnů počítaná od přezkumného jednání pro podání určovací žaloby ohledně popřené nevykonatelné pohledávky ( § 198 odst. 1 IZ) nemůže být věřiteli, jenž se přezkumného jednání nezúčastnil, zkrácena v důsledku brzkého doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ.“

Vzor vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem, případně I dlužníkem, pokud jeho popření nemá vliv na zjištění pohledávky, viz část 5/3.3.1.

Vzor vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem, případně i dlužníkem, pokud jeho popření má vliv na zjištění pohledávky, viz část 5/3.3.2.

Vzor vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky pouze dlužníkem, pokud jeho popření má vliv na zjištění pohledávky, viz část 5/3.3.3.

Posouzení vykonatelnosti pohledávky pro účely legitimace k podání incidenční žaloby

Problematikou oprávnění insolvenčního správce posoudit vykonatelnost přihlášené pohledávky se zabývá usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 44 INS 4027/2010, 3 VSPH 1217/2010-P3 ze dne 21. 3. 2011. Odvolací soud v tomto rozhodnutí dospěl k závěru (citace z odůvodnění)

„Prvotní (předběžné) posouzení, zda nárok přihlášený insolvenčním věřitelem je vykonatelný či nikoli, přísluší insolvenčnímu správci, jenž svůj názor vyjádří tím, že v seznamu přihlášených pohledávek dle ustanovení § 189 odst. 1 IZ vyznačí, zda považuje pohledávku za vykonatelnou či nevykonatelnou, že příslušného věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom písemně vyrozumí, nebo tím, že sám uplatní své popření ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 IZ (viz též usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 2009, sp.zn. MSPH 78 INS 3637/2008, 2 VSPH 552/2009-P4).

Jestliže tedy insolvenční správce, maje zato, že přihlášená pohledávka není vykonatelná, insolvenčního věřitele vyrozuměl podle § 197 odst. 2 IZ, měl věřitel jedinou možnost odvrátit případné následky předvídané v ustanovení § 185 IZ jedině tím, že by řádně a včas podal u insolvenčního soudu určovací žalobu“.

V souladu s výše uvedeným Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. 15 Cmo 156/2010-118 ze dne 14. 1. 2011 vyslovil (citace z odůvodnění):

„Zvolil-li insolvenční správce tím, že sám podal žalobu na popření pohledávky, kterou měl za vykonatelnou, způsob, jímž má být otázka uspokojitelnosti uplatněného nároku postavena najisto, nemohl již později vyzvat věřitele k podání incidenční žaloby. Pokud tak přesto učinil a věřitel na základě výzvy takovou žalobu skutečně podal, brání jejímu projednání překážka již (insolvenčním správcem) zahájeného řízení.“

Postupem insolvenčního správce při posuzování ne/vykonatelnosti přihlášené pohledávky a závazností tohoto určení pro další postup v řízení (pro podání incidenční žaloby z popření), se dále zabýval Vrchní soud v Praze i v usnesení sp. zn. KSUL 43 INS 4584/2011, 3 VSPH 1329/2012-P16-10 ze dne 14. května 2013. Z jeho závěrů lze citovat:

„Správcova kompetence vyznačit v seznamu přihlášených pohledávek ne/vykonatelnost přezkoumávaných pohledávek nesmí být k tíži věřitelů těchto pohledávek nijak svévolně nesprávně aplikována (nebo dokonce zneužívána). Pokud věřitel do skončení přezkumného jednání prokázal příslušnou veřejnou listinou, že jeho pohledávka (či některá z jím přihlášených pohledávek) je vykonatelná (opírá se o některý z titulů vyjmenovaných v § 274 OSŘ opatřený vyznačeným potvrzením o jeho vykonatelnosti), insolvenční správce má tento průkaz vykonatelnosti pohledávky respektovat, tj. do seznamu tuto pohledávku pro účely jejího přezkoumání zařadit jako vykonatelnou s tím, že jako s vykonatelnou s ní pak musí být zacházeno i v případě jejího popření. Tím není vyloučeno, aby správce při popření a v následném jím zahájeném incidenčním sporu o pravost nebo výši pohledávky, jež byla přezkoumána (dle doloženého exekučního titulu) jako vykonatelná, prosazoval názor, že jde ve skutečnosti o pohledávku nevykonatelnou (popř. že vůbec nevznikla, pokud má jít např. o náhradu nákladů řízení přiznanou rozhodnutím soudu či jiného příslušného orgánu, které správce co exekuční titul zpochybňuje), a aby v případě úspěchu tohoto správcova názoru došlo v incidenčním sporu k příslušnému přechodu důkazního břemene na žalovaného věřitele i k akceptaci uplatněných popěrných námitek přípustných u nevykonatelné pohledávky. Pokud by správce navzdory řádnému průkazu vykonatelnosti pohledávky zařadil pohledávku do seznamu přihlášených pohledávek jako nevykonatelnou, šlo by o exces, který insolvenční soud v rámci svých dohledových pravomocí může při přezkumu řešit (korigovat). S takovou výslovnou úpravou ostatně počítá i návrh tzv. revizní novelizace insolvenčního zákona, jenž je nyní projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR jako sněmovní tisk č. 929. Navrhuje se, aby v pochybnostech o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, rozhodl o této otázce do skončení přezkumného jednání insolvenční soud usnesením, proti němuž není přípustný opravný prostředek.....

