Uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou

16.6.6.1

Uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou

Mgr. Ivana Mlejnková

Pohledávky za majetkovou podstatou uvedené § 168 IZ a pohledávky jim na roveň postavené uvedené § 169 IZ se v insolvenčním řízení uplatňují vůči insolvenčnímu správci pořadem práva (k tomu podrobněji viz část 5.2.6). Tyto pohledávky (nejde-li o pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení dle § 170 IZ, část 5.1.6) se z majetkové podstaty uspokojují v plné výši, a to kdykoli po rozhodnutí o úpadku (§ 168 odst. 3 a § 169 odst. 2 IZ). V průběhu konkursu se tedy uspokojují z výtěžku zpeněžení (§ 296 odst. 1 IZ), a to kdykoli v průběhu konkursu, nejpozději však před rozvrhem (§ 305 odst. 1 IZ, viz část 7.8.1). Nutno zdůraznit, že při nakládání s výtěžkem zpeněžení je nutno vždy respektovat práva zajištěných věřitelů, a proto § 305 odst. 2 poslední věta IZ výslovně stanoví, že výtěžek zpeněžení určený dle § 298 odst. 2 IZ k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele (čistý výtěžek zpeněžení) lze použít k uspokojení ostatních (nezajištěných) pohledávek až po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele, tj. lze k jejich uspokojení užít jen případného zbytku čistého výtěžku dosaženého zpeněžením předmětu zajištění, jenž po vydání výtěžku zajištěnému věřiteli v podstatě pozůstává (viz části 7.6.2 a 7.8.1). Pokud k uspokojení pohledávek dle § 168 a 169 IZ výtěžek zpeněžení nepostačuje, lze použít – způsobem stanoveným v § 297 IZ (viz následující výklad) - složenou zálohu na náklady insolvenčního řízení (§ 108 IZ, část 4.2.2) nebo zálohu poskytnutou věřitelským výborem (míněna patrně záloha poskytnutá věřiteli se souhlasem věřitelského orgánu dle § 39 IZ – k té viz judikát na konci části 7.5.1.4).