dnes je 3.7.2022

Input:

Zpeněžení majetkové podstaty

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.5
Zpeněžení majetkové podstaty

Zpeněžení majetkové podstaty

 

Úprava zpeněžení majetkové podstaty v § 283-295 IZ v zásadě navazuje na předchozí úpravu obsaženou v zákoně o konkursu a vyrovnání a oproti ní přináší jen dílčí změny či doplnění. (K tématu rozsahu, zjištění a soupisu majetkové podstaty viz podrobněji část 6/1.)

 

Pojem zpeněžení majetkové podstaty

Ustanovení § 283 odst. 1 IZ definuje pro účely konkursního řízení pojem zpeněžení majetkové podstaty, a to tak, že se jím rozumí převedení veškerého majetku, který do majetkové podstaty náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení k tomuto účelu se považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti, i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek. Ujednáními, která by úplatnému postoupení pohledávek dlužníka v konkursu (jejich zpeněžení) bránila, není insolvenční správce omezen.

 

Okamžik zahájení zpeněžování majetkové podstaty

Podstatnou změnu oproti úpravě v zákoně o konkursu a vyrovnání představuje § 283 odst. 2 IZ , podle něhož ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit až po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů. Insolvenční soud však může povolit výjimku z tohoto zákazu dřívějšího zpeněžení. Bez dalšího není insolvenční správce uvedeným časovým omezením zahájení zpeněžování vázán v případě věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením (k jejich zpeněžení mimo dražbu by nepotřeboval ani souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru - viz § 289 odst. 1 IZ). Smyslem uvedené nové úpravy je zabránit těžko řešitelným situacím, jež by zpeněžení majetkové podstaty nastolilo v případě změny či zrušení rozhodnutí o prohlášení konkursu.

 

Nutno dodat, že nejde-li o výše uvedené výjimky, ke zpeněžování majetkové podstaty může dojít (po první schůzi věřitelů) až poté, co již nabylo právní moci jak rozhodnutí o prohlášení konkursu, tak i rozhodnutí o úpadku.

K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 23/2011 ze dne 30. 11. 2011, uveřejněné pod č. 43/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (citace z odůvodnění):

„Jen pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že nepřehlédl, že usnesením ze dne 24. 9. 2010 insolvenční soud již rozhodl, že způsobem řešení dlužníkova úpadku bude konkurs a že toto usnesení již (přes zjevně nesprávné poučení o nepřípustnosti odvolání) nabylo právní moci; případný dlužníkův úspěch v řízení o odvolání proti rozhodnutí o úpadku, by však samozřejmě založil povinnost odvolacího soudu odklidit usnesení o prohlášení konkursu coby závislý „výrok“ (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněné pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ustanovení § 283 odst. 2 IZ, jež dovoluje přikročit ke zpeněžení majetkové podstaty teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku, je samozřejmě nezbytné vyložit (v souladu s jeho účelem) pro situaci, kdy je sice v právní moci usnesení o prohlášení konkursu, leč nikoliv rozhodnutí o úpadku, tak, že ke zpeněžení majetkové podstaty nelze (až na tam pojmenované výjimky) přikročit, dokud není v právní moci rozhodnutí o úpadku.“

 

Předkupní práva při zpeněžování majetkové podstaty

Smluvními předkupními právy není insolvenční správce při zpeněžení majetkové podstaty vázán ( § 284 odst. 2 IZ), přičemž speciálně (s odkazem na § 8 zák. č. 114/1995 Sb., o vnitrostátní plavbě) se při zpeněžení majetkové podstaty v konkursu zakládá předkupní právo státu k nemovitostem, které tvoří pozemní část veřejného přístavu ( § 284 odst. 1 IZ).

 

Předkupní práva nájemců bytových družstev

Podle § 285 odst. 4 IZ je insolvenční správce při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem a právy nájemců podle zvláštního právního předpisu ( § 22, § 23 odst. 1 a 3 a § 27 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů). Byty a nebytové prostory ve vlastnictví bytového družstva, nakládání s nimiž je omezeno právem fyzických osob (členů družstva), které jsou nájemci bytů či nebytových prostor, na výlučné nabytí těchto bytů a prostor podle § 23 odst. 1 a 3 a § 24 cit. zákona, musí insolvenční správce nejprve nabídnout k bezplatnému převodu osobám oprávněným k výlučnému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených uvedeným zvláštním právním předpisem (v § 23 až 28 cit. zákona). Je povinen provést všechny úkony, které jsou k převodu těchto bytů potřebné, a za to mu od osob oprávněných k výlučnému nabytí vlastnictví náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených na provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního předpisu. Nepřijme-li osoba oprávněná k nabytí do výlučného vlastnictví takovou nabídku do 3 měsíců od jejího doručení, přikročí insolvenční správce ke zpeněžení a ustanovení zvláštního zákona o ochraně práv nájemců (§ 22 cit. zákona) se v tom případě nepoužijí.

