dnes je 3.7.2022

Input:

Spory o pravost, výši či pořadí pohledávky popřené věřitelem

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.4.4
Spory o pravost, výši či pořadí pohledávky popřené věřitelem

Spory o pravost, výši či pořadí pohledávky popřené věřitelem

 

Popěrné právo věřitele

Právo věřitele popřít pohledávku jiného přihlášeného věřitele bylo do IZ zakotveno novelou provedenou zákonem č. 69/2011 Sb. s účinností od 31. 3. 2011.

 

Základní předpoklady účinného popření

Pokud věřitel hodlá popřít pohledávku jiného věřitele musí tak učinit

- písemně za použití formuláře, jehož náležitosti stanoví vyhláška č. 311/ 2007 Sb., podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna ( § 200 odst. 1);

- včas; k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce (§ 200 odst. 2).

 

K popření pohledávky věřitelem blíže viz část 5/3.2.1; vzor formuláře viz část 5/3.2.2 .

 

Žaloba

Nebylo-li popření pohledávky insolvenčním soudem odmítnuto podle § 200 odst. 3 IZ pro vady nebo pro jeho opožděnost, a to nejpozději do skončení přezkumného jednání, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil (§ 200 odst. 5 ).

 

K obsahovým požadavkům na tento typ incidenční žaloby se vyjádřil. Vrchní soud v Praze např. v usnesení sp. zn. MSPH 76 INS 8540/2011, 2 VSPH 215/2012-B ze dne 6. 8. 2012 (citace z odůvodnění):

„I v případě podání popěrného úkonu platí zásada, že soudu musí být z podání zřejmé, o čem a na jakém podkladě má ve věci rozhodnout. Proto má popírající věřitel povinnost vylíčit skutkovou stránku předmětu řízení, která je předepsaným formulářem naznačena jako úkon popření označené a specifikované pohledávky jiného věřitele, který je vymezen co do rozsahu popření a důvodů, jež k popření pohledávky vedly.

Při hodnocení úkonu popření přihlášky věřitelem je totiž třeba přihlížet ke specifické formě tohoto úkonu, který je činěn na předepsaném formuláři a z něhož petit podané žaloby vyplývá z obsahu interaktivního formuláře pouze nepřímo. Formulář primárně směřuje věřitele ke specifikaci popřené pohledávky a důvodů jejího popření, které se v případě splnění zákonných podmínek stávají současně věřitelovými žalobními tvrzeními. Vyplývá z něj, čeho se věřitel domáhá a z jakých důvodů, a ze zákona je zřejmé, k jakému typu žaloby se vztahuje. S ohledem na popsanou konstrukci ust. § 200 odst. 1 a 5 IZ proto není nutné trvat na požadavku doslovného uvedení závěrečného návrhu (případné) žaloby na popření pohledávky, od něhož ustoupila i obecná soudní praxe ve sporném civilním řízení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 112/2007 ze dne 17. 3. 2008). Na rozdíl od soudu prvního stupně je proto odvolací soud toho názoru, že důvod popření pohledávek i to, že se tímto podáním odvolatel domáhá vydání rozhodnutí, jímž bude rozhodnuto o důvodnosti popření pohledávek věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení co do pravosti i výše, je z popěrných úkonů zřejmé“.

 

K témuž viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 36 INS 12047/2010, 3 VSPH 2/2012-B ze dne 3. 9. 2012 (citace z odůvodnění):

„Z obsahu podání věřitele je zřejmé, že zákonným požadavkům ve smyslu § 79 odst. 1 o.s.ř. věřitel vyhověl, neboť předložil insolvenčnímu soudu řádně vyplněný formulář, včetně vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a je z něj patrno, čeho se věřitel domáhá. Věřitel předložil insolvenčnímu soudu podání, ve kterém mimo jiné rovněž označil řádně ve smyslu § 22a vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, popíranou pohledávku jiného věřitele tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou jiného věřitele; vymezil důvody, pro které je pohledávky popírána co do její pravosti a co do její výše.

Přihlášený věřitel je oprávněn ve smyslu § 200 IZ popřít pohledávku jiného věřitele pouze na předepsaném formuláři. Jestliže tento věřitel, řádně vyplní uvedený formulář, činí výslovně úkon, jímž popírá pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Platí tedy podmínka, že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených věřitelem; to předpokládá takové vylíčení rozhodujících skutečností, z něhož jsou insolvenčnímu soudu zřejmé důvody popření a zda popřením je zpochybněna pravost, výše či pořadí popírané pohledávky jiného věřitele.

Jestliže tedy věřitel učiní podání na předepsaném formuláři pro popření pohledávky přihlášeným věřitelem, a řádně jej vyplní, z obsahového hlediska není pochyb o tom, čeho se takový věřitel domáhá. Z toho, že věřitel do formuláře pro popření pohledávky nevtělil návrh na znění výroku rozhodnutí insolvenčního soudu, což ostatně učinit ani nemohl, nelze dovozovat, že by takové podání postrádalo některou ze zákonem požadovaných náležitostí. Platí, že žalobce (věřitel) není povinen formulovat návrh na znění výroku, neboť o formulaci výroku rozhodnutí rozhoduje pouze soud, jenž ani případným návrhem na znění výroku není vázán. Rozhodující je hledisko obsahové. To znamená, že soud dbát o to, aby formulace výroku jeho rozhodnutí odpovídala (z obsahového hlediska) tomu, čeho se navrhovatel návrhem skutečně domáhal (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 152/2003).

Podání věřitele tedy nepostrádá žádnou z obecných náležitostí soudního podání ve smyslu § 42 odst. 4 o.s.ř. ani ze zvláštních náležitostí popření pohledávky přihlášeným věřitelem podle § 200 IZ.“

 

Specifika

Nahrávám...
Nahrávám...