Zahájení insolvenčního řízení
Čtvrtá hlava první obecné části IZ
upravuje úvodní fázi insolvenčního řízení (počínající podáním insolvenčního
návrhu a končící rozhodnutím o úpadku), která je podle § 8 IZ
zásadně společná pro všechny způsoby řešení úpadku. V souladu s principem
jednotnosti řízení, je návrh na zahájení insolvenčního řízení společný pro všechny
způsoby řešení dlužníkova úpadku, přičemž nejprve (v první fázi řízení) se
rozhodne, zda dlužník je v úpadku, či nikoli a až poté (v dalších fázích řízení)
o způsobu řešení dlužníkova úpadku.
Návrh na
zahájení insolvenčního řízení
Podle § 97 odst. 1 IZ insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh. Podání návrhu je jediným
způsobem, jímž lze insolvenční řízení zahájit, aplikace zásady oficiality
(zahájení řízení insolvenčním soudem z úřední moci) zde nepřichází v úvahu.
Doba
zahájení řízení
Insolvenční řízení je zahájeno dnem,
kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu, kterým je krajský (městský)
soud jako soud prvního stupně. Z toho je zřejmé, že (oproti stavu podle ZKV) k
zahájení insolvenčního řízení nedojde dnem podání návrhu věcně nepříslušnému
soudu (typicky okresnímu soudu), ale až dnem, v němž byl návrh postoupen věcně
příslušnému soudu podle § 104a OSŘ. Dlužno dodat, že podle § 2 odst. 1 jednacího řádu pro insolvenční řízení je insolvenční soud povinen na
insolvenčním návrhu vyznačit údaj o datu, hodině a minutě jeho podání.
Místní příslušnost
Zároveň platí, že insolvenční řízení je
zahájeno dnem doručení insolvenčního návrhu věcně příslušnému soudu, i pokud je
tento soud místně nepříslušný (např. v případě, kdy je insolvenční návrh podán
Krajskému soudu v Praze, ačkoli místně příslušným je Městský soud v Praze).…
