dnes je 3.12.2022

Input:

Zajištěné pohledávky

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.1.4
Zajištěné pohledávky

Zajištěné pohledávky

 

Definice

Zajištěný věřitel je v § 2 písm. g) IZ definován jako věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitostí, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.

 

Tito zajištění věřitelé mohou být v insolvenčním řízení ze zajištění uspokojeni, jen pokud se práva na uspokojení z tohoto zajištění dovolají (v přihlášce je uplatní) - § 166 IZ.

Podle § 166 věty druhé IZ se tedy takto přihlašují také ti zajištění věřitelé, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tedy věřitelé, kteří mají majetkem dlužníka (majetkem náležejícím do podstaty) zajištěnu - některým ze shora uvedených způsobů - pohledávku směřující za osobou odlišnou od dlužníka.

Z uvedeného plyne, že zajištěnými věřiteli jsou věřitelé, kteří mají svoje pohledávky - lhostejno zda směřující vůči dlužníku nebo jiné osobě - zajištěny majetkem náležejícím do majetkové podstaty, a to některým ze způsobů vymezených v § 2 písm. g) IZ.

Zajištěnými věřiteli jsou tedy

a) věřitelé, jejichž pohledávka zajištěná majetkem náležejícím do majetkové podstaty směřuje vůči tomuto dlužníku (je dlužníkem obligačním i zástavním),

b) věřitelé, jejichž pohledávka zajištěná majetkem náležejícím do majetkové podstaty směřuje vůči osobě od něj odlišné (dlužník je jen dlužníkem zástavním, nikoli zástavním).

Aniž by došlo k rozšíření výčtu zajištěných věřitelů v § 2 písm. g) IZ, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů s účinností od 1. 8. 2013 přiznal postavení obdobné postavení zajištěných věřitelů osobám - věřitelům vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávek na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem.

 

Předmět zajištění

Předmětem zajištění mohou být věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které jsou ve vlastnictví dlužníka (třebas i proto, že jejich převod z dlužníka na jinou osobu je neplatný), nebo které náležejí do majetkové podstaty na základě pravomocného rozhodnutí, jímž se insolvenční správce úspěšně dovolal neúčinnosti právního úkonu dlužníka postupem podle § 235 a násl. IZ (viz část 6/3.2).

 

Insolvenční zákon opustil úpravu obsaženou v § 27 odst. 5 ZKV, a proto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty ve vlastnictví třetích osob, jimiž jsou zajištěny pohledávky věřitelů za dlužníkem, do majetkové podstaty nenáležejí (resp. insolvenční správce nemá možnost plnění ze zajištění po třetích osobách vymáhat).

 

 

Věřitel je oprávněn uplatnit práva z tohoto zajištění mimo insolvenční řízení. Tedy zajištěný věřitel jednak přihlásí svoji pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, jednak mimo insolvenční řízení realizuje svá oprávnění ze zástavy, např. v nedobrovolné dražbě podle ZVD. Zajišťující osoby mohou pak do insolvenčního řízení přihlásit pohledávku jako podmíněnou pohledávku, která jim vznikne, pokud budou plnit místo dlužníka (viz § 183 IZ)), a to za předpokladu, že do insolvenčního řízení nepřihlásil pohledávku zajištěný věřitel.

 

Situaci, kdy se přes shora zmíněný zákaz osoba zajišťující závazek dlužníka do insolvenčního řízení přesto přihlásí, řeší např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 99 INS 3280/2011, 1 VSPH 734/2011-P17 ze dne 23. 6. 2011 tak, že nelze odmítnout přihlášku podmíněné pohledávky, která by osobě, od níž může věřitel požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2 IZ, proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, a ukončit jí účast v insolvenčním řízení, jen proto, že věřitel tuto pohledávku již dříve přihlásil do insolvenčního řízení. Okolnost, že taková osoba svoji podmíněnou pohledávku přesto přihlásila (ačkoliv tak již dříve učinil věřitel), může mít význam pro přezkumné jednání, na němž budou přezkoumány obě přihlášené pohledávky (tj. věřitele a osoby, od níž může věřitel požadovat plnění); důvodem pro odmítnutí přihlášky této osoby a k ukončení její účasti v řízení však bez dalšího není.

 

Možností odmítnout přihlášku podmíněné pohledávky uplatněné osobou zajišťující závazky dlužníka se zabýval Vrchní soud v Praze rovněž v usnesení sp. zn. MSPH 93 INS 10315/2011, 1 VSPH 630/2013-P13 ze dne 28. 5. 2013. Dospěl k závěru, že takový postup není dle IZ přípustný, neboť z ustanovení § 185 IZ je zřejmé, že k odmítnutí přihlášky a k ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení může dojít jen na základě skutečnosti, s níž insolvenční zákon spojuje expressis verbis ten následek, že se k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží. Oproti tomu z § 183 IZ je zjevné, že zákon se splněním podmínek pro podání přihlášky podmíněné pohledávky nespojuje žádné následky v podobě odmítnutí přihlášky nebo ukončení účasti osob, od nichž věřitel může požadovat plnění podle odstavců 1 a 2. Věřitel, který přihlašuje svoji podmíněnou pohledávku, totiž nemůže svoji účast v řízení odvozovat jen z podané přihlášky jiného věřitele a vyčkávat do skončení lhůty k přihlášení pohledávek. Navíc by jeho procesní postavení přihlášeného věřitele bylo v případě jeho ukončení účasti odmítnutím (nepřezkoumané přihlášky) ohroženo v případě jakýchkoli dispozic s přihláškou věřitele z hlavního závazku. Proto okolnost, že věřitel zajišťující pohledávku dlužníka svoji podmíněnou pohledávku přihlásil (ačkoliv tak již dříve učinil věřitel), může mít význam pro přezkumné jednání, na němž budou přezkoumány obě přihlášené pohledávky (tj. věřitele a osoby, od níž může věřitel požadovat plnění); důvodem pro odmítnutí přihlášky této osoby a k ukončení její účasti v řízení to však bez dalšího není.

