dnes je 14.8.2022

Input:

Zásadní novela ZSDP účinná od 1. 1. 2010

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.10.3.3
Zásadní novela ZSDP účinná od 1. 1. 2010

Zásadní novela ZSDP účinná od 1. 1. 2010

 

Zákonem č. 304/2009 Sb. byl na základě poslanecké iniciativy s účinností od 1. 1. 2010 novelizován ZSDP. Jedná se o poslední významnější novelu tohoto právního předpisu předtím, než dojde k jeho nahrazení novým právním předpisem, kterým je zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, jenž má nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2011. Změny, které s sebou přinesla shora uvedená poslanecká novela ZSDP budou tedy v praxi aplikovány po dobu jednoho roku a v následujících řádcích je vysvětlen jejich obsah.

 

Povinnost odůvodňovat rozhodnutí vždy, nestanoví-li zákon jinak

Mezi významné změny, které přináší zákon č. 304/2009 Sb., patří změna § 32 odst. 3 ZSDP. Oproti dosavadnímu právnímu stavu účinnému do 31. 12. 2009 zakotvuje novela princip, že rozhodnutí obsahuje odůvodnění vždy, nestanoví-li ZSDP nebo zvláštní daňový zákon jinak, pokud nejde o případ, kdy správce daně reaguje na tvrzení daňového subjektu beze změny, nebo je odůvodnění tomuto daňovému subjektu známé z jiného dokumentu. V takovém případě správce daně na tento dokument ve svém rozhodnutí odkáže. V odůvodnění správce daně stručně a jasně uvede důvody pro vydání rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí, které bylo vydáno na základě dokazování, správce daně dále uvede, které skutečnosti má za prokázané a o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a jak věc posoudil po právní stránce.

 

Účelem této nové právní úpravy by mělo být posílení právní jistoty daňového subjektu. Správce daně by měl takto usilovat o to, aby přesvědčil účastníky řízení o správnosti svého rozhodnutí, a současně - pokud účastníci z různých důvodů s rozhodnutím nesouhlasí, umožnit jim ujasnit si, proti čemu budou případně uplatňovat řádný opravný prostředek. Jak ostatně vyplývá z dikce novelizovaného ustanovení ZSDP, povinnost odůvodňovat rozhodnutí se bude týkat těch případů, kdy žádosti nebo jinému podání daňového subjektu nebylo plně vyhověno, příp. i situací, kdy je rozhodováno ex offo. Správce daně tak bez větší pochybnosti musí od 1. 1. 2010 mj. odůvodňovat např. rozhodnutí o vyloučení zástupce z řízení podle § 11 ZSDP, dále protokol o ústním jednání podle § 12 ZSDP, je-li jeho součástí rozhodnutí vyhlášené při jednání, dále pak se bude jednat o rozhodnutí o stanovení lhůty či rozhodnutí o prodloužení lhůty podle § 14 ZSDP, rozhodnutí o zajištění či o propadnutí věci podle § 15 ZSDP, rozhodnutí, kterým dochází ke sdělení výše penále podle § 37b ZSDP, rozhodnutí o záznamní povinnosti podle § 39 ZSDP, výzvu k podání daňového přiznání či rozhodnutí o prodloužení lhůty pro podání přiznání podle § 40 ZSDP, platební výměr, dodatečný platební výměr a hromadný předpisný seznam podle § 46 ZSDP, rozhodnutí o stanovení záloh, záloh jinak či o zrušení zálohové povinnosti podle § 67 ZSDP, rozhodnutí o zvýšení daně dle § 68 ZSDP, které je součástí platebního výměru apod.

 

Bude-li odůvodnění příslušného rozhodnutí známé daňovému subjektu již z jiného dokumentu (např. ze zprávy o daňové kontrole), postačí uvést v něm odkaz na tento dokument. Bude se tak jednat zejména o platební výměry vydávané na základě daňové kontroly či po ukončení vytýkacího řízení. Z těchto dokumentů, kterými jsou ukončena jmenovaná daňová řízení, však musí být zcela patrné, na základě čeho byla daň stanovena, tzn. úvaha o hodnocení důkazů včetně výčtu těch, které byly a které nebyly jako důkazy uznány. Bude-li součástí protokolu o závěrečném projednání zprávy správní úvaha, mělo by odůvodnění příslušného rozhodnutí obsahovat též odkaz na tento dokument. Dojde-li k vyměření daně na základě pomůcek, je třeba, aby součástí odůvodnění byl jak důvod přechodu na pomůcky, tak i pomůcky samotné, které byly k tomuto účelu použity.

 

Protože tato nově zakotvená povinnosti stanovuje i nezbytnost odůvodňovat taková rozhodnutí, jakými jsou např. platební výměry na úrok z prodlení podle § 63 ZSDP, mělo by být součástí odůvodnění mj. i stručné slovní vyjádření, které by se vypořádalo se všemi skutečnostmi, na jejichž základě došlo ke vzniku uvedené sankce - tj. zejména způsob uhrazování či otázka daňové povinnosti a spolu s tím i výpočet předmětného úroku, jenž byl doposud uváděn v příloze příslušného rozhodnutí.

 

Zrušení povinnosti vyzývat daňový subjekt vždy k podání přiznání bez ohledu na to, zda jde či nejde o dlužníka v úpadku

Problematiky insolvenčního řízení se zákon č. 304/2009 Sb. přímo dotkl doplněním § 44 ZSDP o nově vložený odst. 3. Vzhledem k tomu, že podle § 40b odst. 1 ZSDP je daňový subjekt v úpadku povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno, což je lhůta, která mnohdy působí v praxi problémy a navíc byla ještě do 31. 12. 2009 podtržena tím, že v případě „kontumačního“ způsobu stanovení daně bylo třeba zaslat v

Nahrávám...
Nahrávám...