dnes je 25.6.2022

Input:

Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.3.9
Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů

Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů

 

Účinky prohlášení konkursu na společné jmění dlužníka a jeho manžela dle § 143 až 151 ObčZ upravuje insolvenční zákon v § 268 až 276 s tím, že v zásadě navazuje na předchozí úpravu založenou v § 14 odst. 1 písm. k) a § 26 až 26b ZKV, již drobnými změnami zpřesňuje a doplňuje.

 

SJM součástí majetkové podstaty

Předně nutno zdůraznit, že dle § 205 odst. 3 IZ náleží do majetkové podstaty i majetek, který je ve společném jmění dlužníka a jeho manžela (viz § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ a část 7/3.9. a 7/3.9.1), a to

- v případě zahájení insolvenčního na základě dlužníkova návrhu ten společný majetek, který do společného jmění patřil k okamžiku zahájení insolvenčního řízení (§ 205 odst. 1 IZ), a

- v případě zahájení insolvenčního řízení k návrhu dlužníkova věřitele ten společný majetek, který do společného jmění patřil v době vydání rozhodnutí o dlužníkově úpadku a který dlužník v dalším průběhu insolvenčního řízení nabyl, a bylo-li před rozhodnutím o úpadku nařízeno předběžné opatření, jímž insolvenční soud dlužníka (zcela nebo zčásti) omezil v nakládání s jeho majetkem, náleží do majetkové podstaty společný majetek, který patřil do společného jmění dlužníka a jeho manžela v době, kdy bylo předběžné opatření nařízeno (§ 205 odst. 2 IZ).

 

Účinky spojené již se zahájením insolvenčního řízení

Dlužník je ovšem (nerozhodne-li insolvenční soud jinak) dle § 111 odst. 1 IZ povinen již od okamžiku zahájení insolvenční řízení zdržet se (pod sankcí zákonné neúčinnosti právního úkonu) takového nakládání se majetkovou podstatou či s majetkem, který do ní může náležet (tedy i s majetkem náležejícím do SJM), jež by způsobilo podstatné změny v jeho skladbě, určení, využití anebo jeho nikoli zanedbatelné zmenšení, ledaže by šlo o úkony uvedené v § 111 odst. 2 IZ. Již od zahájení insolvenčního řízení je také dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ nepřípustné provedení výkonu rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka či jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty (tedy i majetek náležející do SJM dlužníka a jeho manžela). Účinky zahájení insolvenčního řízení ohledně majetku jednoho z manželů však nechrání před výkonem rozhodnutí či exekucí příjmy druhého manžela, neboť nárok na mzdu nepatří do společného jmění manželů (viz komentáře a judikatura § 276 OSŘ).

 

Pro úplnost na tomto místě poznamenáváme, že v insolvenčním řízení vedeném na majetek jednoho z manželů nemůže věřitel úspěšně uplatnit pohledávku, jež mu vznikla jen vůči druhému manželovi (přihlásit může pohledávky, jež má vůči dlužníku nebo jež dle § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ náležejí do SJM dlužníka a jeho manžela, kteří jsou tak povinni plnit je společně a nerozdílně - k tomu viz též rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 31 Cdo 677/2005, SJ sešit 11/2007, poř.č. 155).

 

 

Zánik SJM prohlášením konkursu

Podle § 268 odst. 1 IZ prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Byl-li jeho vznik vyhrazen až ke dni zániku manželství dle § 143a odst. 2 ObčZ, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.

 

Překážka vzniku nového SJM po dobu konkursu

Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů. Uzavře-li dlužník nové manželství, odkládá se vznik nového společného jmění manželů ke dni zániku účinků prohlášení konkursu. Smlouvy o rozšíření společného jmění manželů, které tomuto ustanovení odporují nebo jej obcházejí, jsou neplatné ( § 276 odst. 1 a 2 IZ).

