Účetní
závěrka
Otevírání a uzavírání účetních knih
Insolvenční zákon přímo
zasahuje do zákona o účetnictví v § 17 ,
ve kterém je upraveno otevírání a uzavírání účetních knih, a to od 1. 1.
2008 hned v několika případech týkajících se výhradně insolvenčního řízení.
Den, kterým se uzavírají účetní knihy, se nazývá rozvahový den. K tomuto dni účetní jednotka sestavuje účetní závěrku.
Uzavírání účetních
knih
Byť je v zákoně o účetnictví
uvedeno opačně, začněme tím, co v těchto případech nastává dříve, tj.
uzavíráním účetních knih. Podle § 17 odst. 2 účetní jednotky uzavírají v průběhu insolvenčního řízení účetní
knihy:
- ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,
- k
poslednímu dni účetního období,
- ke
dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke
kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,
- ke
dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,
- ke dni
předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,
- ke
dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,
- ke
dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo
- ke dni,
ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku
zvláštní právní předpis.
Otevírání účetních
knih
Podle § 17 odst. 2 účetní jednotky otevírají v průběhu insolvenčního řízení
účetní knihy:
- k prvnímu dni účetního období,
- ke dni
vstupu do likvidace,
- ke
dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky
rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,
- ke
dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,
- ke
dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,
- ke dni
následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,
- ke dni
následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení,
- ke
dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis.
Jak je uvedeno výše, účetní
závěrky v případě oddlužení vzhledem k tomu, že dlužník
bude účetní jednotkou pouze v případě, že se v předchozích obdobích dobrovolně
rozhodl vést účetnictví, téměř nepřipadají v úvahu. Účetními závěrkami při reorganizaci se budeme zabývat samostatně /7.
Účty hlavní knihy se
uzavírají účetními zápisy. Konečné stavy účtů
nákladů se přeúčtují na vrub účtu 710 - Účet zisků a ztrát, konečné stavy účtů
výnosů se přeúčtují ve prospěch tohoto účtu. Výsledný zůstatek účtu 710, kterým
je účetní výsledek hospodaření, se podle své povahy přeúčtuje ve prospěch (v případě
zisku), případně na vrub (v případě ztráty) účtu 702 - Konečný účet rozvažný.
Konečné zůstatky aktivních
účtů se přeúčtují na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvažný, konečné zůstatky
pasivních účtů se přeúčtují ve prospěch tohoto účtu.
Účetní závěrka
Na podkladě údajů účtu 702
- Konečný účet rozvažný a účtu 710 - Účet zisků a ztrát se podle prováděcí
vyhlášky sestaví účetní závěrka. Účetní závěrka tedy není činnost, ale výstup činností,
které se dohromady nazývají účetní uzávěrka a které budou dále rozebrány. Podle § 18 odst. 1 ZoÚ je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ho:
l rozvaha (bilance);
l výkaz zisku a ztráty;
l příloha.
Náležitosti účetní
závěrky
Účetní závěrka musí
obsahovat:
a) jméno a příjmení, obchodní
firmu nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek - právnických osob -
sídlo, u účetních jednotek - fyzických osob - bydliště a místo podnikání, liší-li
se od bydliště,
b) identifikační číslo, pokud
je má účetní jednotka přiděleno,
c) právní formu účetní
jednotky,
d) předmět podnikání nebo jiné
činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
e) rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž
se účetní závěrka sestavuje,
f) okamžik sestavení účetní závěrky,
a musí k ní být připojen
podpisový záznam účetní jednotky nebo statutárního orgánu účetní jednotky.
Připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za
sestavenou podle písmene f).
To znamená, že datum závěrečného
podpisu se považuje za datum sestavení účetní závěrky.
Jak již bylo předesláno
v úvodním odstavci části 12/2.2, účetní jednotky sestavují účetní závěrku
v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Akciové společnosti sestavují vždy účetní závěrku v plném rozsahu, a to i tehdy, když
nemají povinnost ji mít ověřenu auditorem. Ostatní účetní jednotky, které
nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenu auditorem, mohou sestavit závěrku ve
zjednodušeném rozsahu. Mohou tak učinit i v případě, že se pro audit
rozhodnou dobrovolně. Zjednodušeným rozsahem se rozumí rozvaha (bilance)
v rozsahu, která obsahuje pouze položky označené velkými písmeny latinské
abecedy a římskými číslicemi, výkaz zisku a ztráty, který…
