Hlasovací právo

Hlasovací právo

 

Obecné hlasovací kvorum

Rozhodnutí schůze věřitelů má formu usnesení, k jehož platnosti (přijetí) se vyžaduje prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, přičemž při výkonu hlasovacího práva se přihlíží k výši přihlášených pohledávek jednotlivých věřitelů. Ustanovení § 49 odst. 1 IZ výslovně stanoví, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. Hlasy se tedy počítají podle výše pohledávek hlasujících, nikoli podle počtu hlasujících. Je tak možné, aby např. menšina (co do počtu) insolvenčních věřitelů (popř. jediný insolvenční věřitel) vahou své pohledávky přehlasovala všechny ostatní insolvenční věřitele a prosadila jakékoli své návrhy (zájmy). Toto pojetí odpovídá dosavadní právní úpravě ( § 10 odst. 2 ZKV) a judikatuře, např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. IV. ÚS 599/02, dle něhož:

„Kogentní úprava § 10 odst. 2 ZKV vylučuje oprávnění soudu rozhodnout o počtu hlasů jednotlivých hlasujících věřitelů jinak. Hlasy konkursních věřitelů se nepočítají >>podle počtu hlav<<, ale podle výše jejich pohledávek.“

 

Speciální hlasovací kvorum

Tato úprava však neplatí bezvýjimečně, když v některých případech stanoví insolvenční zákon pro přijetí usnesení schůze speciální hlasovací kvorum. Jde např. o

- odvolání dosavadního a ustanovení nového insolvenčního správce věřitelským orgánem ( § 29 odst. 1 IZ),

- volbu věřitelského výboru ( § 57 odst. 2 IZ),

- stanovení způsobu řešení dlužníkova úpadku ( § 151 odst. 1 IZ - viz část 4/6.1.1),

- přijeti reorganizačního plánu ( § 344 odst. 1 IZ),

- stanovení způsobu oddlužení ( § 402 odst. 3 IZ a také část 9/4.2) a další.

 

Pohledávka více osob

Ustanovení § 49 odst. 2 IZ určuje, že náleží-li pohledávka více (přihlášeným) osobám, jimž je dlužník zavázán společně a nerozdílně, musejí se tyto osoby dohodnout, kdo (z nich) bude vykonávat (hlasovací) práva s ní spojená. Nedohodnou-li se, vykonávají tato práva jen ohledně svého dílu pohledávky; pro tyto účely však platí, že každé z těchto osob náleží stejný díl pohledávky. Tato úprava vychází z logiky věci, neboť, měla-li by každá z těchto osob hlasovací právo v nominální (celkové) výši pohledávky, došlo by (zvýhodněním těchto osob) ke zkreslení výsledků hlasování. Pro účely hlasování je tedy bez významu, jaký podíl na pohledávce jednotliví podílníci ve skutečnosti mají, neboť rozhodná je v tom směru jejich dohoda, a pokud se nedohodnou, mají všichni stejný hlas.

 

Příklad

Do insolvenčního řízení přihlásí každý ze tří podílových spoluvlastníků (zvlášť svým jménem) pohledávku vůči dlužníkovi ve výši 15 000 Kč z titulu náhrady škody způsobené poškozením společné věci. Pokud se spoluvlastníci na výkonu svého hlasovacího práva nedohodnou, tj. neurčí, kterému z nich náleží hlasovací právo ve výši 15 000 hlasů, hlasuje každý z nich stejným dílem pohledávky, tj. disponuje 5000 hlasy bez ohledu na skutečnou výši svého podílu na společné věci (který nemusí být stejný).

 

Korespondenční hlasování

Insolvenční zákon vychází vstříc (časovým a jiným) potřebám věřitelů i tím, že jim nově umožňuje, aby se podíleli na rozhodování schůze věřitelů i přesto, že se jí (fyzicky) neúčastní. Podle § 50 odst. 2 IZ totiž mohou hlasovat také písemně podáním výslovně označeným jako “Hlasovací lístek„. Záležitost, o které mohou hlasovat (předmět jednání), je uvedena v oznámení o svolání schůze. Předmět jednání je totiž spolu s uvedením místa a termínu konání schůze obligatorní součástí oznámení o svolání schůze ( § 48 odst. 1 IZ a část 3/6.1). K jejich hlasu se přihlíží, jen pokud byl hlasovací lístek se všemi níže uvedenými náležitostmi doručen insolvenčnímu soudu v den předcházející konání schůze věřitelů, pročež v tomto případě (zejména z časových důvodů) insolvenční zákon zapovídá insolvenčnímu soudu postupovat podle § 43 OSŘ, tj. odstraňovat případné vady hlasovacího lístku.

