dnes je 6.10.2022

Input:

Zákaz provedení výkonu rozhodnutí či exekuce

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.3.8.2.1
Zákaz provedení výkonu rozhodnutí či exekuce

Zákaz provedení výkonu rozhodnutí či exekuce

 

Vztah konkursu a vykonávacího řízení postihujícího majetek podstaty

Na § 266 odst. 1 písm. k ) IZ, podle kterého mezi řízení, jež se prohlášením konkursu nepřerušují, náleží i řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce postihující majetek v podstatě, navazuje § 267 IZ upravující zákaz provedení takového výkonu rozhodnutí či exekuce. (Nutno zdůraznit, že již se zahájením insolvenčního řízení se dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ pojil ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, které by postihovaly majetek ve vlastnictví dlužníka jakož i jiný majetek náležející do majetkové podstaty, je možno nařídit, nelze je však provést. Uvedená úprava se týká všech druhů vykonávacího řízení, tj. jak soudního výkonu, tak řízení správního (včetně daňového, jakož i exekucí podle exekučního řádu), a je koncipovaná obdobně jako předchozí úprava obsažená v § 14 odst. 1 písm. c) a e) ZKV (a rozvinutá soudní judikaturou), když vychází z toho, že je vyloučeno, aby při konkursu existoval dvojí režim uspokojování dlužníkových závazků. Jejich uspokojení v konkursu se proto před uspokojením ve výkonu rozhodnutí či v exekuci vždy prosadí. Nově ovšem insolvenční zákon upravuje možnost provedení výkonu rozhodnutí či exekuce pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené ( § 267 odst. 2 až 4 IZ a další výklad).

 

Zákaz provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihujících majetek podstaty

Podle § 267 odst. 1 IZ výkon rozhodnutí nebo exekuci postihující majetek náležející do majetkové podstaty lze pro pohledávky věřitelů po prohlášení konkursu nařídit ( § 261 a násl. OSŘ), nelze jej však provést ( § 265 a násl. OSŘ). S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 až 4 lze i návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce podat jen proti povinnému. Proti insolvenčnímu správci jej nelze podat ani v případě, že povinným je dlužník. Nutno dodat, že účinky nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce dle § 285 odst. 1 písm. b) IZ zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku (viz výklad /5).

 

Nerozdělený výtěžek exekuce náležející do podstaty

Nutno dodat, že v době zahájení insolvenčního řízení se může exekuční řízení postihující majetek podstaty nacházet v různé fázi, a může tedy dojít kupř. i k situaci, kdy před zahájením insolvenčního řízení byly již nařízený výkon rozhodnutí či exekuce prodejem nemovitosti úpadce provedeny (po právní moci usnesení o příklepu bylo vydražitelem zaplaceno nejvyšší podání a vydražitel se stal vlastníkem dražených nemovitostí), ale nebylo dosud vydáno rozvrhové usnesení dle § 337 a násl. OSŘ o uspokojení pohledávek z rozdělované podstaty nebo bylo vydáno ale nebylo dosud splněno. Výtěžek dražby (uhrazené nejvyšší podání s úroky z něho) tedy dosud nebyl v exekučním řízení použit k uspokojení pohledávek oprávněných osob, přičemž je zřejmé, že tento nerozdělený výtěžek exekuce je stále majetkem povinného (dlužníka) a jako takový náleží dle § 205 IZ do majetkové podstaty (po prohlášení konkursu je s ním oprávněn disponovat dle § 246 IZ pouze insolvenční správce) a po dobu trvání účinků insolvenčního řízení lze z tohoto majetku pohledávky věřitelů dlužníka uspokojit jen v rámci insolvenčního řízení (za podmínek stanovených v IZ).

 

Ze shora uvedeného je podle našeho názoru zřejmé, že provedením výkonu rozhodnutí či exekuce postihujících majetek patřící do majetkové podstaty, který § 267 odst. 1 IZ zapovídá, je třeba rozumět nejen faktické provedení konkrétního postihu majetku povinného (dlužníka), který byl nařízen, ale i úkony směřující k dokončení exekuce, tj. rozhodnutí o použití výtěžku exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného či dalších jeho věřitelů podle příslušné procesní úpravy.

 

Související judikatura

V tomto směru lze poukázat na judikaturu k předchozí obdobně koncipované konkursní úpravě obsažené v § 14 odst. 1 písm. e) ZKV vztahující zákaz provedení výkonu rozhodnutí či exekuce ke dni prohlášení konkursu, když závěry obsažené v níže uvedených judikátech lze aplikovat i na úpravu téhož zákazu, jejž IZ pojí se zahájením insolvenčního řízení. Jde jednak o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2004, sp. zn. 20 Cdo 2372/2003 (a rovněž o jeho usnesení ze dne 31.5.2006, sp.zn. 29 Odo 332/2004), v nichž dovodil, že „rozhodl-li odvolací soud o odvolání proti usnesení o příklepu přes zákaz provedení výkonu rozhodnutí formulovaný ustanovením § 14 odst. 1 písm. e/ ZKV, je to důvodem ke zrušení takového usnesení“. Ze závěrů vyslovených v tomto rozhodnutí dále plyne, že usnesení o udělení příklepu není samo o sobě skutečností, jež by vylučovala soupis dražených nemovitostí do konkursní podstaty úpadce (povinného), a že naopak další úkony, jež by soud činil po prohlášení konkursu na majetek povinného za tím účelem, aby usnesení o příklepu nabylo právní moci, nutno pokládat za

Nahrávám...
Nahrávám...