Uplatnění
subsidiarity trestní represe při postihu úpadkových trestných činů
Zákonné
vymezení zásady subsidiarity trestní represe
Nový trestní
zákoník nyní výslovně formuluje zásadu subsidiarity trestní represe v
ustanovení § 12 odst. 2 TrZ, podle něhož platí, že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní
důsledky s ní spojené, lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých,
v kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.
I když se tato zásada i bez její výslovné úpravy respektovala již v minulosti,
v trestním zákoníku se stala významným hmotněprávním korektivem pro uplatňování
trestní odpovědnosti, který by měl do jisté míry nahradit dřívější tzv.
materiální znak trestného činu ( § 3 odst. 2 a 4 tr. zák. z roku 1961). Tato zásada by se měla projevit jak v činnosti
zákonodárce, který má kriminalizovat jen nejzávažnější případy a umožnit co nejširší mimotrestní reakci na porušení práva, tak v činnosti
orgánů činných v trestním řízení, které jsou povinné reagovat uplatněním
trestní represe jen na případy společensky škodlivé, v nichž mimotrestní
prostředky nepostačují (resp. jsou neúčinné) k ochraně ohrožených či
porušených práv, a je-li to možné, mají využívat mírnější prostředky k
nápravě (pohrůžku trestem, alternativní druhy trestů apod.).
Příkladem uplatnění
subsidiarity trestní represe v činnosti zákonodárce jsou např. ustanovení § 222 odst. 1, 2 TrZ a § 223 odst. 1 TrZ, podle nichž lze spáchat trestné činy poškození věřitele nebo
zvýhodnění věřitele jen tehdy, když pachatel způsobí na cizím majetku škodu
nikoli malou, tj. škodu ve výši nejméně 25 000 Kč ( § 138 odst. 1 TrZ). Jestliže byla způsobena nižší škoda, nemůže jít v žádném
případě o některý z těchto trestných činů, přestože došlo k poškození věřitele
nebo ke zvýhodnění věřitele. Příkladem uplatnění subsidiarity trestní
represe v postupu orgánů činných v trestním řízení je třeba využití některých
zmírňujících ustanovení nebo tzv. alternativních způsobů řešení trestní věci,
např. zastavení trestního stíhání z důvodu malého veřejného zájmu na potrestání
pachatele ( § 172 odst. 2 písm. c) TrŘ), podmíněné zastavení trestního stíhání ( § 307 a § 308 TrŘ), schválení narovnání (§ 309 a násl. TrŘ), upuštění od potrestání pachatele
( § 46 TrZ), podmíněné upuštění od potrestání s dohledem ( § 48 TrZ) apod.
Subsidiarita
trestní represe při postihu úpadkových deliktů
Jde tedy o to, které
případy úpadkových deliktů by měly považovat orgány činné v trestním řízení
za společensky škodlivé a kdy nebude postačovat uplatnění odpovědnosti podle
jiného právního předpisu. Z hlediska první podmínky by měly být společensky škodlivými ty případy úpadkových deliktů, v nichž byla ohrožena nebo porušena práva většího
počtu věřitelů, pohledávky těchto věřitelů dosahovaly vyšší hodnoty,
pachatel nakládal s rozsáhlejším majetkem dlužníka, pachatel opakovaně
nebo ve více směrech porušil své povinnosti atd. Pochopitelně vždy bude
záležet na konkrétních okolnostech každého případu a určité praktické závěry
patrně přinese i nová judikatura. Složitější je formulace závěru, kdy v…
