dnes je 30.6.2022

Input:

Využití institutu započtení v daňovém řízení u daňového subjektu v úpadku

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.10.2.11.1
Využití institutu započtení v daňovém řízení u daňového subjektu v úpadku

Využití institutu započtení v daňovém řízení u daňového subjektu v úpadku

 

Charakter § 40a odst. 4 ZSDP

Shrneme-li již uvedené, byl i správce daně v pozici účastníka insolvenčního řízení podle § 14 IZ postaven v kontextu s touto koncepcí do situace, kdy bylo třeba s dopady institutu započtení počítat i ve vztahu k daňovému řízení vedenému u daňového subjektu v úpadku. Tyto nové podmínky jsou vyjádřeny v § 40a odst. 4 ZSDP, který má povahu lex specialis vůči § 140 odst. 2 a 3 IZ (viz obecné části 4/5.3, 7/3.4 a předchozí 11/2.11). V daném případě proto ona povaha lex specialis vyjadřuje to, že jestliže jedna norma dopadá na určité jednání v určité životní situaci a tato životní situace nebo jednání je podmnožinou životních situací nebo jednání, na něž dopadá jiná norma, jiná norma neplatí nebo platí pouze v rozsahu, ve kterém nedopadá na životní situace a jednání prvou normou upravené. To však nic nemění na tom, že i správce daně je ohledně možnosti započtení daňových pohledávek vzniklých před rozhodnutím o úpadku vázán obecně podmínkami obsaženými v § 140 odst. 3 IZ.

 

Postavení správce ve vztahu k možnosti započtení

Je zcela nezpochybnitelné, že má-li správce daně použít institutu započtení ve vztahu k daňovým pohledávkám vzniklým před rozhodnutím o úpadku, musí být v pozici přihlášeného věřitele - tedy účastníkem insolvenčního řízení podle § 14 IZ. Rovněž tak je nesporné, že ač správce daně pohledávku z titulu daní ve faktickém slova smyslu nezískává, ale tuto pohledávku ex lege toliko spravuje, musí jít o pohledávku ze zákonně vedeného daňového řízení. Podmínka, aby správce daně nabýval pohledávku v době, kdy věděl o dlužníkově úpadku, je z hlediska praxe spíše diskutabilní, protože správce daně není subjektem soukromého práva a podle zákona ani není oprávněn spravovanou daňovou pohledávku nabývat do svého vlastnictví. Poslední z podmínek obsažených v § 140 odst. 3 IZ je aplikovatelná při dodržení koncepce vratitelného přeplatku ve vztahu k pohledávkám a závazkům z daňově-právních vztahů vážících se k období před rozhodnutím o úpadku, kdy navíc musí být nově aplikován systém oddělené evidence úhrad na jednotlivé daňové povinnosti dlužníka podle § 59 odst. 6 ZSDP. Oproti dřívější právní úpravě zákon o správě daní a poplatků navíc deklaruje, že pro potřeby úpadku je za majetek daňového subjektu považován vratitelný přeplatek podle § 64 odst. 2 ZSDP.

 

Přihlédneme-li ke skutečnosti, že daňové řízení se podle § 266 odst. 1 písm. c) IZ prohlášením konkursu nepřerušuje (viz část 7/3.8.2), a nová právní úprava zakotvená v zákoně o správě daní a poplatků umožňuje vést daňové řízení i v průběhu insolvenčního řízení, tj. též pro případ reorganizace nebo oddlužení, má správce daně podle § 192 odst. 2 IZ možnost až do přezkoumání jím přihlášené daňové pohledávky, dokud

Nahrávám...
Nahrávám...