Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Svolání přezkumného jednání a jeho průběh

22.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.1
Svolání přezkumného jednání a jeho průběh

JUDr. Jolana Maršíková

Proces přezkoumání přihlášených pohledávek, jakož i důvody pro svolání první schůze věřitelů následující po rozhodnutí o úpadku, se s účinností od 1. 7. 2017 (v důsledku změn právní úpravy zavedených novelou IZ provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.) liší podle toho, zda s rozhodnutím o úpadku spojil rozhodnutí o povolení oddlužení (§ 148 odst. 3 IZ), či zda s ním takové rozhodnutí nespojil, tj. buď současně (prozatím) nerozhodnul o podaném návrhu na povolení oddlužení [srov. § 149 odst. 2 písm. a) IZ], anebo rozhodnul o jiném způsobu řešení dlužníkova úpadku dle § 4 odst. 2 IZ, tedy rozhodnul o povolení reorganizace nebo prohlásil na majetek dlužníka konkurs – viz výklad v části Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku .

Jestliže s rozhodnutím o úpadku bylo spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, pak přezkoumání přihlášených pohledávek se od 1. 7. 2017 neuskutečňuje prostřednictvím přezkumného jednání, nýbrž zvláštní procedurou popsanou v části Přezkoumání pohledávek , realizovanou fakticky osobním jednáním insolvenčního správce s dlužníkem a završenou zprávou o přezkumu předepsanými v § 410 odst. 2 IZ, přičemž schůze věřitelů k projednání způsobu oddlužení vč. jeho přípustnosti (§ 403 odst. 2 IZ) bude svolána jen za předpokladu, že její konání navrhli nezajištění věřitelé ve stanové lhůtě příslušnou kvalifikovanou většinou dle § 399 odst. 1 IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017 (viz část Rozhodnutí o úpadku a Přijetí způsobu oddlužení). Celou insolvenční proceduru pro případ rozhodnutí o povolení oddlužení spojeného s rozhodnutí o úpadku názorně zachycuje speciální SCHÉMA zařazené v části Schéma procedury pro případ povolení oddlužení spojeného s rozhodnutím o úpadku. Na tyto případy se tedy nevztahuje níže vyložená právní úprava přezkumného jednání.

Není-li úpadek dlužníka řešen oddlužením, které bylo povoleno současně s rozhodnutím o úpadku, platí (ve všech ostatních případech) obecná úprava, podle které se přezkoumání přihlášených pohledávek děje na přezkumném jednání (§ 190 odst. 1 IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017).

Termín přezkumného jednání

Termín přezkumného jednání stanoví insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek (stanovené dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ, ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí lhůty k podání přihlášek (§ 137 odst. 2 IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017). V odůvodněných případech, zejména půjde-li o insolvenční řízení s vysokým počtem věřitelů, může insolvenční soud lhůtu pro svolání přezkumného jednání přiměřeně prodloužit tak, aby insolvenční správce zvládl všechny přihlášky řádně zpracovat. K tomu viz část Rozhodnutí o úpadku pod heslem „Další výroky podle § 136 IZ”.

Předvolání k přezkumnému jednání

Podle § 190 odst. 2 IZ s rozhodnutím o úpadku insolvenční soud doručí dlužníku a insolvenčnímu správci do vlastních rukou předvolání k přezkumnému jednání s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Účast věřitelů na přezkumném jednání není povinná.

Insolvenční správce se (s účinností od 1. 1. 2014) může nechat zastoupit na přezkumném jednání na své nebezpečí a náklady jinou osobou zapsanou v insolvenčním rejstříku (tedy jiným insolvenčním správcem). /Dle předchozí právní úpravy byla osobní účast insolvenčního správce na přezkumném jednání (které se konalo do 31. 12. 2013), nezbytná – viz archiv II. této části/. Insolvenční soud může insolvenčnímu správci uložit, aby mu poskytl součinnost potřebnou k přípravě přezkumného jednání, a určit povahu této součinnosti (§ 190 odst. 4 IZ).

Pokud by se přezkumné jednání nemohlo uskutečnit ve stanoveném termínu či místě, insolvenční soud oznámení o změně termínu nebo místa konání přezkumného jednání opět doručí vyhláškou dle § 71 odst. 1 a 2 IZ a dále do vlastních rukou je opět doručí insolvenčnímu správci a dlužníkovi a prostřednictvím veřejné datové sítě doručí toto rozhodnutí též osobám uvedeným v § 139 odst. 1 IZ, pokud jsou tyto osoby v insolvenčním řízení přihlášenými věřiteli (§ 190 odst. 3 IZ).

Průběh přezkumného jednání

Přezkumné jednání řídí insolvenční soudce, jeho řízením nelze pověřit ani vyššího soudního úředníka, ani asistenta soudce.

Po zahájení přezkumného jednání poučí insolvenční soud přítomné účastníky o oprávnění insolvenčního správce, dlužníka a věřitelů popírat pravost, výši či pořadí přezkoumávaných pohledávek a o následcích jejich případného popření.

Poté insolvenční soud přistoupí k přezkoumávání pohledávek, a to (§ 191 odst. 1 IZ) podle seznamu přihlášených pohledávek sestaveného insolvenčním správcem [viz část Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek ad C)].

Podle § 191 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) přitom platí, že na přezkumném jednání se pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokázal, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. V případě pochybností insolvenční soud na přezkumném jednání (do jeho skončení) rozhodne o tom, zda přezkoumávaná pohledávka, jež byla přihlášena jako vykonatelná, má být přezkoumána jako nevykonatelná [viz výklad v části Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek ad C) pod heslem „Zařazení pohledávky do seznamu jako ne/vykonatelné”].

Insolvenční správce na přezkumném jednání sdělí svoje stanovisko k jednotlivým přezkoumávaným pohledávkám zařazeným do seznamu. Jakkoli je povinen toto svoje stanovisko již předem vyznačit v tomto seznamu, který insolvenčnímu soudu předložil, může svůj postoj k jednotlivým přezkoumávaným pohledávkám při přezkumném jednání (do jeho skončení) změnit (§ 192 odst. 2 IZ). Svoje stanovisko jednotlivým přezkoumávaným pohledávkám uvede s konečnou platností také dlužník (je-li na přezkumném jednání přítomen).

Insolvenční soud sdělí, zda a které pohledávky (včas a řádně přihlášené) byly postupem podle § 200 IZ účinně popřeny ze strany přihlášených věřitelů, a podle § 200 odst. 3 IZ do skončení přezkumného jednání rozhodne o odmítnutí popěrných úkonů věřitelů, k nimž se podle § 200 odst. 2 IZ nepřihlíží (k tomu viz část Popření pohledávky věřitelem).

Jsou-li na přezkumném jednání přítomni věřitelé účinně popřených nevykonatelných pohledávek (či vykonatelných pohledávek popřených jen co do jejich pořadí), insolvenční soud nebo insolvenční správce je tu poučí o dalším postupu (tedy o jejich právu podat příslušnou určovací žalobou - incidenční odporovou žalobou - dle § 198 IZ) – viz část Spory o pravost, výši či pořadí nevykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem či dlužníkem.

Bezúčinné popření pohledávek za podstatou

Do seznamu přihlášených pohledávek, který slouží jako podklad pro přezkumné jednání, se nezařazují pohledávky za