 

Kdy je třeba vypořádat SJM

Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů, které

a) zaniklo prohlášením konkursu (dle § 268 odst. 1 IZ),

b) zaniklo před prohlášením konkursu, ale nebylo dosud vypořádáno, nebo

c) bylo zúženo smlouvou ( § 143a odst. 1 ObčZ) nebo rozhodnutím soudu ( § 148 ObčZ) a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno ( § 268 odst. 2 IZ).

Ke způsobu vypořádání SJM v insolvenčním řízení viz následující část 7/3.9.1..

 

Kdy se SJM nevypořádává

Z § 274 IZplyne podstatná změna oproti předchozí úpravě, a sice že pokud závazky dlužníka (včetně společných závazků dlužníka a jeho manžela), které mohou být ze společného jmění manželů uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který do něj náleží, a vypořádání společného jmění manželů proto nelze provést, insolvenční správce všechen majetek do něj náležející zahrne do majetkové podstaty. Jde o případ předluženého společného jmění manželů, kdy společné závazky manželů převyšují hodnotu majetku, který náleží do jejich společného jmění, z nějž mohou být tyto závazky uspokojovány. (Pohledávky, jež ze SJM uspokojit nelze, vymezuje § 267 odst. 2 OSŘ - toto ustanovení představuje odraz hmotněprávní úpravy společného jmění manželů obsažené v ObčZ v procesních ustanoveních OSŘ vymezujících důvody vylučovací žaloby, a zároveň poskytuje obecně vodítko pro vypořádání závazků). Z dikce cit. ustanovení IZ však dovozujeme, že i v případě předluženého společného jmění manželů by bylo možno provést jeho vypořádání dohodou insolvenčního správce a dlužníkova manžela, pokud by tato dohoda konvenovala pravidlům vypořádání společného jmění manželů a požadavku na ochranu práv jejich věřitelů. Pro ten případ jsou dle našeho názoru použitelné závěry rozhodnutí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1725/2006, podle nichž by v případě předluženého společného jmění měla být aktiva a pasiva rozdělena mezi manžely stejným dílem.

 

K tématu viz rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 57 ICm 419/2010, 103 VSPH 39/2011-58 (KSLB 57 INS 5513/2010) ze dne 22.6.2011 citovaný v části 7/3.9.1.

 

Stavení lhůty pro nastolení zákonné právní domněnky vypořádání zaniklého SJM

V případech uvedených výše ad b) a c) - tj. kdy společné jmění manželů zaniklo před prohlášením konkursu nebo bylo zůženo dohodou nebo rozhodnutím soudu a je obecně třeba provést jeho vypořádání - se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená podle zvláštního předpisu ( § 150 odst. 4 ObčZ) k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději 6 měsíců od prohlášení konkursu ( § 268 odst. 3 IZ). Tato úprava navazuje na § 150 odst. 4 ObčZ, který stanoví: „Pokud do 3 let od zániku společného jmění manželů nedošlo k jeho vypořádání dohodou manželů či nebyl v této lhůtě podán návrh na jeho vypořádání soudem, dochází k jeho vypořádání ze zákona nastolením zákonné právní domněnky, podle níž ohledně movitých věcí platí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá; o ostatních movitých a nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné, přiměřeně to platí i o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.“ V návaznosti na tuto úpravu § 269 odst. 2 IZ stanoví, že pokud v době prohlášení konkursu již uplynula shora uvedená lhůta k vypořádání společného jmění manželů, aniž byla dohoda o jeho vypořádání uzavřena, nastanou účinky spojené podle zvláštního předpisu s uplynutím této lhůty (tj. právní domněnka vypořádání zaniklého společného jmění manželů dle § 150 odst. 4 ObčZ) až po 6 měsících od prohlášení konkursu. Do té doby lze uzavřít novou dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo podat návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu. Práva třetích osob nabytá v dobré víře (míněna práva nabytá v důsledku nastolené právní

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...