dnes je 5.12.2022

Input:

Další insolvenční návrh

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.3.2.1
Další insolvenční návrh

Další insolvenční návrh

 

Před rozhodnutím o úpadku a po jiném rozhodnutí než o úpadku

Podle § 107 odst. 1 IZ platí, že každý další insolvenční návrh směřující proti témuž dlužníku (tj. návrh, který splňuje náležitosti jeho podpisu dle § 97 odst. 2 IZ a k němuž se proto přihlíží), se považuje za přistoupení k již probíhajícímu insolvenčnímu řízení, pokud byl podán :

- před vydáním rozhodnutí o úpadku dlužníka, anebo

- v době, kdy již insolvenční soud o původním insolvenčním návrhu rozhodl jinak než rozhodnutím o úpadku (tj. zastavením řízení, odmítnutím nebo zamítnutím insolvenčního návrhu - viz část 4/5.4), avšak toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci.

 

Osoba, která takový návrh podala (ať již je jím věřitel dlužníka nebo dlužník sám), se od okamžiku, kdy její návrh došel insolvenčnímu soudu (soudu, u kterého řízení o původním insolvenčním návrhu probíhá), považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele, pro nějž podle § 107 odst. 2 IZ bez dalšího platí stav řízení v době jeho přistoupení k tomuto řízení.

 

Po rozhodnutí o úpadku

S dalším insolvenčním návrhem podanýmpoté, co insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku, insolvenční zákon nespojuje žádné účinky, tzn. že insolvenční soud o něm nerozhoduje resp. k němu nepřihlíží ( § 107 odst. 4 IZ). Je-li však součástí (takto neúčinného) dalšího insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku, účinky tohoto návrhu zůstávají zachovány. To samozřejmě neplatí, pokud již insolvenční soud o způsobu řešení úpadku předtím rozhodl.

 

Běh odvolací lhůty po jiném rozhodnutí

Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy soud již nepravomocně rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku řeší § 107 odst. 3 IZ zvlášť dvě možné situace:

a) došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu před doručením rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu dosavadním účastníkům insolvenčního řízení, plyne odvolací lhůta dalšímu navrhovateli ode dne, v němž mu takové rozhodnutí bylo doručeno,

b) došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu dosavadním účastníkům insolvenčního řízení, plyne odvolací lhůta od doručení takového rozhodnutí poslednímu z dosavadních účastníků insolvenčního řízení, kteří jsou oprávněni podat odvolání; to neplatí, jestliže bylo rozhodnutí dalšímu navrhovateli doručeno dříve.

Inspiračním zdrojem této úpravy je mimo jiné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 184/2001 ze dne 31. 7. 2003, zmíněné /5.4.2.

 

Další insolvenční návrh podaný věřitelem - není-li podán po vydání rozhodnutí o úpadku - je insolvenční soud podle § 107 odst. 5 IZ povinen doručit dosavadním účastníkům insolvenčního řízení (insolvenčním navrhovatelům a dlužníkovi) a to do vlastních rukou.

 

Úředně ověřený podpis u dalšího insolvenčního návrhu

Dlužno dodat, že podmínka úředně ověřeného podpisu insolvenčního navrhovatele uvedená v § 97 odst. 2 IZ platí i pro další insolvenční návrh. Jestliže se pro absenci této podmínky k dalšímu insolvenčnímu návrhu nepřihlíží, platí následující:

 

- je-li přistoupivším navrhovatelem věřitel, připojí se do spisu týkajícího se původního insolvenčního návrhu přihláška jeho pohledávky, byla-li k dalšímu insolvenčnímu návrhu připojena, a s přistoupivším navrhovatelem se v řízení o původním insolvenčním návrhu zachází jen jako s přihlášeným věřitelem,

- je-li přistoupivším navrhovatelem dlužník, připojí se do spisu týkajícího se původního insolvenčního návrhu seznam jeho majetku, závazků, zaměstnanců a listiny dokládající jeho úpadek, byly-li k dalšímu insolvenčnímu návrhu připojeny, a v řízení o původním insolvenčním návrhu slouží jako důkazy k osvědčení úpadku dlužníka.

 

Procesní režim týkající se dalšího insolvenčního návrhu věřitele, jímž tento jako další insolvenční navrhovatel přistoupil k insolvenčnímu řízení, názorně dokumentuje vybraná judikatura.

