dnes je 19.4.2021

Input:

Dočasné mimořádné moratorium "lex COVID"

18.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.4.7
Dočasné mimořádné moratorium „lex COVID”

Mgr. Tomáš Braun

V souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19, způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 byla postupně v České republice od března 2020 přijata celá řada mimořádných opatření, jež dosud na našem území neměla obdoby. Jedná se o opatření přijatá dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR (první bylo přijalo 6. 3. 2020) či krajskou hygienickou stanicí, načež vláda přistoupila dne 12. 3. 2020 k vyhlášení nouzového stavu pro území celé České republiky a přijala radikální krizová opatření obsahující omezení podle § 5 a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. V důsledku těchto postupně přijatých mimořádných opatření došlo k zásadnímu omezení volného pohybu občanů České republiky, kdy přijatá plošná omezení zasáhla i další sféry každodenního života, včetně pracovní činnosti občanů a podnikatelské činnosti fyzických i právnických osob. Vzhledem k dopadům této mimořádné situace na sociální a ekonomické poměry v České republice a v zájmu překonání či zmírnění s tím spojených zásadních problémů, jež by se mohly projevit i v rámci probíhajících soudních řízení, včetně řízení insolvenčního, a jež nelze překlenout individuálním přístupem soudů či výkladem zákona, byl přijat a dne 24. 4. 2020 vstoupil v účinnost zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu – dále jen „lex COVID”.

- vymezení pojmu „nouzový stav” a „mimořádné opatření při epidemii”

Pro účely „lex COVID”

  • podle § 1 odst. 1nouzovým stavem se rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky.

  • podle § 1 odst. 2 mimořádným opatřením při epidemii se rozumí

    1. krizové opatření podle § 2 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona, přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu,
    2. mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b) nebo § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2,
    3. mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2.

NOVÝ INSTITUT MIMOŘÁDNÉHO MORATORIA

„Lex COVID” v ČÁSTI PRVNÍ, Hlavě III. zavedl řadu zvláštních (vesměs) dočasných opatření ve vztahu k insolvenčnímu právu, kdy v ČÁSTI DRUHÉ prostřednictvím § 32 zákona č. 191/2020 Sb., bodu I. je provedena přímá změna (novelizace) IZ tak, že vedle dosavadního institutu „řádného” moratoria vložením § 127a IZzavedl nově institut „mimořádného” moratoria, jehož využitelnost je ale časově omezená. Dne 13. 11. 2020 pak vstoupila v účinnost novela „lex COVID” provedená zákonem č. 460/2020 Sb., jejímž účelem je mimo jiné prodloužit dobu k podání návrhu na mimořádné moratorium a zmírnit podmínky pro prodloužení mimořádného moratoria (viz výklad níže).

Omezená doba k podání návrhu

Jedná se o dočasnou speciální právní úpravu, podle které návrh na mimořádné moratorium může (mohl) dlužník podat jen od 24. 4. 2020 (účinnost „lex COVID) do 30. 6. 2021. Před účinností novely „lex COVID” mohl dlužník podat návrh na mimořádné moratorium jen do 31. 8. 2020.

Podle důvodové zprávy je hlavním cílem mimořádného moratoria ochránit jinak konkurenceschopné podniky v době mimořádné krize způsobené virem SARS CoV-2 a překonat výpadek disponibilních prostředků prostřednictvím dočasného omezení realizace zajištění či zahájení vykonávacího řízení (exekuce). Koncepce mimořádného moratoria musí být nutně dočasná tak, aby následně nedocházelo k jejímu zneužívání a nabourávání tradičních procesů insolvenčního práva. Mimořádné moratorium má charakter mimořádného dočasného opatření, které po relativně krátkou dobu může dlužníka chránit i bez konsensu jeho věřitelů (nepoužije se ust. § 116 odst. 2 IZ vyžadující souhlas kvalifikované většiny věřitelů s dlužníkovým moratoriem – viz níže).

Aplikace ustanovení o řádném moratoriu

Podle § 127a odst. 1 věty třetí IZ není-li dále stanoveno jinak, platí pro řízení o návrhu na mimořádné moratorium a pro účinky mimořádného moratoria část obecné úpravy řádného moratoria obsažené v § 117 až 124, § 126 odst. 1, 3 a 4§ 127. Z uvedených ustanovení se ovšem ust. § 126 IZ vztahuje výlučně k řízení o moratoriu ad A) vedenému před zahájením insolvenčního řízení, na něž si jinak vztahují i ustanovení § 116 až 124 IZ ohledně moratoria ad B) vedeného po zahájení insolvenčního řízení (v jeho rámci).

