Aplikace
zásady co nejvyššího uspokojení věřitelů
Při
posuzování způsobu řešení úpadku manželů
Problematice
oddlužení manželů, jejichž majetek a závazky náleží do společného jmění manželů,
se podrobně věnuje výklad /2.2.1. Zde kromě jiného poukazujeme na
judikaturu Vrchního soudu v Praze, jež vychází z toho, že právní
úprava majetkové podstaty v § 205 IZ stojí na zásadě, že majetek, který je ve společném jmění dlužníka a jeho manžela,
náleží do majetkové podstaty, což musí dlužníkův manžel respektovat také v režimu
oddlužení, neboť úprava tohoto způsobu řešení dlužníkova úpadku žádného
podkladu pro jinou právní konstrukci majetkové podstaty nedává. K tomuto
východisku se Vrchní soud v Praze přihlásil i v usnesení
sp.zn. KSUL 77 INS 6504/2009, 1 VSPH 763/2009-A ze dne 11. 1. 2010,
v němž mimo jiné uvedl, že by bylo v rozporu se zájmem věřitelů na
hospodárném a co nejvyšším uspokojení, kdyby vedle sebe běžela dvě
separátní řízení řešící různým způsobem úpadek každého manželů, jestliže
úpadek je v obou případech dán neschopností každého z nich zapravit závazky
společné. Odhlédnuto od faktických komplikací vzniklých v důsledku možných střetů
úpravy oddlužení s úpravou konkursu nejeví se rozumným ani účelným odepřít oběma
dlužníkům-manželům možnost sanovat své společné dluhy v jednom řízení, v němž
bude možné k úhradě pohledávek věřitelů ve shodném režimu použít veškerých příjmů
dosažených za trvání oddlužení každým z nich či oběma společně, k němuž
dali oba manželé kvalifikovaný souhlas.
Při posuzování porušení procesních povinností
dlužníka po schválení oddlužení
Jak
je zmíněno /5, insolvenční soud oddlužení podle § 405 odst. 1 IZ neschválí, pokud po rozhodnutí o povolení oddlužení vyšly najevo
skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.
Důvodem pro neschválení oddlužení tudíž může být i situace předvídaná v § 395 odst. 2 písm. b) IZ - totiž, že…