Zproštění
insolvenčního správce
Důvody
zproštění
Insolvenčního
správce může insolvenční soud podle § 32 odst. 1 IZ zprostit funkce, jestliže
a) neplní řádně své
povinnosti (např. předkládat věřitelskému orgánu nebo soudu písemné zprávy o
stavu řízení podle § 36 odst. 2 IZ, sestavovat seznam přihlášených pohledávek podle § 278 odst. 1 IZ apod.);
b) závažně porušil důležitou
povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem (např. nezajistil
další provoz dlužníkova podniku podle § 261 IZ nebo nesplnil pokyn insolvenčního
soudu v souvislosti se soupisem majetkové podstaty podle § 217 IZ apod.);
-
dlužno dodat, že závažné porušení povinností insolvenčního správce stanovených
v IZ nebo ZIS může být dle § 34 ZIS důvodem ke zrušení povolení nebo zvláštního povolení vykonávat činnost
insolvenčního správce (viz část 3/3.1.2.);
c) nepostupuje při výkonu
funkce s odbornou péčí (např. způsobil škodu tím, že bez předchozího
souhlasu věřitelského výboru hradil náklady uvedené v § 39 odst. 3 IZ nebo nerespektoval podmínky prodeje majetkové podstaty stanovené insolvenčním
soudem podle § 289 odst. 1 IZ apod.).
Rozhodnutí
o zproštění
O
zproštění funkce insolvenčního správce rozhoduje insolvenční soud
a) k návrhu věřitelského
orgánu (nikoli jednotlivých věřitelů - k tomu viz např. usnesení
Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSLB 57 INS 5513/2009, 2 VSPH 335/2010-B ze
dne 10. 8. 2010) a dlužníka a dlužníka;
b) bez návrhu (z
vlastní iniciativy).
O
slyšení insolvenčního správce, ustanovení nového insolvenčního správce, o účinnosti
a doručení rozhodnutí, o změně insolvenčního správce, o omezení odvolacích důvodů
proti rozhodnutí a o předání funkce novému insolvenčnímu správci platí obdobně
totéž, co při odvolání insolvenčního správce (viz část 3/3.4).
Judikatura
K legitimaci
k podání návrhu na zproštění insolvenčního správce funkce se vyjádřila
následující judikatura:
1)
Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009, 1 VSPH
792/2012-B ze dne 17. 7. 2012 (citace z odůvodnění):
„V dané
věci rozhodl soud I. stupně napadeným usnesením o zproštění správce funkce na
návrh dvou přihlášených věřitelů a jedné osoby, jež se účastníkem insolvenčního
řízení ani nestala; rozhodoval tedy o návrhu osob, jimiž insolvenční zákon
nepřiznává právo k podání takového návrhu. Za této situace bylo namístě
jejich návrhy - bez nutnosti zabývat se výhradami odvolatelů v odůvodnění
napadeného usnesení - rovnou zamítnout již jen z toho důvodu, že byly podány
osobami k tomu neoprávněnými; takovým návrhům by totiž nebylo lze zásadně
vyhovět. Jinou věcí by bylo, kdyby soud I. stupně shledal argumentaci odvolatelů
natolik důvodnou, že by přikročil ke zproštění správce funkce i bez návrhu; to
však nebyl tento případ, když soud I. stupně shledal návrhy odvolatelů
neopodstatněnými a správce funkce nezprostil“.
2)
Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. MSPH 59 INS 8673/2010, 1 VSPH
904/2012-B ze dne 24. 7. 2012 (citace z odůvodnění):
„V
odůvodnění usnesení soud uvedl, že návrhem podaným soudu dne 22. 5. 2012 se
odvolatelka - bývalá manželka dlužníka domáhala zproštění insolvenční správkyně
Mgr. G. Š. funkce z důvodu tvrzeného porušování povinností při výkonu funkce
insolvenčního správce. Soud I. stupně správně zamítl její návrh na zproštění
insolvenční správkyně funkce již jen z toho důvodu, že byl podán osobou
k tomu neoprávněnou; takovému návrhu nelze zásadně vyhovět“.
Opravné
prostředky
Legitimaci podat odvolání proti
usnesení o zproštění insolvenčního správce funkce a ustanovení nového insolvenčního
správce § 32 odst. 2 IZ přiznává pouze zproštěnému insolvenčnímu správci, věřitelskému
orgánu a dlužníkovi.
Dovolání
proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního
soudu o zamítnutí návrhu, aby insolvenční správce byl zproštěn funkce podle § 32 IZ,
není přípustné (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. MSPH 78 INS
1241/2008, 29 NSČR 9/2010-B ze dne 20. 7. 2010).
Pořádková
pokuta
Méně
závažné nebo ojedinělé pochybení insolvenčního správce postihne insolvenční
soud uložením pořádkové pokuty podle § 81 odst. 2 IZ, kterou lze uložit i opakovaně do celkové částky až 200 000 Kč (jde o přísnější
postih, než jaký umožňovala předchozí úprava v § 8 odst. 4 ZKV). Ke smyslu a funkci pořádkové pokuty ve vztahu k insolvenčnímu
správci se vyjádřil Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. KSUL 46 INS
4623/2009, 1 VSPH 678/2009-B ze dne 19. 4. 2010 tak, že tato sankce
je procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného
výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a 37 IZ,
tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených
insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti dle § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě,
kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení
či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou
pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí
důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či
opakované, aby…
