dnes je 17.6.2021

Input:

Účtová třída 4

31.5.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Účtová třída 4

Ing. Blanka Jindrová, Ing. Dagmar Procházková, Ing. Pavla Strakošová

I. Charakteristika

Ve 4. účtové třídě se zachycují vlastní zdroje a cizí dlouhodobé zdroje.

Základní kapitál společnosti je součástí vlastního kapitálu, který dále tvoří:

a) kapitálové fondy,

b) fondy ze zisku,

c) výsledek hospodaření minulých let a běžného účetního období,

d) jiný výsledek hospodaření.

Vlastní kapitál společnosti může dosahovat i záporných hodnot, pokud společnost hospodaří se ztrátou.

Nesplní-li představenstvo akciové společnosti nebo jednatelé společnosti s ručením omezeným svoji povinnost podat insolvenční návrh (zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon), odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne.

II. Oceňování

Dlouhodobé závazky (dluhy) se oceňují jmenovitou hodnotou. Cenný papír se při emisi (založení obchodní korporace, zvýšení základního kapitálu) oceňuje jmenovitou hodnotou, což je peněžní částka, která je na něm uvedena. Určení jmenovité hodnoty je věcí emitenta cenného papíru.

Cizí měna

Podle § 4 ZoÚ jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny a současně i v cizí měně u vyjmenovaného majetku a závazků.

a) ocenění majetku a dluhů k okamžiku uskutečnění účetního případu:

pro účely ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurz nebo aktuální denní kurz vyhlášený Českou národní bankou (podrobněji u třídy 3),

b) ocenění majetku a  dluhů k okamžiku sestavení účetní závěrky:

pro účely ocenění k okamžiku sestavení účetní závěrky musí účetní jednotka použít aktuální denní kurz vyhlášený Českou národní bankou.

III. Účtové skupiny

A) Vlastní kapitál

41x – Základní kapitál a kapitálové fondy

411 – Základní kapitál

Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů (§ 30 ZOK).

Pro společnost s ručením omezeným je stanovena minimální výše vkladu 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší (§ 142 ZOK). Pro akciovou společnost je výše základního kapitálu alespoň 2 mil. Kč, nebo 80 000 EUR.

Pro komanditní společnost není předepsána povinná výše základního kapitálu.

U společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti se výše základního kapitálu zapisuje do obchodního rejstříku. U komanditní společnosti však nikoliv. V osobní společnosti ve formě veřejné obchodní společnosti není základní kapitál vytvářen povinně a vzniká pouze v případě, že se společníci zavážou ve společenské smlouvě vklady vložit. V družstvu je základní kapitál tvořen z členských vkladů členů.

Další podrobnější úprava je v zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích:

a) společnost s ručením omezeným: § 132 až § 242 ZOK,

b) akciová společnost: § 243 až § 551 ZOK,

c) veřejná obchodní společnost: § 95 až § 117 ZOK,

d) komanditní společnost: § 118 až § 131 ZOK,

e) družstvo: § 552 až § 773 ZOK.

O základním kapitálu se účtuje:

a) při založení obchodní korporace,

b) při jeho zvyšování – ve společnosti s ručením omezeným dalšími vklady nebo z vlastních zdrojů společnosti, v akciové společnosti – upsáním nových akcií, z vlastních zdrojů společnosti, vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie, kombinovaným zvýšením,

c) při jeho snižování.

O zvýšení základního kapitálu je možné účtovat na účtu 411 až na základě zápisu změny do obchodního rejstříku. Účtování o tvorbě a změnách základního kapitálu je závislé na právní formě obchodní korporace.

Chybou je absence použití účtu 419 pro zápis změn ve výši ZK na základě notářského zápisu a účtování přímo na účet 411 do zápisu do obchodního rejstříku. Při sestavení řádné účetní závěrky pak dochází k nesprávnému vykázání jednotlivých složek vlastního kapitálu.

Chybou je i situace, kdy změna výše ZK je zachycena na účtu 419, ale nedojde po zápisu změny v obchodním rejstříku k přeúčtování na účet 411.

Na účet 411 nepatří vklad tichého společníka, který je závazkem na účtu 479 (smlouva o tiché společnosti – § 2747 až § 2755 NOZ).

412 – Ážio

Na tomto účtu se zachycuje emisní ážio a vkladové ážio v souladu s § 15 a § 144 ZOK.

Emisní ážio nemůže být použito jako zdroj pro výplatu podílu na zisku.

