Důvody popření pohledávky

 NahoruDůvody popření pohledávky

 

Popřena může být

a) pravost pohledávky,

b) její výše nebo

c) pořadí či právo ze zajištění.

 

Popření pravosti pohledávky

Je-li popírána pravost pohledávky, pak musí být namítáno, že pohledávka vůbec nevznikla anebo že již zcela zanikla nebo se promlčela ( § 193 IZ).

 

Popření výše pohledávky

Je-li popírána výše pohledávky, pak je namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. V popěrném úkonu musí být výslovně uvedeno, v jaké výši závazek dlužníka dle názoru popírajícího správce nebo popírajícího dlužníka existuje ( § 194 IZ).

 

Popření pořadí pohledávky

O popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je popíráno právo na uspokojení ze zajištění. Ten, kdo pořadí pohledávky popírá, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena ( § 195 IZ).

 

Jestliže je popřeno právo na uspokojení ze zajištění pohledávky, kterou zjištěný věřitel uplatnil (dle § 166 věty druhé IZ) jako pohledávku uspokojitelnou pouze z majetku dlužníka (majetkové podstaty) poskytnutého k zajištění, má popření práva na uspokojení tytéž účinky, jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, má tytéž účinky jako popření výše pohledávky ( § 196 odst. 2 IZ). Je tomu tak proto, že v uvedeném případě není právo na uspokojení ze zajištění od zajištěné pohledávky dost dobře oddělitelné (tato pohledávka jinak než právě a jedině z onoho svého zajištění v insolvenčním řízení uspokojena být nemůže).

 

Přitom popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí a popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost či výši pohledávky.

 

Popření pohledávky lze učinit i jako eventuální procesní úkon, tedy tak, že popírající popře pravost pohledávky a pro případ, že toto popření nebude shledáno důvodným, popře i výši pohledávky, případně její pořadí.

 

Judikát

K výše uvedenému jsou plně použitelné závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1726/98 ze dne 24. 5. 2001, uveřejněného pod č 76/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

„Popření pohledávky přihlášené do konkursu je procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí ustanovení § 42 odst. 4 OSŘ.

Popírá-li konkursní věřitel nebo správce konkursní podstaty výši pohledávky nebo její pořadí, musí uvést, jak vysoká je podle něj přihlášená pohledávka, popřípadě jaké pořadí má pohledávka v konkursu mít, jinak popření pohledávky nemůže vyvolat zamýšlené procesní účinky.

Popřít pravost, výši nebo pořadí pohledávky lze i eventuálním procesním úkonem.

Popření pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat pouze základ nároku, nikoli již jeho výši nebo pořadí.

Pro závěr o tom, zda byla popřena nejen pravost, nýbrž i výše, popřípadě i pořadí pohledávky, je určující obsah popření (jeho důvody) v podobě zachycené v protokolu o přezkumném jednání nebo v seznamu přihlášených pohledávek, který tvoří součást tohoto protokolu.“

 

Jak plyne ze shora uvedeného rozhodnutí, popření pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat pouze základ nároku, nikoli již jeho výši. To ovšem nemůže znamenat, že by žalobě na určení popřené pohledávky muselo být zcela vyhověno (byl-li základ nároku prokázán) nebo že by byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta v případě, kdy by základ nároku prokázán nebyl). Jak plyne z rozhodnutí níže, není totiž vyloučeno, že se popření pravosti pohledávky ukáže jako opodstatněné jen u části popřené pohledávky.

 

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4268/2010, ze dne 27. 4. 2012 lze ocitovat:

„Popření pravosti pohledávky (tj. pouze jejího základu) soudu nebrání, aby - zjistí-li, že základ nároku je dán (poměřováno důvody popření) pouze u části pohledávky a u části již nikoliv - vyhověl žalobě o určení pravosti pohledávky pouze zčásti a ve zbytku žalobu zamítl (NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1206/2009). Ukáže-li se popření pravosti jako opodstatněné (pouze) ve vztahu k části pohledávky, musí soud zamítnout žalobu o určení pravosti této části pohledávky.
Uvedené závěry se plně prosadí i tehdy, je-li namítáno promlčení přihlášené pohledávky, avšak v průběhu incidenčního sporu vyjde najevo, že promlčena je pouze část přihlášené pohledávky. Stejně tak i v případě, kdy věřitel uplatňuje pohledávku, jejíž vznik se váže k určitému období, přičemž soud dospěje k závěru, že nárok vznikl pouze za část vymezeného období. Ani v těchto případech skutečnost, že byla popřena…