dnes je 29.3.2024

Input:

Vysvětlení některých společných pojmů

14.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.2
Vysvětlení některých společných pojmů

JUDr. František Púry, Ph.D.

Společné pojmy jako znaky trestných činů

Skutkové podstaty úpadkových i dalších trestných činů obsahují některé společné pojmy, které jsou zákonnými znaky těchto trestných činů, a to případně i jako okolnosti, jejichž existence podmiňuje použití vyšší trestní sazby (např. způsobení značné škody, škody velkého rozsahu, získání značného prospěchu, prospěchu velkého rozsahu, spáchání činu členem organizované skupiny, způsobení úpadku jinému). Charakteristiku a upřesnění takových pojmů obsahuje buď samotný trestní zákoník, nebo ustálená soudní judikatura.

Škoda způsobená trestným činem

Škodou způsobenou trestným činem se podobně jako v občanském nebo obchodním právu rozumí jakákoli újma na majetku poškozeného, která představuje určité majetkové hodnoty a jejíž náhrady lze dosáhnout zpravidla poskytnutím peněz. Může mít podobu skutečné škody, tj. úbytku majetkových hodnot poškozeného, nebo ušlého zisku, tj. chybějícího přírůstku na majetku poškozeného, k němuž by jinak došlo, kdyby nebyl spáchán trestný čin (do 31. 12. 2013 viz § 442 odst. 1 ObčZ, § 379 ObchZ, nyní § 2952 NOZ). Škodou v uvedeném smyslu nejsou nutné výdaje z určitého majetku související s jeho samotnou existencí a s jeho využíváním (např. placení daní, placení závazků, investice atd.); škodou by zde mohl být rozdíl mezi výší nutných výdajů a vyšší hodnotou, která byla na jejich úhradu vynaložena v důsledku porušení určité povinnosti (např. povinnosti řádně opatrovat nebo spravovat cizí majetek ve smyslu § 220 a 221 TZ). Za škodu lze totiž považovat i zatížení cizího majetku takovými náklady, které by bez porušení povinnosti nevznikly.

Jednotlivé kategorie výše škody a prospěchu

Trestní zákoník (ani trestní řád) nedefinuje pojem škody, ale v § 138 odst. 1 TZ obsahuje několik kategorií škody, pokud jde o její výši:

  1. škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč,
  2. škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč,
  3. větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
  4. značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč,
  5. škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 000 Kč.

Podle § 138 odst. 2 TZ určují stejné částky i výši prospěchu získaného trestným činem. Proto např. značný prospěch odpovídá peněžní částce ve výši nejméně 500 000 Kč, prospěch velkého rozsahu odpovídá peněžní částce ve výši nejméně 5 000 000 Kč atd.

Při stanovení výše škody způsobené na věci se podle § 137 TZ vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo na uvedení věci v předešlý stav.

Organizovaná skupina

I v souvislosti s úpadkovými delikty a s dalšími trestnými činy týkajícími se insolvenčního řízení se vyskytují případy organizované kriminality. TZ neobsahuje definici organizované skupiny, byť v některých ustanoveních je spáchání trestného činu členem organizované skupiny takovou okolností, která podmiňuje použití přísnější sazby trestu odnětí svobody – např. u podvodu podle § 209 odst. 4 písm. a) TZ. Organizovanou skupinou se podle soudní judikatury rozumí sdružení nejméně tří trestně odpovědných osob, ve kterém je provedena určitá dělba úkolů mezi jednotlivé členy sdružení a jehož činnost se v důsledku toho vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, což zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu, a tím i jeho škodlivost a závažnost. Organizovaná skupina nemusí mít trvalejší charakter a tímto způsobem lze spáchat i jen ojedinělý, jednorázový trestný čin. Nevyžaduje se výslovné přijetí pachatele za člena organizované skupiny nebo jeho výslovné přistoupení k takové skupině. Postačí, že se pachatel fakticky a neformálně (třeba i konkludentně) včlenil do skupiny a aktivně se podílel na její činnosti.

Od organizované skupiny ve výše uvedeném smyslu je třeba odlišovat pojmy organizovaná zločinecká skupina (§ 129 TZ) a teroristická skupina (§ 129a TZ), které trestní zákoník používá v souvislosti s postihem některých typů závažné organizované kriminality (viz též § 107, § 108, § 361 až § 363 TZ a § 312a až § 312c TZ).

Způsobení úpadku

Další okolností, která u některých trestných činů podmiňuje použití vyšší trestní sazby, je způsobení úpadku jinému, [např. § 222 odst. 4 písm. c), § 223 odst. 3 písm. b) TZ].

Úpadkem se i zde rozumí kterýkoli z úpadkových stavů upravených v IZ (resp. v ZKV s ohledem na § 432 odst. 1 IZ), tj. jak platební neschopnost – insolvence (§ 3 odst. 1, 2 IZ, § 1 odst. 2 ZKV), tak i předlužení (§ 3 odst. 3 IZ, § 1 odst. 3 ZKV). Ke zjišťování stavu úpadku viz níže viz Vztah trestního řízení a insolvenčního řízení ohledně posuzování předběžných otázek v trestním řízení.

Pojem insolvenční správce a insolvenční řízení

TrZ má i důležité výkladové ustanovení týkající se pojmů insolvenční správce a insolvenční řízení použitých např. v § 225 a § 226 TZ. Podle § 128 odst. 1 TZ se insolvenčním správcem rozumí i předběžný insolvenční správce, zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce; postavení insolvenčního správce má i správce konkursní podstaty, předběžný správce konkursní podstaty, zvláštní správce konkursní podstaty, zástupce správce konkursní podstaty a vyrovnací správce. Insolvenčním správcem se rovněž rozumí osoba, kterou podle jiného právního předpisu insolvenční správce určil, aby jej zastupovala při výkonu jeho pravomoci stanovené jiným právním předpisem na území jiného státu, dále zahraniční insolvenční správce, zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny a osoba, kterou podle jiného právního předpisu zahraniční insolvenční správce nebo zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny jmenoval, aby mu pomáhala nebo jej zastupovala. Podle § 128 odst. 2 TZ se insolvenčním řízením rozumí i konkursní a vyrovnací řízení.

Pojmy týkající se tzv. korupčních trestných činů

V souvislosti s řešením úpadku dlužníka a s insolvenčním řízením lze spáchat i některé z trestných

Nahrávám...
Nahrávám...