dnes je 3.7.2022

Input:

Dopady do provedení exekuce

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.10.6.14.2
Dopady do provedení exekuce

Dopady do provedení exekuce

 

Další z významných účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení je obsažen v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, podle nějž výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. Z hlediska daňového řízení obsaženého v DŘ tento účinek zásadním způsobem postihuje řízení při placení daní, tj. exekuční řízení. Správce daně díky takto zvolenému konceptu může dle § 178 odst. 1 DŘ vydáním exekučního příkazu daňovou exekuci nařídit, čímž je zahájeno exekuční řízení, není však oprávněn ji s ohledem na účinky vymezené v § 109 odst. 1 písm. c) IZ provést. Tento zákaz stíhá správce daně od okamžiku zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku ( § 101 a § 109 odst. 4 IZ) a svou vahou dopadá jak na daňové exekuce již probíhající, tak i na nově zahajované daňové exekuce. Z hlediska pojmosloví, které zde zákonodárce pro tyto účely používá, třeba poznamenat, že v případě daňové exekuce je stejně jako v případě jiných exekucí provedením exekuce chápán akt, kdy je oprávněnému - v daném případě správci daně - vyplacen výtěžek exekuce na jeho účet.

 

Z pohledu praxe může u správce daně nastat dvojí možná situace. V prvním případě došlo k zahájení insolvenčního řízení za situace, kdy již správce daně daňovou exekuci zahájil dávno před zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku a při zjištění skutečnosti, že dlužník se nachází v insolvenčním řízení by bylo z jeho strany velmi praktické, aby dle § 181 odst. 1 DŘ rozhodl o odložení daňové exekuce - a to minimálně - po dobu, po kterou probíhá insolvenční řízení. Nerozhodne-li soud o úpadku, ale insolvenční návrh bude zamítnut, zamítnut pro nedostatek majetku, odmítnut ( § 142 IZ) nebo dojde k zastavení insolvenčního řízení, bude moci daňová exekuce dále probíhat, a to nejčastěji od okamžiku zveřejnění rozhodnutí insolvenčního soudu v insolvenčním rejstříku.

 

Ve druhém z možných případů dojde k zahájení insolvenčního řízení ještě před vydáním exekučního příkazu správce daně a v takovém případě by pak - nepotřebuje-li si správce daně z nějakého naléhavého důvodu (zejména v případě daňové exekuce srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb) zajistit lepší pořadí, což je praktické v případě úpadku dlužníka - fyzické osoby, nemá důvod exekuční příkaz vydávat a exekuci nařizovat. O tom, že je ohledně majetku jeho dlužníka vedeno soudem insolvenční řízení může vyhotovit úřední záznam, který založí do spisu. Ostatně i § 243 odst. 1 DŘ účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ve vztahu k zákazu provedení exekuce zcela respektuje.

 

Nutno ovšem zdůraznit, že z hlediska respektování zákazu provedení exekuce, včetně té daňové, nutno rozlišovat, zda se správce daně v rámci tohoto řízení nachází vždy v pozici orgánu nařizujícího a zároveň provádějícího či je toliko v pozici orgánu nařizujícího, avšak samotný výkon rozhodnutí (či exekuci) provádí někdo jiný, nejčastěji poddlužník. Daňovou exekuci lze dle § 178 odst. 5 DŘ provést pouze těmito způsoby:

 

a) srážkami ze mzdy,

b) přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb,

c) přikázáním jiné peněžité

Nahrávám...
Nahrávám...