Věřitelský výbor

Věřitelský výbor

Povinnost ustanovit věřitelský výbor

Věřitelský výbor je podle § 56 odst. 1 IZ obligatorním věřitelským orgánem, který musí být ustanoven, pokud počet přihlášených věřitelů převyšuje padesát. Byla-li by jeho existence závislá pouze na vůli věřitelů či insolvenčního soudu (a jediným obligatorním věřitelským orgánem by zůstala schůze věřitelů), bylo by to ve většině případů nepraktické a neekonomické. Při nižším počtu věřitelů lze namísto věřitelského výboru zvolit zástupce věřitelů ( § 68 IZ) - viz část 3/6.3. Jestliže však počet (přihlášených) věřitelů přesáhne 50 až v průběhu insolvenčního řízení, je ustavení věřitelského výboru povinné, resp. je třeba původně zvoleného zástupce věřitelů „transformovat“ ve věřitelský výbor. Výjimku představuje nepatrný konkurs, při kterém může schůze věřitelů místo jinak povinného věřitelského výboru (je-li přihlášených více než 50 věřitelů) ustanovit zástupce věřitelů ( § 315 odst. 1 písm. a) IZ) - viz část 7/10.

Počet členů věřitelského výboru

Věřitelský výbor má podle § 56 odst. 2 IZ nejméně tři a nejvýše sedm členů. Důvodem omezení maximálního počtu členů výboru je snaha zvýšit jeho operativnost (funkčnost). Každý člen výboru musí mít svého konkrétního náhradníka, který jej v době nepřítomnosti zastupuje (místo něj např. hlasuje). Schůze věřitelů může rozhodnout i o vyšším počtu náhradníků, takže některý z členů (nebo všichni členové) výboru mohou mít více než jednoho náhradníka - v tom případě je z hlediska § 58 odst. 3 IZ nutné určit pořadí, v jakém jej náhradníci budou zastupovat.

Povinné složení věřitelského výboru

Vnímání věřitelského výboru jako reprezentanta všech…