V řízení o návrhu na mimořádné moratorium se tedy aplikují obdobně následující ustanovení o řádném moratoriu:

§ 117 IZ - lhůta pro rozhodnutí o návrhu na moratorium

§ 118 odst. 2 IZ - opravný prostředek proti rozhodnutí o návrhu na moratorium

§ 118 odst. 3 IZ - vyrozumění o vyhlášení moratoria

§ 119 odst. 1 IZ - účinnost a délka moratoria

  • k tomu viz část Rozhodnutí o návrhu na moratorium,

§ 124 IZ - zánik moratoria

  • k tomu viz část Zánik moratoria,

§ 126 odst. 1, 3 a 4 IZ - anonymita řízení o návrhu na moratorium před zahájením insolvenčního řízení, vyrozumění o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení, zánik moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu dlužníka

  • k tomu viz část Moratorium před zahájením insolvenčního řízení,

§ 127 IZ - odpovědnost dlužníka za škodu nebo jinou újmu způsobenou v době moratoria

  • k tomu viz část Odpovědnost dlužníka za škodu nebo jinou újmu.

Pro účinky mimořádného moratoria se aplikují obdobně následující ustanovení o řádném moratoriu:

§ 120 odst. 1 IZ - zákaz vydání rozhodnutí o úpadku po dobu trvání moratoria,

§ 121 IZ - právo věřitelů přistoupit do insolvenčního řízení a uplatnit svá práva přihláškou pohledávky

  • k tomu viz část Účinky moratoria,

§ 122 odst. 2 IZ - zákaz odstoupení a výpovědi smluv s dlužníkem

  • k tomu viz část Nakládání s majetkovou podstatou po dobu trvání moratoria.

Neaplikovatelná ustanovení o řádném moratoriu

Podle § 127a odst. 1 věty čtvrté IZ je v řízení o mimořádném moratoriu vyloučeno použít následující ustanovení o řádném moratoriu:

§ 115 IZ – dlužník oprávněný k podání návrhu, lhůta k podání návrhu (vyloučení použití tohoto ustanovení není stanoveno výslovně, nicméně plyne z výluky aplikovatelných ustanovení dle jejich výčtu ve větě třetí § 127a odst. 1 ve spojení s jinou speciální úpravou obsaženou v první větě tohoto ustanovení),

§ 116 IZ – náležitosti návrhu a podmínka doloženého souhlasu kvalifikované většiny věřitelů s dlužníkovým moratoriem (vyloučení použití tohoto ustanovení není stanoveno výslovně, nicméně plyne z výluky aplikovatelných ustanovení dle jejich výčtu ve větě třetí § 127a odst. 1 ve spojení s jinou speciální úpravou obsaženou v § 127a odst. 2 IZ),

  • část Návrh na vyhlášení moratoria,

§ 118 - předpoklady pro vyhlášení moratoria, vyhlášení moratoria, odmítnutí návrhu na moratorium

§ 119 odst. 2 IZ - prodloužení moratoria

  • část Rozhodnutí o návrhu na moratorium,

§ 120 odst. 2 IZ – zachování účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení po dobu trvání moratoria

  • část Účinky moratoria,

§ 122 odst. 1 a 3 IZ - přednostní uspokojování závazků dlužníka po dobu trvání moratoria, zákaz započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele; pozměněno je přitom (úpravou v § 127a odst. 6 IZ)- i pravidlo stanovené v § 122 odst. 2 IZ

  • k tomu viz část Nakládání s majetkovou podstatou po dobu trvání moratoria,

§ 126 odst. 2 IZ - vymezení účinků spojených s vyhlášením moratoria před zahájením insolvenčního řízení (vyloučení použití tohoto ustanovení není stanoveno výslovně, nicméně plyne z výluky aplikovatelných ustanovení dle jejich výčtu ve větě třetí § 127a odst. 1 ve spojení s jinou speciální úpravou obsaženou v § 127a odst. 4 IZ)

  • část Rozhodnutí o návrhu na moratorium,

§ 109 odst. 1 písm. a), d) a odst. 3 až 5 IZ - účinky spojené ze zahájením insolvenčního řízení a úprava jejich nastolení a trvání (vyloučení použití této úpravy není stanoveno výslovně, nicméně plyne z ust. první věty § 127a odst. 4 IZ).

