Zvýšení základního kapitálu

8.0.4

Zvýšení základního kapitálu

Martin Děrgel

 NahoruZvýšení základního kapitálu

Základní kapitál ("ZK") typických kapitálových společností – s.r.o., a.s. – je kvůli ochraně jejich věřitelů limitován zdola (u s.r.o. 200.000 Kč, u a.s. 2 mil, resp. 20 mil, byla-li založena veřejnou nabídkou akcií nebo byl takto zvýšen její ZK). Nic ale těmto společnostem nebrání (ani nenutí) zvýšit svůj ZK jakkoli vysoko.

Zpravidla vždy půjde o ekonomické rozhodnutí, jehož důvodem bude např. získání vlastních zdrojů na investice. Spíše výjimečně bude důvod právní (např. chce-li se firma stát investiční společností) nebo daňový (příliš nízká kapitalizace brání daňově účinnému uplatňování úroků z úvěrů od mateřské společnosti).

Pokud zvýšení ZK navrhuje statutární orgán (jednatelé, resp. představenstvo) měl by jej umět dvojnásob dobře zdůvodnit, protože společníkům (akcionářům) je navrhováno, aby poskytli něco ze svého majetku, zatímco oni se často vidí jak jim naopak společnost na tichomořské ostrovy zasílá pravidelné tučné dividendy...

Někdy je ale změna ZK skutečně dobrou volbou, zvláště je-li nejlepší ze všech špatných. Ekonomové si všimli, že společníci jsou citliví na varování před hrozícím krachem, konec konců do společnosti v minulosti vždy již něco vložili a než tuto investici pohřbít, tak většinou raději ještě něco přidají. Nic se ale nemá přehánět, pokud je společnost skutečně bez dlouhodobé perspektivy, pak jí ani další vklady zpravidla nepomohou.

Rozlišujeme obecně dva způsoby zvýšení ZK:

• nominální - které ovlivní pouze účetní položky pasiv (využije se účetní zisk) a

• efektivní - které do firmy přináší nový majetek (vklady).

Zvyšování ZK doporučují ekonomové zpravidla jako formu získání vlastních zdrojů k financování podnikatelských aktivit, zejména investiční (koncepční) povahy, počítaje v to i přípravu na převzetí jiné firmy (akvizice všeho druhu). V této fázi je dobré začít srovnání s alternativními finančními zdroji, s ohledem na nutnost hotových peněz půjde prakticky pouze o cizí zdroje financování (přijetím úvěru, vydáním dluhopisů aj.). Zvýšení vkladů není rozhodně zadarmo, společníci budou přirozeně reptat a vyžadovat mj. jisté zhodnocení takto vynaložených prostředků, a to trvale, nejen po dobu hypotetického splácení (vracení) cizích zdrojů. Zvláště pak v případě, že budou požadovány vklady peněžité, což je u proinvestičně motivovaného zvýšení ZK nasnadě.

Častým důvodem zvýšení ZK bývá přistoupení nového společníka, nenahrazuje-li pouze jiného, který ze společnosti odešel. V tomto směru je nutno ctít zejména interní předpisy (společenskou smlouvu a stanovy), zda vůbec příchod někoho nového zvenčí umožňují, příp. za jakých podmínek. Tyto dokumenty taktéž mohou modifikovat obecně platné přednostní právo stávajících společníků k upsání nových vkladů, resp. jejich zvýšení.

Zvýšení základního kapitálu obchodní společnosti lze provést obecně čtyřmi způsoby:

1) Upsáním nových vkladů, resp. akcií, kdy společnost fakticky nabude nové majetkové hodnoty,

2) Z vlastních zdrojů společnosti a.s. nebo s.r.o., kdy dojde pouze k přesunům v rámci vlastního kapitálu,

3) Tzv. podmíněným zvýšením ZK vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie (možné pouze u a.s.),

4) Kombinovaných zvýšením (částečně z vlastních zdrojů) pouze u akciových společností, které:

1. mají akcie na regulovaném trhu (Burza nebo RM-Systém) a aktuální kurs akcií je pod jejich nominále,
2. zvyšují ZK upisováním akcií vlastními zaměstnanci.

Rozhodnutí o této zásadní změně v existenci společnosti je ponecháno na samé vrcholové úrovni – valné hromadě – a navíc je vyžadována kvalifikovaná (nejméně dvoutřetinová) většina všech hlasů společníků (s.r.o., viz § 127 odst. 4 ObchZ), resp. přítomných společníků (a.s., navíc samostatně za každý druh vydaných akcií, viz § 186 odst. 2 ObchZ), výjimečně může valná hromada a.s. tuto kompetenci přenést na představenstvo.