413 – Ostatní kapitálové fondy

Všechny operace zaúčtované na tento účet vyžadují podrobnou analytickou evidenci podle vkladatelů a jejich důsledné doložení doklady, na základě kterých byly zaúčtovány.

414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

U účtů 061 a 062 dochází ke změně hodnoty ocenění ekvivalencí (ne ke změně ocenění reálné hodnoty). Ekvivalencí se rozumí, že majetková účast je při pořízení oceněna pořizovací cenou, která je k okamžiku sestavení účetní závěrky upravována na hodnotu odpovídající míře účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu společnosti, v níž má účetní jednotka majetkovou účast. Pokud by podíl účetní jednotky na ztrátách vlastněné (spoluvlastněné) společnosti byl vyšší než hodnota účasti (nebo byl stejný) je majetková účast oceněna nulou a sledována v podrozvaze.

ÚJ, které neobchodují s CP nebo je běžně nevlastní, zapomínají CP a podíly přeceňovat na reálnou hodnotu. Další problém bývá v tom, že ÚJ chybně posuzují zařazení CP a podílů, a pokud účtují o přecenění na reálnou hodnotu, zachycují přecenění výsledkově, místo rozvahově. To má dopad do výsledku hospodaření, a tím i do daňových nákladů (výnosů) a do základu daně.

Chybou je i to, když ÚJ účtují o přecenění na reálnou hodnotu pouze v případě, kdy došlo ke zvýšení reálné hodnoty a při snížení reálné hodnoty neúčtují o změně vůbec.

Pro změny v ocenění na reálnou hodnotu musí být vedeny samostatné analytické účty k účtům přeceňovaného majetku. ÚJ někdy účtují pouze na jednom syntetickém účtu, kde na MD je původní pořizovací cena a další operace z přecenění na reálnou hodnotu jsou zachyceny na tomto účtu na straně MD nebo Dal. Správně má být pořizovací cena zachycena na jednom analytickém účtu po celou dobu vlastnění CP a podílů a na dalším analytickém účtu se zachycují změny z reálné hodnoty. Klíčové je účtování na analytikách, při rozvahovém reálném přecenění při prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúčtovaný rozdíl zruší souvztažně s analytickým účtem příslušného finančního majetku.

Na účtu 414 jsou dále realizovány účetní operace související s přeceněním ekvivalencí u podílů zachycených na účtech 061 – Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba a 062 – Podíly – podstatný vliv. V těchto případech nejde o přecenění na reálnou hodnotu.

Použije-li ÚJ metodu ekvivalence, je povinna ji použít pro ocenění všech majetkových účastí (§ 27 odst. 5 ZoÚ).

416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací

Na tento účet patří pouze oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům majetku a závazků (dluhů), které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny obchodní korporace, v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne.

Rozvahovým dnem pro ocenění se rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny společnosti. Rozhodným dnem fúze, rozdělení a převodu jmění na společníka se rozumí den, od něhož se jednání zanikající nebo rozdělované obchodní korporace považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické obchodní korporace nebo přejímajícího společníka.

Na tento účet nepatří změny ocenění majetku a závazků (dluhů) účetní jednotky, ke kterým dochází v případě změny právní formy.

417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací

Na účet nepatří rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu. Uvedené úpravy se nepoužijí při změně právní formy a přeshraničním přemístění sídla.

418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací

Oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům majetku a dluhů v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne, patří na účet 416.

Při přeshraniční přeměně obchodní korporace, z titulu změny právní formy, přeshraničního přemístění sídla nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, se neúčtuje o oceňování majetku a dluhů reálnou hodnotou.

Ke změně ocenění majetku a dluhů účetní jednotky nedochází v případě změny právní formy.

419 – Změny základního kapitálu

Komentář, chyby a nesprávnosti k tomuto účtu jsou uvedeny u účtu 411.

42x – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření

421 – Rezervní fond
423 – Statutární fondy

424 – Ostatní fondy

Fondy tvoří jen ty obchodní korporace, které předpokládají, že je budou využívat například k poskytování různých výhod zaměstnancům.

Statutární fondy nesmí být tvořeny souvztažně na MD účtů nákladů a výnosů. Lze je vytvářet jen z nerozděleného zisku po zdanění. K účtům by měla být vedena analytická evidence podle stanov či společenské smlouvy společnosti, ve kterých je vymezeno, k jakým účelům lze fondy použít.