Dlužník oprávněný k podání návrhu

Z ust. § 127a odst. 1 věty první IZ plyne, že k podání návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria je oprávněn

  1. pouze dlužník (fyzická či právnická osoba), který je podnikatelem, tedy na rozdíl od řádného moratoria (§ 115 IZ) jím může být i právnická osoba v likvidaci,
  2. a to ovšem za splnění další podmínky, že tento dlužník ke dni 5. 10. 2020, tj. ke dni (opětovného) vyhlášení nouzového stavu, nebyl v úpadku (ani ve formě platební neschopnosti, ani ve formě předlužení); před účinností novely „lex COVID”, tedy v případě návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria podaného do 31. 8. 2020, nesměl být dlužník v úpadku ke dni 12. 3. 2020, tj. ke dni (prvního) vyhlášení nouzového stavu.

Mimořádné moratorium jako beneficium pro dlužníky by totiž slovy důvodové zprávy nemělo být přiznáno subjektům, které se nacházely v úpadku ještě před krizovou situací. Dlužník, který je podnikatelem a byl v úpadku již ke 12. 3. 2020, tj. již před vyhlášením nouzového stavu, proto není oprávněn podat návrh na mimořádné moratorium, ale „jen” návrh na řádné moratorium. Dlužno nicméně upozornit na to, že okolnost, zda dlužník byl či nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku, insolvenční soud při rozhodnutí o návrhu na mimořádné moratorium meritorně neposuzuje a vychází jen z čestného prohlášení dlužníka, že k uvedenému datu /vskutku/ nebyl v úpadku (viz níže pod heslem „Povinné obsahové náležitosti návrhu”).

Lhůta pro podání návrhu

Podle § 127a odst. 1 věty druhé IZ návrh na mimořádné moratorium - v uvedené době od 24. 4. 2020 do 30. 6. 2021 - dlužník

  • může podat

- kdykoli před zahájením insolvenčního řízení,

- kdykoli poté, co sám podal insolvenční návrh,

  • v případě zahájení insolvenčního řízení věřitelem jej musí podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu byl takový insolvenční návrh insolvenčním soudem doručen.

Důvodová zpráva k tomu uvádí, že mimořádné moratorium je koncepčně preventivní, a návrh na jeho vyhlášení proto není vázán na podání insolvenčního návrhu a zahájení insolvenčního řízení, které samo o sobě může být pro jinak zdravý podnik dlužníka likvidační. Zároveň s tím je ponechána možnost jinak zdravým dlužníkům podat návrh na mimořádné moratorium i po zahájení insolvenčního řízení na návrh jiné osoby než dlužníka.

Z uvedeného tedy plyne, že - shodně jako u řádného moratoria také řízení o mimořádném moratoriu se vede (na základě dlužníkova návrhu)

A) buď ještě před zahájením dlužníkova insolvenčního řízení,

B) nebo až po jeho zahájení (tedy v rámci dlužníkova insolvenčního řízení).

Dodáváme, že rovněž návrh na mimořádné moratorium podávaný ad A) v době před zahájením dlužníkova insolvenčního řízení se zapíše do rejstříku INS (viz § 215m odst. 1 vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy – instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org.) a vede se v rámci insolvenčního rejstříku, ovšem s tím, že ve smyslu § 126 odst. 1 IZ (jehož použití pro případ mimořádného moratoria není vyloučeno ani nijak modifikováno) insolvenční soud až do rozhodnutí o vyhlášení moratoria nezveřejňuje v insolvenčním rejstříku informace o průběhu řízení; po tuto dobu jen dlužník má právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy.

Ust. § 127a odst. 4 věta třetí IZ přitom výslovně stanoví, že v době po podání návrhu na mimořádné moratorium je dlužník povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

