Petra Masláková
Nahoru1. Bonitní modely
Bonitní modely jsou založeny na analýze finančního zdraví podniku. Jejich cílem je zařadit podnik do správné kategorie, tj. mezi dobré či špatné firmy. Výsledek bonitních modelů musí umožňovat mezipodnikové srovnání.
Bonitní modely (stejně jako bankrotní modely) se vyznačují snahou o co největší objektivizaci, aby bylo umožněno mezipodnikové srovnání.
Stejně však jako u bankrotních modelů i do této analýzy vstupují určité subjektivní prvky (např. výběr matematicko-statistické metody pro analýzu, volby rozsahu dat, vzorku zvolených firem ve srovnávání apod.).
Výsledky analýzy prováděné pomocí bonitních modelů měří výkonnost podniku a proto jejich výsledky nejvíce využijí investoři a vlastníci podniku. Hledáme s jejich pomocí odpověď na otázku jak je podnik dobrý.
Bonitní modely jsou velmi závislé na kvalitě vstupních dat pro analyzované poměrové ukazatele srovnávaných podniků.
Příklady bonitních modelů:
1. Tamariho model – hodnocení podniků v rámci oboru činnosti a sestavení jejich stupnice, model náročný na kvalitu vstupních dat.
2. Kralickův Quicktest – celkovou situaci podniku posuzuje pomocí čtyř základních ukazatelů.
3. A-score – nefinanční predikční model
4. Grünwaldův model – vypočítává index bonity podniku pomocí základních ukazatelů, které následně bodově hodnotí.
5. další modely – např. Aspekt Global rating – index hodnocení zkonstruovaný pro české prostředí či Douchova bilanční analýza – opět soustava ukazatelů sestavená pro české prostředí.
Predikční modely (bonitní a bankrotní modely), které nás mají včas upozornit na případné hrozby, jsou velmi oblíbené, protože celé hodnocení shrnují do jednoho indexu. Je potřeba si stále uvědomovat, že žádný z těchto modelů nebere v úvahu specifika jednotlivých podniků ani zvláštnosti podmínek, ve kterých hospodaří. Při jejich interpretaci by to mělo být bráno v úvahu.
Hlavní rozdíl mezi bankrotními a bonitními modely
Bankrotní modely vycházejí z empiricky zjištěných údajů. Bonitní modely využívají teoretické znalosti a zobecněné zkušenosti z praxe.
Nahoru2. Tamariho model
Tamariho model bodově hodnotí podniky v jednom oboru podnikání a sestavuj jejich stupnici. Bonitu podniku pak určuje podle počtu dosažených bodů.
Kvalita posouzení bonity podniku pomocí Tamariho modelu je závislá na vysoké kvalitě vstupních informací.
Tamariho model
Skládá se z pěti rovnic, jejichž výsledným hodnotám jsou přiřazeny body.
Maximální počet bodů je 100. Čím vyšší je dosažen číslo Tamariho modelu, tím vyšší je bonita sledované společnosti.
Nahoru3. Kralickův Quicktest
Kralickův Quicktest je založena na čtyř základních ukazatelích, které se po vyhodnocení oklasifikují a nakonec se pomocí prostého aritmetického průměru vyhodnotí výsledky celého testu.
Pomocí zhodnocení finanční stability podniku a rentability posuzujeme celkovou situaci podniku.
Použité ukazatele Quicktestu
1. finanční stability podniku
a. ukazatel samofinancování – měří finanční sílu podniku vyjádřenou podílem vlastního kapitálu na celkových aktivech
b. doba splácení dluhů podniku (ve dnech) – vypočítává dobu, za kterou je podnik schopen splatit své závazky pomocí vyprodukovaného cash-flow