 

 

Pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem práva

Podle závěrů obsažených v usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 37 INS 7184/2010, 2 VSPH 1024/2011-A ze dne 19. 9. 2011, se věřitel práva na uspokojení pohledávky ze zajištění může domáhat standardním přihlášením pohledávky jako pohledávky zajištěné dle § 166 IZ a jeho pohledávka bude přezkoumána postupem dle § 188 a § 190 a násl. IZ. Uspokojení jeho pohledávky mimo insolvenční řízení prodejem nemovitosti připustit nelze, neboť by to mělo za následek změnu rozsahu majetkové podstaty v neprospěch ostatních věřitelů. Dosud nezpeněžený majetek dlužníka, který byl převeden na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, bude v případě rozhodnutí o úpadku dlužníka majetkem náležejícím do majetkové podstaty. Věřitel bude povinen strpět prodej zástavy insolvenčním správcem a uspokojení jeho pohledávky bude probíhat podle zásad zakotvených v § 299 odst. 1 IZ.

 

Míra uspokojení

V případě řešení úpadku konkursem, anebo pokud jde o řešení úpadku dlužníka oddlužením provedeným zpeněžením majetkové podstaty (viz část 9/5.1.1), anebo oddlužením provedeným plněním splátkovým kalendářem, pokud v něm zajištěný věřitel uspokojení ze zajištění požaduje (viz část 9/5.1.2), mají zajištění věřitelé podle § 298 IZ právo na výplatu celého výtěžku zpeněžení po odečtení

- nákladů spojených se správou předmětu zajištění (maximálně 4 % výtěžku zpeněžení),

- nákladů spojených se zpeněžením předmětu zajištění (maximálně 5 % výtěžku zpeněžení) a

- částky připadající na odměnu insolvenčního správce za zpeněžení předmětu zajištění (výši stanoví § 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb. ).

 

Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. MSPH 76 INS 3732/2008, 3 VSPH 142/2012-B ze dne 3. 10. 2012 dospěl k závěrům, že zástavní věřitel má právo, aby jeho zajištěná pohledávka s příslušenstvím byla v insolvenčním řízení uspokojena též z užitků zástavy - nájemného, jen tehdy, jestliže mu zástavce právo brát užitky ze zástavy zřídil, popřípadě jestliže pohledávky nájemného zastavil (citace z odůvodnění v části 5/5.1).

 

Podle insolvenčního zákona tedy neexistuje omezení výplaty zajištěných věřitelů 70 % čistého výtěžku zpeněžení, jak tomu bylo podle § 28 ZKV (k této problematice podrobněji viz část 7/6.2).

 

Uplatnění práva na uspokojení ze zajištění přiháškou

I zajištění věřitelé jsou povinni uplatnit svůj nárok přihláškou, v níž se musí dovolat svého zajištění, a v přihlášce uvést okolnosti, které zajištění pohledávky osvědčují, a připojit listiny, jimiž je zajištění doloženo ( § 166 IZ).

 

 

Zajištěný věřitel s nárokem jen ze zajištění

Jak bylo již výše řečeno, právo uplatnit přihláškou nárok na uspokojení své pohledávky ze zajištění nemá pouze zajištěný věřitel, vůči němuž je dlužník jak v pozici obligačního (osobního) dlužníka, tak v pozici zajišťující osoby, tedy v případech, kdy věřitel má vůči dlužníku pohledávku, která je zajištěna dlužníkovým majetkem. Podle § 166 věty druhé IZ může uplatnit svůj nárok přihláškou i zajištěný věřitel, který může svou pohledávku vůči dlužníkovi uspokojit pouze z majetku sloužícího k zajištění. Tedy půjde o případ, kdy insolvenční řízení je vedeno proti dlužníku, který není obligačním dlužníkem (osobou, vůči níž věřitelova zajištěná pohledávka směřuje), ale pouze osobou, jež svým majetkem věřitelovu pohledávku za třetí osobou (některým ze způsobů uvedených v § 2 písm. g) IZ ) zajišťuje. Věřitel se v okamžiku, kdy je rozhodnuto o úpadku takového dlužníka, dostává do situace, kdy hrozí zánik zástavního práva zpeněžením zajištění insolvenčním správcem Z titulu uhrazovací funkce tohoto zajištění proto může v daném insolvenčním řízení uspokojení zajištěné pohledávky z předmětu zajištění náležejícího do podstaty požadovat. Jiný majetek dlužníka (majetek podstaty) k uspokojení takovéto pohledávky použít nelze (tj. v daném případě zajištěný věřitel nemůže na výtěžku ze zpeněžení ostatního majetku podstaty s případným neuspokojeným zbytkem své

Nahrávám...
Nahrávám...