Povinné obsahové náležitosti návrhu

Podle § 127a odst. 2 IZ návrh na mimořádné moratorium - vedle obecných náležitosti podání dle § 42 odst. 4 OSŘ – vždy musí obsahovat:

a) okolností, na nichž se zakládá místní příslušnost insolvenčního soudu ve smyslu § 7b IZ (viz část Pravomoc soudu, jeho věcná a místní příslušnost ),

b) prohlášení o tom, že dlužníkovo středisko hlavních zájmů je v České republice, případně jiné okolnosti, na nichž se zakládá mezinárodní příslušnost insolvenčního soudu; dovozujeme, že tyto údaje fakticky nejsou relevantní, neboť na rozdíl od mezinárodní příslušnosti insolvenčního soudu k vedení úpadkového řízení (viz § 427 IZ a část Pravomoc soudu, jeho věcná a místní příslušnost ) mezinárodní příslušnost insolvenčního soudu není podmínkou k vedení řízení o mimořádném moratoriu, což se podává i z důvodové zprávy, podle níž ačkoli by dlužník měl uvést okolnosti mezinárodní příslušnosti insolvenčního soudu, mimořádné moratorium není insolvenčním řízením ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení,

c) počet dlužníkových zaměstnanců v pracovním poměru k datu podání návrhu,

d) výši dlužníkova obratu za poslední účetní období; dovozujeme, že údaje ad c) a d) jsou relevantní pro úvahu insolvenčního soudu, zda v případě, že vyhoví návrhu na ustanovení předběžného správce (§ 123 odst. 1 IZ), určí osobu předběžného správce podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do zvláštní části seznamu insolvenčních správců (§ 25 odst. 3 a část Ustanovení insolvenčního správce do funkce a odmítnutí funkce),

e) čestné prohlášení dlužníka o tom, že

  • mimořádné moratorium je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii ve smyslu § 1 odst. 2 „lex COVID, případně dalších opatření přijatých Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2,

  • k 5. 10. 2020 nebyl v úpadku a všechny v návrhu obsažené údaje jsou pravdivé, a

  • v průběhu 2 měsíců před datem 5. 10. 2020 ani poté, tedy v období od 5. 8. 2020, nevyplatil mimořádné podíly na zisku členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček, nebo bylo veškeré takto poskytnuté plnění vráceno; potud úprava patrně vychází z toho, že mimořádné moratorium není určeno dlužníkům (typicky akciovým společnostem či společnostem s ručením omezeným), u nichž došlo ke snížení kapitálové vybavenosti v rámci korporační skupiny nestandardním (nepoctivým) mimořádným plněním.

Uvedená úprava tedy nahrazuje úpravu náležitostí návrhu zakotvenou pro řádné moratorium v ust. § 116 IZ (které se tu podle věty třetí § 127a odst. 1 IZ nepoužije). To znamená, že dlužník nemusí k návrhu na mimořádné moratorium připojit přílohy vyžadované pro řádné moratorium, tedy ani seznamy (majetku, závazků a zaměstnanců) a další listiny připojované /jinak/ povinně k dlužnickému insolvenčnímu návrhu, ani poslední účetní závěrku, a ovšem ani doložit souhlas kvalifikované většiny věřitelů s vyhlášením moratoria.

Podle důvodové zprávy k tomuto ustanovení formální náležitosti návrhu vychází z cíle zajistit relativně neformální postup pro zahájení mimořádného moratoria a zajistit tak přístup k danému institutu v relativně krátkém časovém úseku co největšímu počtu jinak zdravých dlužníků zasažených epidemií onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2. Není tak třeba insolvenčnímu soudu předpokládat listiny, které by jinak musel dlužník dokládat k návrhu na moratorium ve smyslu § 115 a násl. (např. seznam věřitelů či souhlas většiny věřitelů, že s vyhlášením moratoria souhlasí, kteréžto požadavky jsou patrně i důvodem toho, že institut moratoria je dosud v praxi zatím málo využíván – pozn. autorů). Z praktických důvodů je vyloučeno, aby insolvenční soudy tyto aspekty věcně posuzovaly při podání návrhu. Po dlužníkovi se tak vyžaduje čestné prohlášení. Nic nebrání insolvenčním soudům, aby již vyhlášené moratorium zrušily, pokud se ukáže, že dlužník nepředložil pravdivé prohlášení.

- nepovinný formulář

K podání návrhu na mimořádné moratorium podle § 127a odst. 13 IZlze využít (tedy nikoli povinně) elektronický formulář, který je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti – viz www.justice.cz v sekci Formuláře ke stažení, pod adresou https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR .

