Charakteristika lhůt v daňovém řízení

Charakteristika lhůt v daňovém řízení

Z hlediska základního členění se jedná v rámci DŘ o lhůty zákonné a lhůty stanovené samotným správcem daně. V případě zákonných lhůt je zřejmé, že tyto mohou být prodlužovány toliko v případech a v rozsahu, ve kterém stanoví zákon. Nestanoví-li však lhůtu zákon, resp. DŘ, může být lhůta k provedení určitého úkonu při správě daní stanovena správcem daně. Takováto lhůta by však měla respektovat požadavky přiměřenosti s ohledem k povaze daného úkonu. Z toho tedy plyne, že lhůtu kratší než 8 dnů je možno stanovit jen ve zcela výjimečných případech pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé, např. v souvislosti s předáním listinného důkazu. Lhůta kratší než 1 den může být správcem daně stanovena pouze se souhlasem osoby zúčastněné na správě daní, je-li jí takto správcem daně ukládána. Za situace, kdy je den, kdy osoba zúčastněná na správě daní učinila podání, dnem počátku běhu lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně nebo pokud je počátek běhu lhůty od tohoto dne odvozován, běh lhůty se staví ode dne vydání rozhodnutí, jímž správce daně vyzývá osobu zúčastněnou na správě daní k…