dnes je 8.8.2022

Input:

Svolání přezkumného jednání a jeho průběh

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.3.1
Svolání přezkumného jednání a jeho průběh

Svolání přezkumného jednání a jeho průběh

 

Termín přezkumného jednání

Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání ( § 190 odst. 1 IZ). Termín přezkumného jednání stanoví insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek (stanovené dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ ve spojení s § 136 odst. 3 a 4 IZ), ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí lhůty k podání přihlášek (viz § 137 odst. 2 IZ). Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, lhůta se zkracuje a insolvenční soud je povinen nařídit přezkumné jednání tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek (podle úpravy účinné do 30. 3. 2011 se muselo přezkumné jednání v případě řešení úpadku oddlužením konat do 15 dnů po uplynutí lhůty k podání přihlášek, lhůta byla prodloužena novelou IZ provedenou zákonem č. 69/2011 Sb.).

V odůvodněných případech, zejména půjde-li o insolvenční řízení s vysokým počtem věřitelů, může insolvenční soud lhůtu pro svolání přezkumného jednání přiměřeně prodloužit tak, aby insolvenční správce zvládl všechny přihlášky řádně zpracovat.

 

Předvolání k přezkumnému jednání

I když se rozhodnutí o úpadku podle § 138 IZ doručuje vedle jeho zveřejnění prostřednictvím insolvenčního rejstříku navíc ještě zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci a insolvenčnímu navrhovateli, z dikce § 190 odst. 2 IZ je patrno, že dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud vedle rozhodnutí o úpadku ještě do vlastních rukou předvolání k přezkumnému jednání s poučením o nezbytnosti jejich účasti (k nezastupitelnosti insolvenčního správce při přezkumném jednání viz níže uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSHK 45 INS 154/2010, 1 VSPH 631/2010-B ze dne 3. 8. 2010).

Pokud bude insolvenční soud nucen změnit termín nebo místo konání přezkumného jednání, zveřejní toto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, do vlastních rukou je doručí insolvenčnímu správci a dlužníkovi a prostřednictvím veřejné datové sítě doručí toto rozhodnutí též osobám uvedeným v § 139 odst. 1 IZ (finanční úřad, úřad práce, příslušná okresní správu sociálního zabezpečení apod.), pokud jsou tyto osoby v insolvenčním řízení přihlášenými věřiteli.

Účast věřitelů na přezkumném jednání není povinná.

 

Judikatura

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSHK 45 INS 154/2010, 1 VSPH 631/2010-B ze dne 3. 8. 2010, (citace z odůvodnění) :

„Osobní účast správce na přezkumném jednání je nezbytná a nelze zásadně připustit, aby přihlášené pohledávky popíral nebo uznával někdo jiný než ten, kdo je k tomu dle § 192 odst. 1 IZ výlučně oprávněn a jenž může stanovisko, které k jednotlivým pohledávkám zaujal v seznamu přihlášených pohledávek, při přezkumném jednání měnit. Ostatně měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí mohou až do přezkoumání přihlášené pohledávky též věřitelé (§ 192 odst. 2 IZ), a je proto žádoucí, aby na tyto případné změny mohl adekvátně reagovat přímo správce, jenž by např. v případě popření vykonatelné pohledávky byl v incidenční žalobě vázán skutečnostmi, pro které ji popřel ( § 199 odst. 3 IZ). Přestože § 40 odst. 3 IZ umožňuje, aby správce jednal v soudních a v jiných řízeních prostřednictvím svého zaměstnance nebo i zaměstnance dlužníka, kterého by k tomu pověřil, při plnění některých povinností podle insolvenčního zákona, v němž není jeho účastníkem ( § 14 IZ), ale samostatným procesním subjektem ( § 9 písm. d) IZ), je však principiálně nezastupitelný. Správce je vzhledem k účinkům spojeným s jeho projevem vůle a jejich významem pro insolvenční řízení jako takové vyplývající zejména z § 192 odst. 1 IZ povinen osobně se zúčastnit přezkumného jednání. Proto lze neomluvenou neúčast správce při přezkumném jednání považovat za do té míry zásadní, že uložení pořádkové pokuty je - již jen pro

Nahrávám...
Nahrávám...