Pro posouzení, zda pohledávka byla přezkoumána jako vykonatelná či nevykonatelná je rozhodné, jak ji správce označil v seznamu přihlášených pohledávek; toto posouzení může správce na přezkumném jednání ještě změnit, případně je může v případě hrubého nesouladu mezi doloženými vlastnostmi pohledávky a jejím posouzením insolvenčním správce, korigovat insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Taková výslovná korekce seznamu provedená až na přezkumném jednání správcem nebo soudem ovšem musí být z protokolu o tomto jednání zcela zřetelně patrná. Rozhodné tedy je, v jaké kvalitě (prokazatelně a nepochybně) byla pohledávka na přezkumném jednání, na kterém byla popřena, přezkoumávána. Tento výsledek předurčuje též legitimaci k podání žaloby z popření a rovněž běh lhůty k jejímu podání; vyrozumění poskytnuté věřiteli musí pak odpovídat stavu přezkoumání pohledávky. Posouzení, zda pohledávka byla přezkoumána jako vykonatelná či nevykonatelná, nelze dodatečně nikterak měnit, a to např. ani tím, že správce u pohledávky popřené zjevně jako vykonatelné, posléze pošle věřiteli vyrozumění, že pohledávka byla ve skutečnosti při přezkumu posouzena jako nevykonatelná, a že má tedy sám podat žalobu. Vyrozumění nemůže být svévolné, musí odpovídat stavu v době přezkumu.“

Lhůta k podání žaloby

Pokud se nositel popřené nevykonatelné pohledávky nespokojí s výsledkem přezkumného jednání, je oprávněn domáhat se zjištění popřené pohledávky incidenční žalobou podanou u insolvenčního soudu podle výše uvedeného poučení.

Z § 198 odst. 2 IZ plyne, že lhůta k podání žaloby je hmotněprávní, a proto žaloba musí být nejpozději poslední den lhůty doručena insolvenčnímu soudu (nestačí podat ji poslední den lhůty k poštovní přepravě). Opožděně podanou žalobu insolvenční soud odmítne. Předtím však musí zkoumat, zda se věřiteli dostalo náležitého poučení o možnosti podat žalobu. Nebyl-li věřitel insolvenčním správcem v písemné výzvě, popř. insolvenčním soudem při přezkumném jednání, řádně poučen, lhůta k podání žaloby nezačala vůbec běžet a žaloba podaná za takového stavu je vždy žalobou podanou včas.

Judikatura

Z usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 15 Cmo 16/2010-52 ze dne 8. 4. 2010 plyne, že zákon nemůže poskytovat více práv věřitelům, kteří se přezkumného jednání neúčastní, než těm, kteří se takového jednání zúčastnili. Jestliže insolvenční zákon v § 197 odst.2 stanoví povinnost insolvenčnímu správci písemně vyrozumět nepřítomné věřitele o popření pohledávky, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v opraveném seznamu přihlášených pohledávek, a podle § 198 těmto věřitelům neskončí zákonná 30 denní lhůta k podání incidenční žaloby dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení písemného vyrozumění podle § 197 odst.1 IZ, pak musí insolvenční soud ve stejném režimu postupovat i vůči věřitelům přítomným na přezkumném jednání, kde jejich pohledávku insolvenční správce popřel a protokol o přezkumném jednání musí obsahovat poučení soudu těmto věřitelům o tom, jaké jsou procesní následky popření jejich pohledávky správcem, tedy musí je informovat o jejich právu podat žalobu na určení pravosti pohledávky ve lhůtě stanovené zákonem a o následcích jejího zmeškání. Jinak by byli věřitelé, kteří jsou v insolvenčním řízení pasivní, zvýhodněni oproti věřitelům, kteří se o svou pohledávku starají a vystupují v insolvenčním řízení aktivně a přezkumného jednání se zúčastní.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 3582/2010 ze dne 20. 1. 2011, uveřejněné pod č. 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Poučení, jak má v insolvenčním řízení postupovat přihlášený věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla při přezkumném jednání účinně popřena co do pravosti, výše nebo pořadí, se takovému věřiteli v případě, že je při přezkumném jednání přítomen, má dostat již při tomto jednání.

Nestane-li se tak, pak písemné vyrozumění ve smyslu ustanovení § 197 odst. 2 insolvenčního zákona, splňující náležitosti vymezené vyhláškou č. 311/2007 Sb., musí insolvenční správce zaslat nejen těm věřitelům popřené nevykonatelné pohledávky, kteří se přezkumného jednání nezúčastnili, nýbrž i těm věřitelům popřené nevykonatelné pohledávky, kterým se - ač byli přítomni - náležitého poučení při přezkumném jednání nedostalo.

Z usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSCR 42/2010 ze dne 30. 8. 2011 plyne, že pro závěr, že se přihlášenému věřiteli, jehož nevykonatelná pohledávka byla při přezkumném jednání, jehož se zúčastnil, účinně popřena co do pravosti, výše nebo pořadí, dostalo již při tomto jednání poučení, jak má dále postupovat v insolvenčním řízení, není významné, jestli mu příslušné poučení poskytl insolvenční soud nebo insolvenční správce.

Uvedené závěry lze shrnout následovně:

Neposkytl-li insolvenční soud nebo insolvenční správce při přezkumném jednání přítomnému věřiteli, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena, řádné poučení ( § 7 odst. 1 IZ ve spojení s § 5 o.s.ř.) o možnosti uplatnit své právo žalobou ( § 198 odst. 1 IZ), nepočala tomuto věřiteli běžet propadná lhůta k podání incidenční žaloby (§ 198 odst. 1 věta třetí IZ).

K požadavku řádného poučení věřitele popřené nevykonatelné pohledávky pro případ, že půjde o účinné popření dlužníkem, viz dále citované závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 45 INS 857/2008, 1 VSPH 544/2009-P6 ze dne 25. 2. 2010.

Vzor žaloby o určení popřené nevykonatelné pohledávky zařazen v části 5/4.2.1.…