Částečný rozvrh

7.6.3

Částečný rozvrh

Mgr. Ivana Mlejnková

V případě, že dosud nebylo ukončeno zpeněžení majetkové podstaty (a tedy nelze zatím předložit konečnou zprávu a vydat rozvrh), ale přitom již jsou k dispozici určité finanční prostředky, z nichž by mohly být pohledávky věřitelů v konkursu uspokojeny, je insolvenční správce povinen bezodkladně insolvenčnímu soudu navrhnout, aby povolil částečný rozvrh (§ 301 IZ). Nutno zdůraznit, že pokud insolvenční správce nenavrhne insolvenčnímu soudu povolení částečného rozvrhu, ačkoli k tomu jsou dány podmínky, je taková skutečnost důvodem pro snížení odměny insolvenčního správce dle § 38 odst. 3 IZ (viz též část Povinnosti insolvenčního správce).

Insolvenční soud povolí navržený částečný rozvrh za podmínky, že

a) s návrhem vyslovil souhlas věřitelský výbor,

b) jeho povolení stav výtěžku zpeněžení majetkové podstaty umožňuje,

c) nebudou jím dotčena práva zajištěných věřitelů,

d) nemůže ohrozit rozvrh po konečné zprávě,

e) navrhované uspokojení pohledávek zahrnutých do částečného rozvrhu je nepochybné.

K předpokladům povolení částečného rozvrhu viz judikát připojený v závěru této části.

Z uvedeného je zřejmé, že návrh na povolení částečného rozvrhu musí obsahovat:

a) údaj o výši výtěžku, jenž má být k částečnému rozvrhu použit,

b) specifikaci jednotlivých pohledávek, jejichž uspokojení částečným rozvrhem se navrhuje, a výše jejich uspokojení,

c) řádné odůvodnění, v němž insolvenční správce vysvětlí, z jakých důvodů má podmínky pro povolení navrženého částečného rozvrhu vyplývající z § 301 odst. 2 IZ (viz níže) za splněné (jde zejména o údaje o výši finančních prostředků podstaty, jež jsou k dispozici, o stavu excindačních sporů, o budoucích předpokládaných příjmech podstaty i o předpokládaných budoucích výdajích na úhradu pohledávek uspokojovaných kdykoli v průběhu konkursu a o majetku sloužícím k uspokojení zajištěných věřitelů a o zpeněžení majetkové podstaty či výtěžku z něj získaného, které nesmějí být k uspokojení nezajištěných pohledávek použity),

d) souhlas věřitelského výboru (stanovisko věřitelského výboru si správce opatří předem; není však vyloučeno, aby insolvenční soud v případě, že předložený návrh není opatřen stanoviskem věřitelského výboru – např. proto, že dosud přes výzvu insolvenčního správce nebylo předloženo a správce se snaží včas dostát svojí povinnosti podat návrh – si toto stanovisko sám od věřitelského výboru vyžádal).

1) Zamítnutí nebo povolení částečného rozvrhu

Z § 301 odst. 2 a 3 IZ vyplývá, že o návrhu na povolení částečného rozvrhu rozhodne insolvenční soud tak, že buď

a) návrh zamítne, nebo

b) návrhu vyhoví a rozhodne o tom, že se částečný rozvrh povoluje.

Proti těmto usnesením není odvolání přípustné.

2) Usnesení o částečném rozvrhu

Pokud insolvenční soud rozhodne o povolení částečného rozvrhu ad b), podle § 301 odst. 4 IZ – na základě návrhu insolvenčního správce – vydá současně rozvrhové usnesení, tj. usnesení o částečném rozvrhu s náležitostmi dle § 307 IZ (viz část Uspokojování pohledávek rozvrhem), v němž rozhodne o pohledávkách zahrnutých do částečného rozvrhu a jejich uspokojení.

Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat dlužník, insolvenční správce a všichni věřitelé, jejichž pohledávek se usnesení týká (těmto osobám se proto usnesení doručuje i zvláštním způsobem). Pokud jde o věřitele, právo odvolání mají věřitelé, kteří jsou do částečného rozvrhu zahrnuti, resp. všichni věřitelé, kteří do něj ze zákona zahrnuti být mají (viz následující judikát).

V odvolání ze namítat také to, že nebyly splněny předpoklady pro povolení částečného rozvrhu – viz poslední věta § 301 odst. 4 IZ (vtělená do něj s účinností od 1. 1. 2014). Cestou tohoto odvolání tak lze zpochybňovat i předpoklady, za nichž soud částečný rozvrh připustil rozhodnutím ad b), když proti němu samotnému dle § 303 odst. 3 IZ odvolání přípustné není.

K okruhu osob oprávněných podat odvolání proti rozhodnutí o částečném rozvrhu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 46 INS 11098/2012, 4 VSPH 145/2016-B ze dne 29. 2. 2016, podle kterých proti rozhodnutí o částečném rozvrhu mohou podat odvolání i přihlášení věřitelé (§ 173 IZ), kteří do něho nejsou zahrnuti a jejichž pohledávky jsou uvedeny v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (§ 197 IZ) a pravidelně se zařazují do (konečného) rozvrhu (§ 306 IZ).

K tomu citujeme z odůvodnění:

"Legitimaci k podání odvolání proti rozhodnutí o částečném rozvrhu vymezuje
§ 301 odst. 4 IZ tak, že ji přiznává jen dlužníkovi, insolvenčnímu správci a všem věřitelům, kteří byli do částečného rozvrhu zahrnuti, s tím, že v odvolání lze namítat také to, že nebyly splněny předpoklady pro povolení částečného rozvrhu.

Pokud jde o přihlášené věřitele, naznačuje dikce § 301 odst. 4 IZ poněkud nedůsledně (srov. s dikcí § 307 odst. 1 IZ) to, že by právo podat odvolání mělo svědčit jen těm z nich, kteří jsou v rozhodnutí o částečném rozvrhu výslovně uvedeni, a nikoliv již těm, kteří v něm zmíněni nejsou (včetně těch, kteří by zůstali z nějakého důvodu opomenuti), přestože se jich takové rozhodnutí přesto může dotýkat. Takový výklad citovaného ustanovení odvolací soud nesdílí, neboť by byl v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, dle nichž věřitelé, kteří mají podle IZ zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti [§ 5 písm. b) IZ]. Nelze totiž upřít právo podat odvolání proti usnesení o částečného rozvrhu těm přihlášeným věřitelům, kteří nebyli do částečného rozvrhu zahrnuti jen proto,
že jejich pohledávky dosud nebyly pravomocně zjištěny a nelze jim upřít právo namítat, že nebyly splněny předpoklady pro povolení částečného rozvrhu, jehož nesprávné a věcně nedůvodné povolení může mít negativní dopad nejenom do majetkové sféry těch přihlášených věřitelů, kteří byli zahrnuti do částečného rozvrhu, ale i do majetkové sféry všech ostatních přihlášených věřitelů, majících…