Nejčastěji se v praxi setkáme se zvýšení ZK upsáním nových akcií, resp. vkladů, kdy jde o obdobu tvorby ZK při vzniku společnosti, s určitou odlišností u příjemce vkladů. Při tomto způsobu se společnosti zvyšují nejen pasiva (ZK) ale i aktiva (o vložený majetek), proto se tomuto postupu přezdívá efektivní zvýšení ZK, protože účinně vnáší do společnosti nové vlastní zdroje např. pro její rozvoj, nové investice apod.

Nebudeme se dlouze trápit poměrně náročnou právní úpravou, kterou je beztak vhodné přenechat k reálnému řešení ve firmě právníkovi erudovanému v dané oblasti a jen si shrňme stěžejní skutečnosti pro s.r.o.:

• stávající společníci s.r.o. mají přednostní právo k úpisu nových peněžitých vkladů, a to v poměru jejich obchodních podílů, společenská smlouva může stanovit jiné kritérium, nebo přednostní právo vyloučit,

• nepeněžitými vklady lze zvýšit ZK vždy, peněžitými až po splacení dosavadních peněžitých vkladů,

• stávajícímu společníkovi se jeho dosavadní vklad zvyšuje, nevzniká mu další vklad vedle původního,

• v souladu s poměrně novým § 59a až § 59c ObchZ nemusejí být nepeněžité vklady vždy oceněny znalcem,

• také tentokrát musejí být nepeněžité vklady splaceny do dne zápisu zvýšení ZK do obchodního rejstříku a peněžité vklady je nutno k témuž dni splatit alespoň ze 30 % a zbytek do pěti let,

• závazek ke zvýšení vkladu, resp. k novému vkladu se přebírá písemným prohlášením s ověřeným podpisem,

• po úspěšném úpisu zvýšení vkladů, resp. nových vkladů jednatelé navrhnou jeden změnový zápis do OR.

Obdobně jsou nastavena základní pravidla efektivního zvýšení ZK u akciových společností:

• stávající akcionáři mají přednostní právo k úpisu nových akcií u peněžitých vkladů, a to v rozsahu jejich stávajících podílů na ZK, toto právo může omezit nebo vyloučit pouze valná hromada a.s. (nikoli stanovy),

• přednostní právo k úpisu akcií je za určitých podmínek samostatně převoditelné, viz § 204a odst. 3 ObchZ,

• pokud upisovatel před zápisem do OR splatí emisní kurs, může obdržet cenný papír - poukázku na akcie,

• nepeněžitými vklady lze zvýšit ZK vždy, peněžitými až po úplném splacení dosavadních peněžitých vkladů,

• stávající akcionář tímto úpisem zvyšuje počet držených akcií,

• opět musejí být nepeněžité vklady splaceny do dne zápisu zvýšení ZK do OR, peněžité vklady je nutno splatit ve lhůtě a výši stanovené valnou hromadou, alespoň ze 30 %, zbytek do jednoho roku,

• a.s. čekají dva zápisy do OR, první informativní do 30 dnů od usnesení valné hromady, která o zvýšení ZK rozhodla, a druhý změnový po účinném úpisu nových akcií (splaceno alespoň 30 % peněžitých vkladů).

Předmětem vkladu může být obecně i pohledávka, ale nikoli vůči společnosti, jejíž ZK se má zvyšovat, viz § 59 odst. 8 ObchZ. Nicméně tzv. kapitalizace takovýchto pohledávek schůdná je, a to formou zápočtu na splacení upsaného vkladu, resp. emisního kursu. Podmínkou je, že s tímto postupem souhlasí valná hromada s.r.o. (§ 108 odst. 2, § 125 odst. 1 písm. e) ObchZ) nebo a.s. (§ 163 odst. 3, § 187 odst. 1 písm. b) ObchZ). Po procesní stránce lze započíst pohledávku společnosti z titulu peněžitého vkladu, a pro povolení zápisu zvýšení ZK do obchodního rejstříku (OR) je nutné předložit písemnou dohodu o započtení schválenou valnou hromadou.

Účty základního kapitálu patří mezi pasivní účty, z čehož vyplývá, že zvýšení základního kapitálu je účtováno jako přírůstek strany Dal. Protože zvyšovat lze základní kapitál (ZK) pouze již existující společnosti, je nutno na úrovni syntetických účtů odlišit ZK…