16.12.4.4
Zpronevěra
JUDr. František Púry
A) Zákonné znaky trestného činu
Trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1 TZ spáchá a trestem odnětím svobody až na 2 roky, trestem zákazu činnosti nebo trestem propadnutí věci bude potrestán, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky hrozí podle § 206 odst. 2 TZ pachateli, který spáchá čin uvedený v § 206 odst. 1 TZ a byl za takový čin v posledních 3 letech odsouzen nebo potrestán.
Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 1 rok až 5 let nebo peněžitý trest pak lze podle § 206 odst. 3 TZ uložit pachateli, způsobí-li činem uvedeným v § 206 odst. 1 TZ větší škodu.
Ještě přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 2 roky až 8 let může být podle § 206 odst. 4 TZ pachatel potrestán,
- spáchá-li čin uvedený v § 206 odst. 1 TZ jako člen organizované skupiny,
- spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
- spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
- způsobí-li takovým činem značnou škodu.
Nejpřísnější trest v podobě odnětí svobody na 5 až 10 let pak podle § 206 odst. 5 TZ hrozí pachateli, který
- způsobí činem uvedeným v § 206 odst. 1 TZ škodu velkého rozsahu, nebo
- spáchá takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309 TZ), teroristického útoku (§ 311 TZ) nebo teroru (§ 312 TZ).
B) Výklad zákonných znaků
Předmětem útoku u trestného činu zpronevěry je cizí věc, tj. taková, která nepatří pachateli vůbec, nebo nepatří jen jemu. Věc náležející do majetku obchodní společnosti nebo družstva je cizí i pro společníka (člena) takové právnické osoby nebo pro člena jejího statutárního orgánu. Věc je pachateli svěřena, jestliže je mu odevzdána do jeho výlučné faktické moci (do držení nebo do obdobné dispozice). Zpravidla je odevzdána za tím účelem, aby s ní pachatel určitým způsobem nakládal, přičemž podmínkou není uzavření písemné smlouvy, ale postačí faktické předání věci pachateli. Ten, kdo věc pachateli svěřil, nemusí být jejím vlastníkem. Svěřenou věcí je i výtěžek, který byl získán za svěřenou věc způsobem dohodnutým při svěření (např. pokud by insolvenční správce prodal svěřený majetek z majetkové podstaty, ale peníze získané prodejem utratil nebo jinak použil pro svou potřebu). Věci svěřené jsou např. věci (včetně peněz, cenných papírů apod.) v majetkové podstatě, které obhospodařuje insolvenční správce, dále peníze, které má doručit poštovní doručovatel, zavazadla v úschovně zavazadel, motorové vozidlo dané do opravy, věc pronajatá podle smlouvy o nájmu s následnou koupí, věc prodaná s výhradou vlastnictví (§ 2132 a násl. NOZ, resp. dříve § 601 ObčZ), věc poskytnutá na podkladě smlouvy o tzv. finančním leasingu, vypůjčená věc (§ 2193 a násl. NOZ, resp. dříve § 659 a násl. ObčZ) apod. Může to být např. i pohledávka, kterou věřitel svěřil jiné osobě, aby ji pro něj vymohla…
