Ukládání pokut za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ v insolvenčním řízení

Ukládání pokut za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ v insolvenčním řízení

V souvislosti s plněním celé řady daňových povinností u daňových subjektů v úpadku vyvstává do popředí i otázka ukládání pokut za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ v návaznosti na povinnost podat tzv. „vstupní“ daňové tvrzení dle § 244 odst. 1 DŘ po prohlášení úpadku.

Podle § 244 odst. 1 DŘ je při insolvenčním řízení daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti o úpadku řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno. Tuto lhůtu přitom nelze prodloužit. Zjistí-li insolvenční správce, který prohlášením konkursu získal oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze zajistit splnění této povinnosti a povinnosti dle § 245 , povinnost zaniká. Insolvenční správce tuto skutečnost sdělí správci daně ve stejné lhůtě a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle pomůcek.

V kontextu s již uvedeným třeba dodat, že k tomu, aby mohla nastat situace, kdy daňové tvrzení podle § 244 odst. 1 DŘ bude podávat místo daňového subjektu insolvenční správce s dispozičními oprávněními k majetkové podstatě, musí být současně s rozhodnutím o úpadku rozhodnuto i o způsobu jeho řešení konkursem. Rozhodnutí o úpadku bude podle § 148 odst. 1 IZ s rozhodnutím o prohlášení konkursu spojeno tehdy, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. Za této situace pak insolvenční správce bude mít postavení daňového subjektu, z čehož…