Další složky vlastního kapitálu:

427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let

428 – Nerozdělený zisk minulých let

429 – Neuhrazená ztráta minulých let

431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

432 – Rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku

427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let

Podle § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb. se v rozvaze vykazuje položka v pasivech ve skupině vlastního kapitálu „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let”; na účtu 427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let se zachycují rozdíly ze změn metody, část odložené daně vztahující se k minulým obdobím a významné opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech minulých účetních období. Podrobněji viz účet 427.

§ 61c vyhlášky č. 500/2002 Sb. upravuje postup při oceňování reálnou hodnotou v případech, kdy dojde ke změně v zařazení účetní jednotky do kategorie – podrobně u účtu 427.

431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

Výsledek hospodaření běžného roku se zúčtovává (převodem obratů na účtech tříd 5 a 6) při uzavírání účetních knih na účet 710 Účet zisků a ztrát. Po otevření účetních knih je výsledek hospodaření z minulého účetního období vykázán jako počáteční zůstatek na účtu 431. Tento účet nesmí mít na konci následujícího účetního období zůstatek. Na základě usnesení valné hromady se rozhodne o jeho rozdělení nebo převedení. Pořadí rozdělení závisí na usnesení valné hromady, např. převod podílu na zisku společníkům (akcionářům), tvorba fondů, úhrada ztráty minulých let, zvýšení základního kapitálu nebo převod na účet 428 Nerozdělený zisk minulých let.

432 – Rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku

Na účtu 432 se v návaznosti na ZOK účtuje k okamžiku rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o výši zálohy na výplatu podílu na zisku souvztažně se závazkovým účtem, např. 364 – Dluhy ke společníkům obchodních korporací při rozdělování zisku.

Od 1. 1. 2021 se záloha na podíl na zisku podle nového ustanovení § 35 odst. 2 ZOK vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena. Výjimkou je situace, kdy částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacený v souladu se zákonem a nejvyšší orgán o rozdělení rozhodl. V takovém případě dojde pouze k zúčtování zálohy proti závazku společnosti ze vzniklého podílu na zisku. Nově od roku 2021 není možné vyplácet zálohy na výplatu jiných složek vlastních zdrojů (například nelze vyplatit zálohu na vrácení příplatku mimo základní kapitál).

Novela ZOK platná od 1. 1. 2021 umožňuje rozdělit mimo účetní jednotku (tedy zpravidla vlastníkům) též fondy, které nejsou účelově vázány pro jiné účely.

Možnosti rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů podle § 34 odst. 2 ZOK lze shrnout takto:

Vlastní kapitál podle rozvahy
Příslušné účty
Zisk nebo jiné vlastní zdroje
A.I. Základní kapitál
A.I.1. Základní kapitál
(-) 411 – Základní kapitál
(+/-) 419 – Změny základního kapitálu
Nelze rozdělit,
s výjimkou snížení základního kapitálu.
A.II. Ážio a kapitálové fondy
A.II.1. Ážio
(-) 412 – Ážio
Lze rozdělit,
jiné vlastní zdroje
A.II.2. Kapitálové fondy
A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy
(-) 413 – Ostatní kapitálové fondy
Lze i nelze rozdělit, záleží, zda jsou fondy účelově vázány podle zákona či stanov (potom nelze) či nikoliv (potom lze).
Za rozdělitelný vlastní zdroj lze považovat například příplatek mimo základní kapitál.
jiné vlastní zdroje
A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/-)
(+/-) 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
Nelze rozdělit,
fond je účelově vázán, není s ním možné disponovat.
A.II.2.3 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/-)
(+/-) 418 –  Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací
A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/-)
(+/-) 417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací
A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/-)
(+/-)  416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací
Lze rozdělit,
jiné vlastní zdroje
A.III. Fondy ze zisku
A.III.1. Ostatní rezervní fondy
(-) 421 – Rezervní fond
Lze i nelze rozdělit,
záleží, zda jsou fondy účelově vázány podle zákona či stanov (potom nelze, např. účet 421) či nikoliv (potom lze).
zisk
A.III.2. Statutární a ostatní fondy
(-) 423 – Statutární formy
(-) 424 – Ostatní fondy
A.IV. Výsledek hospodaření minulých let (+/-)
A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let
(+) 428 – Nerozdělený zisk minulých let
(-) 429 – Neuhrazená ztráta minulých let
Lze rozdělit,
zisk
A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let
(+/-) 427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let
Lze rozdělit,
zisk
(+/-) 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení Lze rozdělit zisk,
záloha na zisk
A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílů na zisku (-)
(+) 432 – Rozhodnuto o zálohové výplatě podílů na zisku
Nelze rozdělit, určeno k zúčtování.

