Členství
ve věřitelském výboru
Členství
ve věřitelském výboru
Podle § 59 odst. 1 IZ členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen
a) přihlášení
věřitelé, nikoli věřitelé pohledávek za majetkovou podstatou ( § 168 IZ) nebo pohledávek jim na roveň postavených ( § 169 IZ) - tato podmínka je dána proto, že nepřihlášení věřiteléjsou účastníky
insolvenčního řízení zpravidla pouze omezenou dobu do plného a včasného
uspokojení svých pohledávek - viz část 3/2.2, přičemž jejich zájmy v tomto směru
(zejména možnost podat návrh na určení lhůty, v níž musí insolvenční správce
uspokojit jejich přisouzenou pohledávku s příslušenstvím) zajišťuje úprava obsažená
v § 203 odst. 4 a 5 IZ (viz část 5/2.6); nepřihlášení věřitelénemají hlasovací právo (viz část
3/6.1.1),
b) kteří
se svým zvolením souhlasí; přihlášený insolvenční věřitel má právo být
zvolen do věřitelského výboru, přičemž svoji nominaci, resp. volbu není povinen
akceptovat; domníváme se, že s ohledem na hospodárnost (a právní jistotu)
insolvenčního řízení by měl být souhlas se zvolením dán zásadně předem a měl by
být uveden v protokolu o jednání schůze.
Zákaz členství
Podle § 59 odst. 2 IZ členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je
vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Jinak vyjádřeno, vykonávat funkci člena nebo náhradníka věřitelského výboru je
zapovězeno insolvenčním věřitelům, jejichž vztah k dlužníkovi je tak
intenzivní, že objektivně existuje důvod způsobilý vyvolávat pochybnosti o tom,
zda tito insolvenční věřitelé budou schopni (ve vztahu k dlužníkovi) postupovat
nestranně a nezávisle. Závěr o podjatosti bude závislý od posouzení konkrétních
okolností posuzované věci, bez dalšího jej však bude možno učinit v případech
demonstrativně vyjmenovaných v insolvenčním zákoně, tzn. půjde-li např. o
a) osoby
dlužníkovi blízké, jimiž jsou podle § 116 ObčZ např. otec, syn, sourozenec či manžel dlužníka; osobou blízkou dlužníkovi
může být i právnická osoba, přičemž Nejvyšší soud ČR v aplikovatelném
rozhodnutí uveřejněném pod číslem 53/2004 Sbírky soudních stanovisek a
rozhodnutí uzavřel, ... že právnická osoba se (ve smyslu § 42a odst. 2 ObčZ) považuje za osobu blízkou dlužníku, který je fyzickou osobou, je-li dlužník
jejím statutárním orgánem (členem statutárního orgánu), jakož i tehdy, je-li
dlužník společníkem, členem nebo zaměstnancem této právnické osoby (popřípadě
má-li k ní jiný obdobný vztah) a současně, kdyby důvodně pociťoval újmu, kterou
utrpěla právnická osoba, jako újmu vlastní; k této problematice (vztahující
se ke společnosti s ručením omezeným) se vyjádřil i Vrchní soud v Praze v
rozhodnutí, publikovaném v časopise Soudní judikatura, ročník 2003, pod číslem
15, dle něhož ... společnost s ručením omezeným je ve smyslu § 67b ZKV osobou dlužníkovi (společnosti s ručením omezeným) blízkou, je-li jejím
společníkem a jednatelem osoba, která je společníkem a jednatelem dlužníka...,
b) vedoucí
zaměstnance dlužníka ( § 11 odst. 4 ZP), jejichž pracovní poměr se zakládá volbou nebo jmenováním ( § 33 ZP) - je otázkou, jak se soudní praxe vypořádá s výkladem tohoto ustanovení
v situaci, kdy podle nového zákoníku práce jmenování jako způsob založení
pracovního poměru je omezeno pouze na případy vyjmenované v § 33 odst. 3 ZP (např. u vedoucích organizačních složek státu, ředitelů státních podniků,
vedoucích státních fondů nebo příspěvkových organizací) a na případy upravené
zvláštním předpisem, přičemž volbu jako způsob založení pracovního poměru už
nový zákoník práce nezná (tam, kde zvláštní právní předpis nebo stanovy vyžadují,
aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným
orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní
smlouvy) - k pojmu vedoucí zaměstnanec viz i část 7/5.2,
c) společníky
dlužníka, s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo
nevlastní dlužníkovy akcie (anebo jiné jím vydané účastnické cenné papíry) v
souhrnné hodnotě více než desetiny základního kapitálu dlužníka, a
d) osoby
tvořící s dlužníkem koncern - ve smyslu § 66a odst. 7 ObchZ platí, že pokud je jedna nebo více osob (insolvenčních věřitelů)
podrobena jednotnému řízení jinou tzv. řídící osobou (dalším insolvenčním věřitelem),
tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern a jejich podniky včetně podniku řídící
osoby jsou koncernovými podniky.
Volbu
členů (náhradníků) věřitelského výboru, u nichž v době konání schůze věřitelů
nejsou splněny předpoklady pro jejich účast ve věřitelském výboru dle § 59 odst. 1 IZ nebo je jejich účast ve věřitelském výboru dle § 59 odst. 2 zakázána, insolvenční soud nepotvrdí.
Účast
odborové organizace ve věřitelském výboru
Ustanovení § 67 IZ
umožňuje odborové organizaci, která u dlužníka (má-li zaměstnance) působí, účastnit se jednání věřitelského výboru či prozatímního věřitelského
výboru (obdobně jako § 47 odst. 2 IZ umožňuje její účast na schůzi věřitelů) - viz část 3/6.1. Rozhodování věřitelského
výboru ovlivňuje (nepřímo) s hlasem poradním, který musí být vyslyšen,
nikoli však respektován. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových
organizací, má právo účasti odborová organizace nebo sdružení odborových
organizací s…