dnes je 19.2.2025

Input:

Členství ve věřitelském výboru

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.2.6.2.2
Členství ve věřitelském výboru

Členství ve věřitelském výboru

 

Členství ve věřitelském výboru

Podle § 59 odst. 1 IZ členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen

a) přihlášení věřitelé, nikoli věřitelé pohledávek za majetkovou podstatou ( § 168 IZ) nebo pohledávek jim na roveň postavených ( § 169 IZ) - tato podmínka je dána proto, že „nepřihlášení věřitelé“jsou účastníky insolvenčního řízení zpravidla pouze omezenou dobu do plného a včasného uspokojení svých pohledávek - viz část 3/2.2, přičemž jejich zájmy v tomto směru (zejména možnost podat návrh na určení lhůty, v níž musí insolvenční správce uspokojit jejich přisouzenou pohledávku s příslušenstvím) zajišťuje úprava obsažená v § 203 odst. 4 a 5 IZ (viz část 5/2.6); „nepřihlášení věřitelé“nemají hlasovací právo (viz část 3/6.1.1),

b) kteří se svým zvolením souhlasí; přihlášený insolvenční věřitel má právo být zvolen do věřitelského výboru, přičemž svoji nominaci, resp. volbu není povinen akceptovat; domníváme se, že s ohledem na hospodárnost (a právní jistotu) insolvenčního řízení by měl být souhlas se zvolením dán zásadně předem a měl by být uveden v protokolu o jednání schůze.

Zákaz členství

Podle § 59 odst. 2 IZ členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Jinak vyjádřeno, vykonávat funkci člena nebo náhradníka věřitelského výboru je zapovězeno insolvenčním věřitelům, jejichž vztah k dlužníkovi je tak intenzivní, že objektivně existuje důvod způsobilý vyvolávat pochybnosti o tom, zda tito insolvenční věřitelé budou schopni (ve vztahu k dlužníkovi) postupovat nestranně a nezávisle. Závěr o podjatosti bude závislý od posouzení konkrétních okolností posuzované věci, bez dalšího jej však bude možno učinit v případech demonstrativně vyjmenovaných v insolvenčním zákoně, tzn. půjde-li např. o

 

a) osoby dlužníkovi blízké, jimiž jsou podle § 116 ObčZ např. otec, syn, sourozenec či manžel dlužníka; osobou blízkou dlužníkovi může být i právnická osoba, přičemž Nejvyšší soud ČR v aplikovatelném rozhodnutí uveřejněném pod číslem 53/2004 Sbírky soudních stanovisek a rozhodnutí uzavřel, ... že právnická osoba se (ve smyslu § 42a odst. 2 ObčZ) považuje za osobu blízkou dlužníku, který je fyzickou osobou, je-li dlužník jejím statutárním orgánem (členem statutárního orgánu), jakož i tehdy, je-li dlužník společníkem, členem nebo zaměstnancem této právnické osoby (popřípadě má-li k ní jiný obdobný vztah) a současně, kdyby důvodně pociťoval újmu, kterou utrpěla právnická osoba, jako újmu vlastní; k této problematice (vztahující se ke společnosti s ručením omezeným) se vyjádřil i Vrchní soud v Praze v rozhodnutí, publikovaném v časopise Soudní judikatura, ročník 2003, pod číslem 15, dle něhož ... společnost s ručením omezeným je ve smyslu § 67b ZKV osobou dlužníkovi (společnosti s ručením omezeným) blízkou, je-li jejím společníkem a jednatelem osoba, která je společníkem a jednatelem dlužníka...,

b) vedoucí zaměstnance dlužníka ( § 11 odst. 4 ZP), jejichž pracovní poměr se zakládá volbou nebo jmenováním ( § 33 ZP) - je otázkou, jak se soudní praxe vypořádá s výkladem tohoto ustanovení v situaci, kdy podle nového zákoníku práce jmenování jako způsob založení pracovního poměru je omezeno pouze na případy vyjmenované v § 33 odst. 3 ZP (např. u vedoucích organizačních složek státu, ředitelů státních podniků, vedoucích státních fondů nebo příspěvkových organizací) a na případy upravené zvláštním předpisem, přičemž volbu jako způsob založení pracovního poměru už nový zákoník práce nezná (tam, kde zvláštní právní předpis nebo stanovy vyžadují, aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy) - k pojmu vedoucí zaměstnanec viz i část 7/5.2,

c) společníky dlužníka, s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy akcie (anebo jiné jím vydané účastnické cenné papíry) v souhrnné hodnotě více než desetiny základního kapitálu dlužníka, a

d) osoby tvořící s dlužníkem koncern - ve smyslu § 66a odst. 7 ObchZ platí, že pokud je jedna nebo více osob (insolvenčních věřitelů) podrobena jednotnému řízení jinou tzv. „řídící osobou“ (dalším insolvenčním věřitelem), tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern a jejich podniky včetně podniku řídící osoby jsou koncernovými podniky.

 

Volbu členů (náhradníků) věřitelského výboru, u nichž v době konání schůze věřitelů nejsou splněny předpoklady pro jejich účast ve věřitelském výboru dle § 59 odst. 1 IZ nebo je jejich účast ve věřitelském výboru dle § 59 odst. 2 zakázána, insolvenční soud nepotvrdí.

Účast odborové organizace ve věřitelském výboru

Ustanovení § 67 IZ umožňuje odborové organizaci, která u dlužníka (má-li zaměstnance) působí, účastnit se jednání věřitelského výboru či prozatímního věřitelského výboru (obdobně jako § 47 odst. 2 IZ umožňuje její účast na schůzi věřitelů) - viz část 3/6.1. Rozhodování věřitelského výboru ovlivňuje (nepřímo) s hlasem poradním, který musí být vyslyšen, nikoli však respektován. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací, má právo účasti odborová organizace nebo sdružení odborových organizací s

Nahrávám...
Nahrávám...