dnes je 1.7.2022

Input:

Zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty

15.4.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.6.5.2
Zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty

Mgr. Ivana Mlejnková

Rozsah zákazu nabývání majetku a důsledky jeho porušení

Osoby uvedené § 295 odst. 1 a 2 IZ, a to

  1. dlužník,
  2. osoby dlužníkovi blízké (dle úpravy účinné do 31. 12. 2013 šlo o osoby uvedené v § 116 ObčZ, dle stávající úpravy účinné od 1. 1. 2014 jde o osoby uvedené v § 22 NOZ),
  3. osoby, které s dlužníkem tvoří koncern (do 31. 12. 2013 vymezoval koncern § 66a odst. 7 ObchZ, od 1. 1. 2014 § 79 ZOK),
  4. vedoucí zaměstnanci dlužníka podle § 33 odst. 3 a 73 odst. 3 ZP zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) a osoby jim blízké,
  5. osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost,
  6. společníci dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová,
  7. akcionáři dlužníka, kterým je akciová společnost, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu,
  8. prokuristé dlužníka,
  9. členové a náhradníci věřitelského výboru, kterým schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty,

nesmějí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to žádným ze způsobů zpeněžení dle IZ, ani kdyby šlo o zpeněžení dražbou. Tento majetek (v konkursu insolvenčním správcem zpeněžený) na ně nesmí být převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu, i když jim svědčí zákonné předkupní právo.

Poslední část citovaného ustanovení § 291 odst. 1 IZ poukazující na bezvýznamnost zákonných předkupních práv z hlediska zákazu nabývání majetku byla do něj vtělena s účinností od 1. 1. 2014 (novelou IZ provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.). Jakkoli insolvenční správce je při zpeněžování majetkové podstaty vázán zákonnými předkupními právy (viz § 284 odst. 1 IZ a část 7.5) a dikce citovaného § 295 odst. 1 IZ svědčí tomu, že zákonná předkupní práva nemohou prolomit zákaz nabývání majetku pocházejícího z majetkové podstaty jen v případě převodů uskutečňovaných do 3 let po skončení konkursu (věta za středníkem), zdá se být věcně logickým (smyslu věci odpovídajícím) výklad, podle kterého totéž platí i pro prvotní zpeněžení majetku z podstaty dlužníka uskutečňované insolvenčním správcem (první věta před středníkem). V tom smyslu ostatně předmětnou úpravu dosud (v její podobě do 31. 12. 2013) vykládala i soudní judikatura – viz níže uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 88 INS 6060/2012, 1 VSPH 579/2013-B ze dne 27. 5. 2013.

Právní úkony (převody majetku) uskutečněné v rozporu s uvedeným zákazem jsou neplatné; považují se však za platné, pokud se ten, kdo jimi byl dotčen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil.

Původní znění citované poslední části § 295 odst. 1 IZ (ve znění účinném do 31. 12. 2013) stojící na absolutní neplatnosti právních úkonů uskutečněných v rozporu se zákazem nabývání majetku z podstaty bylo s účinností od 1. 1. 2014 – v souladu s obecným trendem oslabujícím princip absolutní neplatnosti právních úkonů (srov. i NOZ) – opouštěno a v zájmu posílení právní jistoty dalších nabyvatelů majetku vyvedeného z majetkové podstaty dlužníka v rozporu s pravidly zakotvenými v ustanovení § 295 IZ byla zavedena jen relativní neplatnost takových právních jednání (právních úkonů).

Povolení výjimky ze zákazu nabývání majetku

Na návrh osoby, jíž se shora uvedený zákaz týká, může insolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty (§ 295 odst. 3 IZ), a to

1) již při zpeněžování majetku z podstaty insolvenčním správcem (v rámci konkursu), to však jen

  1. nejde–li o osoby uvedené shora ad i) – členy a náhradníky věřitelského výboru –, neboť těm může souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty udělit jen schůze věřitelů – a
  2. po předchozím vyjádření věřitelského výboru (zákon nepředepisuje jako podmínku povolení výjimky jeho souhlas, a proto je stanovisko věřitelského výboru »pouze« jedním z podkladů, z nichž při rozhodnutí o návrhu na povolení výjimky insolvenční soud vychází);

2) po skončení konkursu, má-li k nabytí majetku dojít v následujícím tříletém období – v takovém případě již lze povolit výjimku i členům a náhradníkům věřitelského výboru, neboť jde o další převod majetku uskutečňovaný až po skončení konkursu, takže nepřipadá v úvahu udělení souhlasu s tímto převodem schůzí věřitelů, a rovněž odpadá i vyjádření věřitelského výboru, jehož funkce skončením konkursu (a tedy i insolvenčního řízení) zanikla.

Judikáty – k úpravě účinné do 31. 12. 2013

V usnesení sp. zn. MSPH 88 INS 6060/2012, 1 VSPH 579/2013-B ze dne 27. 5. 2013 Vrchní soud v Praze dovodil, že pokud insolvenční soud nepovolí výjimku dle § 295 odst. 3 IZ, je neplatným i takový úkon, jímž nabyla spoluvlastnického podílu z majetkové podstaty osoba uvedená v § 295 odst. 1, 2 IZ, byť jí svědčí zákonné předkupní právo (např. podle § 140 ObčZ). Učinil tak s následujícím odůvodněním (citace):

„Odvolací soud je především toho názoru, že jednoznačný text § 295 IZ (obzvláště poslední věta prvého odstavce sankcionující rozporné úkony absolutní neplatností) spoluvlastníkům vyjmenovaným v jeho prvých dvou odstavcích nedává při zpeněžování podílů v režimu insolvenčního řízení jinou cestu k jejich nabytí než způsobem předvídaným ve třetím odstavci tohoto ustanovení. Jinak řečeno, nepovolil-li soud výjimku dle § 295 odst. 3 IZ, je neplatným i takový úkon, jímž nabyla

Nahrávám...
Nahrávám...