 

Judikáty

Výklad k nárokům nájemců dlužníka - bytového družstva, zejm. k režimu nároků správce (jeho odměny a náhrady nákladů nezbytně vynaložených na provedení úkonů potřebných k bezplatnému převodu bytů nebo nebytových prostor oprávněným osobám) poskytuje usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 96 INS 714/2009, 3 VSPH 1068-B ze dne 31. 1. 2011. V něm Vrchní soud v Praze odmítl odvolání dlužníka (bytového družstva) proti usnesení, jímž insolvenční soud určil výši odměny insolvenčního správce a náhrady nezbytných nákladů při převodu bytové jednoty oprávněné osobě. Učinil tak se závěrem, že k odvolání tu není dlužník oprávněn (není k němu subjektivně legitimován), neboť určení těchto nároků insolvenčního správce se nijak nedotýká majetkové podstaty ani práv či povinností dlužníka - uspokojení nároku oprávněné osoby předjímaného ustanovením § 285 odst. 4 IZ se vždy děje pouze na náklady konkrétní oprávněné osoby, nikoli k tíži majetkové podstaty. K tomu Vrchní soud v Praze vysvětlil (citace z odůvodnění):

„Náklady spojené se všemi úkony, jež jsou v konkrétní situaci potřebné k tomu, aby byt nebo nebytový prostor byl insolvenčním správcem nabídnut oprávněné osobě, jakož i odměnu insolvenčního správce, je povinna uhradit oprávněná osoba (srov. zákonnou dikci „za to mu od osob oprávněných k výlučnému nabytí vlastnictví náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených k provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu“).

Nárok oprávněné osoby na převod bytu či nebytového prostoru do jejího výlučného vlastnictví je zvláštním druhem zákonného předkupního práva. Toto právo zasahuje do zpeněžování majetkové podstaty jen potud, že zákon předem výlučně určuje osoby, které jsou v procesu zpeněžování majetkové podstaty oprávněny nabýt vlastnictví k bytům, popř. nebytovým prostorám podle § 23 odst. 1 a 3 a § 24 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. Jde o převod bezplatný, což v poměrech insolvenčního práva znamená jediné; ačkoliv je zpeněžována majetková podstata, není tu výtěžku použitelného pro účely uspokojení pohledávek věřitelů. Jde ovšem o nárok (právo) podmíněné, a to tím, že oprávněná osoba zaplatí náklady, jež si vyžádají všechny potřebné úkony insolvenčního správce, nutné k naplnění nároku oprávněné osoby a též odměnu insolvenčního správce za toto „zpeněžení“.

Insolvenční správce není oprávněn, byť dočasně (míněno zálohově), hradit náklady potřebných úkonů z majetkové podstaty (tedy ani z případné zálohy na náklady insolvenčního řízení). K tomu, aby mohl insolvenční správce přistoupit k jednotlivým potřebným úkonům, je nezbytné, aby na náklady s tím spojené složila oprávněná osoba potřebnou částku předem. Rozsah a výše těchto nákladů bude odvislá od toho, v jakém stadiu se dosud nalézal proces uspokojování nároků oprávněné osoby; např. ještě ani nemusel být započat proces vyčleňování bytových jednotek či prostor, v jiném insolvenčním řízení věc již může být ve stadiu připraveného návrhu smlouvy o převodu. Je vhodné a zákonné konstrukci nároku oprávněné osoby odpovídající, jestliže závazek oprávněné osoby k úhradě nákladů a odměny insolvenční správce též vyjádří v návrhu smlouvy o převodu bytu či nebytového prostoru do vlastnictví oprávněné osoby.

Jestliže oprávněná osoba insolvenčnímu správci předem neposkytne potřebné finanční prostředky a insolvenční správce proto nebude oprávněn přistoupit k jednotlivým potřebným úkonům, pak to brání uspokojení jejího nároku. Insolvenční správce již není vázán předkupním právem oprávněné osoby a zpeněží tuto část majetkové podstaty obvyklým způsobem.

Z uvedeného plyne, že převod bytu nebo nebytového prostoru do vlastnictví oprávněné osoby je činností správce při zpeněžování majetkové podstaty; ustanovení § 285 IZ je součástí dílu pátého, jež

Nahrávám...
Nahrávám...