 

A) K problematice dalšího insolvenčního návrhu věřitele podaného dříve, než bylo o původním insolvenčním návrhu věcně rozhodnuto (jeho zamítnutím nebo rozhodnutím o úpadku), viz následující judikáty:

1) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 95 INS 11931/2011, 29 NSČR 20/2012 ze dne 28. 3. 2012 (citace z odůvodnění):

„Považuje-li se „další insolvenční návrh“ (v intencích § 107 odst. 1 věty první IZ) za „přistoupení k řízení“ o původním insolvenčním návrhu, nelze s ním dále zacházet jako se samostatným insolvenčním návrhem; jde o podání, které nemá (nevyvolává) účinky zahájení insolvenčního řízení. To mimo jiné znamená, že dnem, kdy došel insolvenčnímu soudu u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, „další insolvenční návrh“, který se podle § 107 odst. 1 věty první IZ považuje za „přistoupení k řízení“ (o původním insolvenčním návrhu), nedošlo k zahájení nového samostatného insolvenčního řízení, že pro takového dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení, do něhož tímto způsobem přistoupil (§ 107 odst. 2 IZ), a že při posuzování právních vztahů mezi účastníky insolvenčního řízení nemůže insolvenční soud vycházet z toho, že by se další insolvenční navrhovatel (samostatně, svým insolvenčním návrhem) vůbec něčeho domáhal.

Z toho, že se „další insolvenční návrh“ považuje jen za „přistoupení k řízení“ o původním insolvenčním návrhu, však neplyne, že by insolvenční soud neměl při rozhodování o původním insolvenčním návrhu přihlížet k jeho obsahu. To lze doložit též poukazem na text § 107 odst. 4 věty druhé IZ, který předpokládá, že je-li součástí dalšího insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku, který byl podán dříve, než insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku, zůstávají účinky návrhu na způsob řešení dlužníkova úpadku zachovány dokonce i v případě, že se k dalšímu insolvenčnímu návrhu jako k takovému nepřihlíží podle § 107 odst. 4 věty první IZ.

Zjednodušeně řečeno lze říci, že od okamžiku, od kterého se další insolvenční návrh považuje za „přistoupení k řízení“ o původním insolvenčním návrhu a od kterého se osoba, která další insolvenční návrh podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele, se na původní insolvenční návrh a na přistoupení k řízení pohlíží stejně, jako kdyby šlo o podání učiněná společně původním insolvenčním navrhovatelem i dalším insolvenčním navrhovatelem.

Ještě jinak řečeno, jestliže další insolvenční návrh, který se považuje (ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1 věty první IZ) za přistoupení k řízení a který došel insolvenčnímu soudu před rozhodnutím o původním insolvenčním návrhu, obsahuje náležitosti, které chyběly v původním insolvenčním návrhu a pro jejichž nedostatek by jinak bylo možné původní insolvenční návrh odmítnout, jsou tím vady původního insolvenčního návrhu zhojeny“.

 

2) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 95 INS 11931/2011, 29 NSČR 21/2012 ze dne 28. 3. 2012 (citace z odůvodnění):

Usnesení, jímž insolvenční soud samostatně odmítne další insolvenční návrh, který se podle ustanovení § 107 odst. 1 IZ považuje za přistoupení k řízení o původním insolvenčním návrhu, je postiženo zmatečností podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. d) OSŘ.

Odtud plyne, že insolvenční soud tím, že rozhodoval o „insolvenčním návrhu ze dne 14. července 2011“ (podaném společností C), zatížil řízení zmatečnostní vadou ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 písm. d) OSŘ, jelikož rozhodoval o insolvenčním návrhu, kterého zde již (v důsledku úpravy obsažené v ustanovení § 107 odst. 1 větě první IZ) nebylo. Odvolací soud v daném ohledu nezjednal nápravu“.

 

3) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSCB 25 INS 1511/2008, 1 VSPH 104/2009-A ze dne 28. 5. 2009 (citace z odůvodnění):

„Pro přezkoumání napadeného usnesení je podstatná skutečnost, již odvolatelé namítají a již potvrzuje i obsah spisu, a sice, že dříve, než soud prvního stupně (v řízení pokračujícím po zrušení jeho předchozího rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu navrhovatele a) odvolacím soudem) napadené usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu vydal, podala řádný insolvenční návrh směřující proti témuž dlužníku S., s.r.o., která tak dle § 107 IZ okamžikem doručení návrhu soudu (ke dni 30. 9. 2008) jako další insolvenční navrhovatel (navrhovatel b) přistoupila k danému insolvenčnímu řízení zahájenému k návrhu navrhovatele a).

Z obsahu spisu však plyne, že soud prvního stupně reflektoval insolvenční návrh navrhovatele b) pouze potud, že ho doručil dlužníku (nikoli však také navrhovateli a), a navrhovatele b) předvolal k jednání nařízenému na den 7. 11. 2008. V dalším řízení však soud návrh navrhovatele b) zcela ignoroval. Nejenže nevyčkal dlužníkova vyjádření k tomuto návrhu, k němuž ho dne 16. 10. 2008 vyzval, a ještě téhož dne nařídil jednání, ale při tomto jednání návrh navrhovatele b) a jeho účast v řízení vůbec nevzal v potaz, v protokolu o jednání ho ani neuvedl jako dalšího navrhovatele. Toto jednání, k němuž se navrhovatel b) nedostavil (svoji neúčast se žádostí o odročení předem písemně omluvil),

Nahrávám...
Nahrávám...