Zákaz
nabývání majetku z majetkové podstaty
V § 295 IZ je obsažena úprava zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty, jež je
oproti předchozí (nedostatečné) úpravě provedené v § 67b ZKV výrazně rozšířena a precizována.
Rozsah
zákazu nabývání majetku
Sankcí
neplatnosti jsou dle § 295 odst. 1 a 2 IZ stiženy právní úkony, jimiž by při jakémkoli způsobu zpeněžení
majetku z podstaty (tj. při prodeji mimo dražbu, včetně prodeje podniku dlužníka
jedinou smlouvou či úplatného postoupení jeho pohledávek, anebo ve veřejné dražbě
či při zpeněžení ve vykonávacím řízení) nabývaly k tomuto majetku
vlastnictví následující osoby:
a) dlužník,
b) osoby
dlužníkovi blízké (dle § 116 ObčZ je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé sourozenec, manžel, partner; jiné
osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem
blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala
jako újmu vlastní),
c) osoby,
které s dlužníkem tvoří koncern (dle § 66a odst. 7 ObchZ jestliže jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení jinou
osobou, tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern nebo holding a jejich podniky
včetně podniku řídící osoby jsou koncernovými podniky; není li prokázán opak,
má se za to, že ovládající osoba a osoby jí ovládané tvoří koncern; jednotnému řízení
lze podrobit osoby i ovládací smlouvou),
d) vedoucí
zaměstnanci dlužníka, podle § 33 odst. 3 a 73 odst. 3 zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) a osoby jim blízké,
e) osoby,
které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo
po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou
měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost,
f) společníci
dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová,
g) akcionáři
dlužníka, kterým je akciová společnost, pokud jim patří akcie odpovídající více
než desetině základního kapitálu,
h) prokuristé
dlužníka,
i) členové
a náhradníci věřitelského výboru, kterým schůze věřitelů neudělila souhlas s
nabytím majetku z majetkové podstaty.
Neplatné jsou i právní úkony, jimiž by byl (v konkursu zpeněžený) majetek převáděn následně na shora uvedené osoby v období do tří let od skončení
konkursu.
Povolení
výjimky ze zákazu nabývání majetku
Na
návrh osoby, jíž se shora uvedený zákaz týká, může insolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání
majetku z majetkové podstaty ( § 295 odst. 3 IZ), a to
1) již při zpeněžování
majetku z podstaty insolvenčním správcem (v rámci konkursu), to
však jen
a) nejde-li
o osoby uvedené shora ad i) - členy a náhradníky věřitelského výboru -,
neboť těm může souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty udělit jen schůze
věřitelů - a
b) po
předchozím vyjádření věřitelského výboru (zákon nepředepisuje
jako podmínku povolení výjimky jeho souhlas, a proto je stanovisko věřitelského
výboru >>pouze<< jedním z podkladů, z nichž při rozhodnutí o návrhu na povolení
výjimky insolvenční soud vychází);
2) po skončení konkursu,
má-li k nabytí majetku dojít v následujícím tříletém období - v
takovém případě již lze povolit výjimku i členům a náhradníkům věřitelského
výboru, neboť jde o další převod majetku uskutečňovaný až po skončení
konkursu, takže nepřipadá v úvahu udělení souhlasu s tímto převodem schůzí věřitelů,
a rovněž odpadá i vyjádření věřitelského výboru, jehož funkce
skončením konkursu zanikla.
Judikáty
V usnesení
sp. zn. MSPH 88 INS 6060/2012, 1 VSPH 579/2013-B ze dne 27. 5. 2013 Vrchní
soud v Praze dovodil že pokud insolvenční soud nepovolí výjimku dle § 295 odst. 3 IZ, je neplatným i takový úkon, jímž nabyla spoluvlastnického podílu
z majetkové podstaty osoba uvedená v § 295 odst. 1, 2 IZ, byť jí svědčí zákonné předkupní právo (např. podle § 140 ObčZ). Učinil tak s následujícím odůvodněním (citace):
„Odvolací
soud je především toho názoru, že jednoznačný text § 295 IZ (obzvláště poslední věta prvého odstavce sankcionující rozporné úkony
absolutní neplatností) spoluvlastníkům vyjmenovaným v jeho prvých dvou
odstavcích nedává při zpeněžování podílů v režimu insolvenčního řízení
jinou cestu k jejich nabytí než způsobem předvídaným ve třetím odstavci
tohoto ustanovení. Jinak řečeno, nepovolil-li soud výjimku dle § 295 odst. 3 IZ, je neplatným i takový úkon, jímž nabyla spoluvlastnického
podílu z majetkové podstaty osoba uvedená v § 295 odst. 1, 2 IZ, byť jí svědčí zákonné předkupní právo (např. podle § 140 občanského zákoníku).
Smyslem
omezení osob uvedených v prvých dvou odstavcích § 295 stran nabývání majetku z majetkové podstaty je především zamezit takovým
spekulacím s majetkem, jejichž výsledkem by bylo jen to, že se těmto
osobám podaří v relativně krátké době pro sebe (či skrytě pro dlužníka
samého) ke škodě věřitelů…