Rozhodnutí o návrhu

Podle § 127a odst. 3 věty první IZ insolvenční soud

1) vyhlásí mimořádné moratorium, jestliže

  1. návrh na mimořádné moratorium obsahuje předepsané náležitosti uvedené shora, a
  2. dosud nebylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu;
  3. dříve nebylo vyhlášeno mimořádné moratorium;

2) návrh na mimořádné moratorium odmítne, jestliže shora uvedené podmínky nejsou splněny, tedy např. i tehdy, byl-li návrh podán neoprávněnou osobou či opožděně anebo po datu 30. 6. 2021. Podmínka uvedená pod písm. c) zabraňuje dlužníku, aby využil benefitu mimořádného moratoria vícekrát, když potud může dlužník využít jen institut prodloužení mimořádného moratoria (viz výklad níže).

Opětovně zdůrazňujeme, že insolvenční soud při rozhodování o návrhu na mimořádné moratorium - obdobně jako v případě řádného moratoria - přezkoumává toliko formální předpoklady pro jeho vyhlášení a nezabývá se skutečnostmi, kterými dlužník v návrhu požadované vyhlášení moratoria věcně odůvodňuje.

Podle § 127a odst. 3 věty druhé IZ insolvenční soud v rozhodnutí, kterým se mimořádné moratorium vyhlašuje, vždy uvede, že se jedná o mimořádné moratorium. Vzhledem k tomu, že smyslem tohoto ustanovení je odlišit rozhodnutí o mimořádném a řádném moratoriu, a že není vyloučeno, aby dlužník v přechodné době určené pro podání návrhu na mimořádné moratorium podal návrh na řádné moratorium, dovozujeme, že insolvenční soud by měl uvést, že se jedná o mimořádné moratorium i v rozhodnutí, jímž se návrh na mimořádné moratorium odmítá.

Dlužno dodat, že na základě obdobné aplikace ustanovení o řádném moratoriu (viz výklad výše) platí následující:

  • insolvenční soud musí o návrhu na mimořádné moratorium rozhodnout do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel, přičemž aplikace § 43 OSŘ tj. výzva insolvenčního soudu k odstranění vad návrhu je vyloučena (§ 118 odst. 1 IZ),

  • pokud jde o doručování rozhodnutí insolvenčním soudem:

    • - jde-li o rozhodování před zahájením insolvenčního řízení ad A), pak rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria doručí jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku a zvlášť je doručí dlužníkovi a předběžnému správci, byl-li ustanoven; rozhodnutí o odmítnutí návrhu na mimořádné moratorium se z důvodu zachování anonymity řízení nedoručuje vyhláškou, nýbrž pouze zvlášť dlužníku,
    • - jde-li o rozhodování po zahájení insolvenčního řízení ad B), pak rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria nebo odmítnutí návrhu na mimořádné moratorium jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku a zvlášť je doručí dlužníkovi a předběžnému správci, byl-li ustanoven,
  • proti rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria není odvolání přípustné, když věřitelé mohou brojit proti mimořádnému moratoriu návrhem na jeho zrušení (viz výklad níže); proti rozhodnutí o odmítnutí návrhu na mimořádné moratorium se může odvolat pouze dlužník,

Účinnost a délka mimořádného moratoria

Účinky mimořádného moratoria popsané níže nastávají okamžikem (dnem, hodinou a minutou) zveřejnění rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria v insolvenčním rejstříku a trvají po dobu uvedenou v návrhu na mimořádné moratorium, nejdéle však (i kdyby byla navrhována delší lhůta) 3 měsíce (§ 119 odst. 1 IZ).

Účinky mimořádného moratoria

Ve smyslu výkladu, podaného shora pod heslem „Aplikace ustanovení o řádném moratoriu”, ohledně účinků mimořádného moratoria:

  • je třeba aplikovat ust. § 120 odst. 1 IZ (dle věty třetí a čtvrté § 127a odst. 1), podle něhož po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku dlužníka, ust. § 127a odst. 4 věta první IZ, podle něhož se zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria se spojují také účinky podle § 109 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2, odst. 6 a podle § 111 IZ (tj. účinky spojené /jinak/ se zahájením insolvenčního řízení), ust. § 127a odst. 7 IZ, podle něhož lhůty k uplatnění práv vůči dlužníku po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží,

  • neuplatní se ust. § 120 odst. 2 IZ (vyloučené dle věty čtvrté § 127a odst. 1) o zachování účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení po dobu trvání moratoria vyhlášeného po zahájení insolvenčního řízení, ust. § 109 odst. 1 písm. a), d) a odst. 3 až 5 IZ vymezující dalí účinky spojené /jinak/ ze zahájením insolvenčního řízení včetně úpravy jejich nastolení a trvání (vyloučení použití těchto

Nahrávám...
Nahrávám...