dnes je 28.3.2024

Input:

Trestní odpovědnost právnických osob

27.9.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.12.5.1
Trestní odpovědnost právnických osob

JUDr. František Púry

Zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále ve zkratce "ZTOPO“), který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2012, byla do právního řádu České republiky zavedena trestní odpovědnost právnických osob za některé trestné činy spáchané právnickými osobami, aby tím Česká republika vyhověla určitým požadavkům a závazkům vyplývajícím z řady mezinárodních smluv a z práva Evropské unie. Trestní odpovědnost lze vyvodit vůči právnické osobě i tehdy, když se nepodařilo zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem zakládajícím trestný čin právnické osoby (§ 8 odst. 3 ZTOPO). Trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost té fyzické osoby, jejíž jednání zakládá trestní odpovědnost právnické osoby, což platí i opačně (§ 9 odst. 3 ZTOPO).

Novela ZTOPO provedená s účinností od 1. 12. 2016 pak podstatně rozšířila okruh trestných činů, za které může právnická osoba trestně odpovídat; v souvislosti s tím zavedla zvláštní důvod ke zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby a provedla i některé další změny.

Okruh trestně odpovědných právnických osob

Trestní odpovědnost lze vyvodit vůči každé právnické osobě s dvěma výjimkami: vyloučena je v případě České republiky a územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci. Přitom ani majetková účast České republiky nebo územního samosprávného celku na právnické osobě nevylučuje její trestní odpovědnost. Trestní odpovědnost tedy lze vyvodit nejen vůči obchodním společnostem a družstvům (dříve ve smyslu § 56 a násl. ObchZ, nyní podle zákona č. 90/2012 Sb.), ale i proti jiným právnickým osobám jak soukromého práva (§ 118 a násl. NOZ), tak i veřejného práva (např. školy, poskytovatelé zdravotních služeb, obecně prospěšná zařízení atd.). Nezáleží na tom, jaký je způsob vzniku právnické osoby, její právní forma, předmět její činnosti apod. Trestní odpovědnost mohou nést nejen právnické osoby se sídlem v České republice, ale i zahraniční právnické osoby za podmínek uvedených v § 2 ZTOPO.

Okruh trestných činů, které může spáchat právnická osoba

Trestně odpovědná právnická osoba nemůže spáchat jakýkoli trestný čin, ale jen některý z okruhu trestných činů taxativně vyjmenovaných v § 7 ZTOPO. Jejich skutkové podstaty tedy upravuje trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nikoli samotný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Musí jít o trestné činy spáchané až po nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 1. 2012. Mezi vyjmenované trestné činy, jejichž pachatelem může být právnická osoba, původně nepatřil žádný z tzv. úpadkových deliktů, tj. trestných činů podle § 222 až § 227 TZ (o nichž je výklad .3 výše), ale právnická osoba se mohla dopustit některých jiných trestných činů, jejichž skutkové podstaty souvisejí s úpadkovými delikty, protože spáchání těchto trestných činů může vést k úpadku anebo k ohrožení či poškození práv věřitelů. Šlo např. o trestné činy podvodu podle § 209 TZ, úvěrového podvodu podle § 211 TZ, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 TZ (viz výše výklad pod bodem 13.4.3) atd.

S účinností od 1. 12. 2016 je však situace podstatně odlišná, protože právnická osoba může být pachatelem jakéhokoli trestného činu, jehož skutkovou podstatu vymezuje trestní zákoník, s výjimkou trestných činů výslovně vyjmenovaných v § 7 ZTOPO. Právnická osoba je tedy trestně odpovědná i za všechny trestné činy proti majetku včetně úpadkových trestných činů (podle § 222 až § 226 TZ) a trestné činy hospodářské kromě trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 TZ, který tak představuje jedinou zmíněnou výjimku z majetkových a hospodářských trestných činů ve smyslu § 7 ZTOPO.

Trestný čin spáchaný právnickou osobou

Trestným činem spáchaným právnickou osobou je podle § 8 odst. 1 ZTOPO protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak

a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,

b) osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou pod písmenem a),

c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo

d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen "zaměstnanec“) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou pod písmeny a) až c),

jestliže tento čin lze přičítat právnické osobě podle § 8 odst. 2 ZTOPO.

Přičitatelnost trestného činu právnické osobě

Přičitatelnost je podmínka, která u právnických osob znamená určitou obdobu toho, čím je u fyzických osob zavinění. Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v § 7 ZTOPO, jestliže byl spáchán

a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c) ZTOPO, nebo

b) zaměstnancem uvedeným v § 8 odst. 1 písm. d) ZTOPO na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c) ZTOPO anebo proto, že tyto orgány právnické osoby nebo osoby neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Ustanovení o spáchání trestného činu právnickou osobou a o jeho přičitatelnosti právnické osobě podle § 8 odst. 1 a 2 ZTOPO se užijí i tehdy, jestliže

a) k jednání zde uvedenému došlo před vznikem právnické osoby,

b) právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby,

c) právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný, nebo

d) jednající fyzická osoba není za takový trestný čin trestně odpovědná.

Některé další otázky trestní odpovědnosti právnických osob

Právnická osoba může být i spolupachatelem trestného činu, a to s jinou trestně odpovědnou právnickou osobou nebo s fyzickou osobou (§ 9 odst. 3 ZTOPO). Trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce (§ 10 odst. 1 ZTOPO). Trestní odpovědnost právnické osoby může zaniknout v důsledku účinné lítosti nebo promlčení trestní odpovědnosti za podmínek uvedených v § 11 až § 13 ZTOPO.

Zvláštním případem zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby je ustanovení § 8 odst. 5

Nahrávám...
Nahrávám...