Je třeba nadále rozlišovat mezi rozdělováním zisku a rozdělováním jiných vlastních zdrojů, byť § 34 odst. 2 ZOK stanoví společné maximum takového rozdělení. Jaké části vlastního kapitálu se rozdělují jako zisk a jaké jako jiné vlastní zdroje vyplývá z tabulky. Návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů by navíc měl vždy obsahovat uvedení účtu vlastního kapitálu, z něhož dojde k rozdělení.

Rezervní fond je povinný pro ty kapitálové obchodní společnosti, které se stále řídí obchodním zákoníkem, neboť neprovedly postup podle § 777 odst. 5 ZOK. Tvorba a použití fondu na vlastní akcie je upravena v § 316 ZOK, jedná se o vázaný zdroj, po dobu držby vlastních akcií nelze rozdělit.

B) Cizí zdroje

45x – Rezervy

Rezervy se vytvářejí v souladu se zásadou opatrnosti. Rezervy jsou určeny k pokrytí dluhů nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definovaná a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku.

K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě dluhů částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.

V účtovém rozvrhu máme definovány následující rezervy

451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů

452 – Rezerva na důchody a jiné dluhy

453 – Rezerva na daň z příjmů

459 – Ostatní rezervy

a) Zákonné rezervy

451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů (zákonné rezervy)

Účetní jednotky, které vytvářejí rezervy v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nebo např. zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), zachycují tvorbu, čerpání, použití nebo rozpuštění rezerv na tomto účtu (tzv. zákonné rezervy). Pro ostatní rezervy, které nejsou upraveny „zákonem o rezervách”, je vhodné užívat jiný syntetický účet (v našem účtovém rozvrhu účet 459  Ostatní rezervy), protože náklady související s tvorbou rezerv nad rámec zákona o rezervách jsou daňově neuznatelné.

Rezervy podléhají dokladové inventuře a nejméně při každé inventarizaci ověřuje účetní jednotka jejich výši a odůvodněnost. Podle § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb. se tvorba rezerv účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů. Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek a převádějí se do následujícího účetního období.

Další analytické účty se vytvářejí minimálně podle druhu rezervy. U podnikatelských subjektů se tvoří rezerva na opravy hmotného majetku, v závislosti na předmětu podnikání mohou účetní jednotky tvořit dále zákonné rezervy např. na pěstební činnost, odbahnění rybníka, na sanaci pozemků dotčených těžbou a na vypořádání důlních škod.

Oprávněnost tvorby rezervy musí účetní jednotka doložit, protože tvorba nebo užití zákonných rezerv má vliv na základ daně z příjmů. Současně se informace o rezervách, údaje o jejich tvorbě a užití, uvádí v komentáři v příloze v účetní závěrce.

Náklady, na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.

Na účet 451 se zachycuje pouze tvorba a čerpání takových rezerv, které jsou upraveny zákonnými předpisy – nejčastěji podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (např. rezervy na opravy hmotného majetku, pěstební činnost, odbahnění rybníka, sanaci pozemků dotčených těžbou apod.).

U zákonných rezerv chyby nebývají v zaúčtování, ale v nedodržení podmínek tvorby a použití těchto rezerv, které není v souladu se zákonnými předpisy. Dopad těchto chyb je především do základu daně z příjmů, protože při tvorbě a rozpouštění rezerv se jedná o náklady daňové uznatelné.

Rezerva na opravy hmotného majetku

Při tvorbě rezervy na opravy DHM účetní jednotky postupují v souladu s § 7 ZoR.

Nelze tvořit rezervu na majetek, který je určen k likvidaci, na opravy majetku, které se pravidelně opakují a na opravy v důsledku škody.

Zákonem o rezervách je také omezena maximální doba tvorby rezervy, a to podle zařazení majetku do odpisové skupiny (např. u majetku zatříděného ve 2. odpisové skupině je maximální doba tvorby rezervy 3 zdaňovací období, ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období atd.).

Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování podle § 56a vyhlášky č. 500/2002 Sb., neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.

Podle § 7 odst. 4 ZoR musí být převedeny peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu EU, který je veden v českých korunách nebo

Nahrávám...
Nahrávám...