 

Hlasování mimo schůzi věřitelů

Insolvenční zákon počítá za stejných podmínek (co do náležitostí hlasovacího lístku a “neaplikace„ § 43 OSŘ) s korespondenčním hlasováním i mimo schůzi věřitelů, a to při hlasování o způsobu oddlužení ( § 401 IZ a část 9/4.2) a při hlasování o přijetí reorganizačního plánu ( § 346 IZ a část 8/6.5.2).

 

Hlasovací lístek

Hlasovací lístek (jenž nesmí zahrnovat žádný jiný procesní úkon) musí podle § 50 odst. 2 IZ obsahovat tyto zákonné náležitosti

a) bezpodmínečný (jednoznačný) projev vůle, z něhož je zcela nepochybné, jak věřitel hlasuje, tzn. zda pro nebo proti přijetí návrhu či schválení jiné záležitosti, která je předmětem hlasování,

b) úředně ověřenou pravost podpisu věřitele (popř. osoby odlišné od věřitele, která hlasovací lístek podepsala).

 

Další náležitosti hlasovacího lístku

Podrobnosti ohledně náležitostí hlasovacího lístku svěřuje IZ v

- § 50 odst. 3 , jenž upravuje korespondenční hlasování na schůzi věřitelů,

- § 346 odst. 4 , jenž upravuje korespondenční hlasování o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů,

- § 401 odst. 4 , jenž upravuje korespondenční hlasování o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů, a konečně

- ve zmocňovacím § 431 písm. a)

prováděcímu právnímu předpisu, jímž je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení.

 

Podle § 19 odst. 1 jednacího řádu pro insolvenční řízení hlasovací lístek obsahuje tyto náležitosti

a) označení "Hlasovací lístek",

b) označení (věcně a místně příslušného) insolvenčního soudu (viz § 9 odst. 4 OSŘ a část 4/5.1.2) a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, nejde-li o hlasování mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení (v takovém případě totiž spisovou značku nelze přidělit),

c) označení dlužníka a označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,

1. fyzická osoba se podle § 19 odst. 2 jednacího řádu pro insolvenční řízení označuje jménem a příjmením, datem narození nebo (u dlužníka vždy) rodným číslem a bydlištěm, fyzická osoba- podnikatel se dále označuje identifikačním nebo jiným registračním číslem a zahraniční fyzická osoba státní příslušností,

2. právnická osoba se podle § 19 odst. 2 jednacího řádu pro insolvenční řízení označuje obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním nebo jiným registračním číslem, zahraniční právnická osoba rovněž uvedením právního řádu, podle něhož byla založena, je-li věřitelem stát, obsahuje hlasovací lístek označení příslušné organizační složky státu, která hlasovací právo vykonává.

 

d) údaje o přihlášce pohledávky, ohledně níž věřitel vykonává hlasovací právo,

1. datum (den, měsíc a rok) podání přihlášky pohledávky (viz § 174 odst. 2 IZ a část 5/2.1),

2. údaje o osobě, která přihlášku podala, pokud jde o osobu odlišnou od hlasujícího věřitele (srov. analogicky § 21 odst. 1 písm. l) jednacího řádu pro insolvenční řízení),

3. údaje o rozhodnutí insolvenčního soudu o vstupu nabyvatele pohledávky do insolvenčního řízení podle § 18 odst. 1 IZ (viz část 3/2.2.1),

 

e) údaj o tom, zda byla pohledávka zjištěna popř. v jaké výši, je-li tento údaj věřiteli znám,

 

f) vymezení předmětu hlasování, jež podle § 19 odst. 3 jednacího řádu pro insolvenční řízení obsahuje popis návrhu či jiné záležitosti, která je předmětem hlasování (viz § 48 odst. 2 IZ a část 3/6.1); je-li předmětem hlasování

1. přijetí reorganizačního plánu - obsahuje vymezení předmětu hlasování rovněž informaci, zda jde o hlasování před ( § 346 odst. 2 IZ) či po zahájení insolvenčního řízení (§ 346 odst. 1 IZ), a označení věřitele, který je navrhovatelem reorganizačního plánu, nebo informaci, že jde o reorganizační plán navržený dlužníkem (viz část 8/6.2); je-li předmětem hlasování

2. způsob oddlužení dlužníka - obsahuje vymezení předmětu hlasování rovněž informaci, zda jde o hlasování před ( § 401 odst. 2 IZ) či po zahájení insolvenčního řízení (§ 401 odst. 1 IZ),

 

g) informace o hlasování věřitele, zde podle § 19 odst. 4 jednacího řádu pro insolvenční řízení věřitel uvede, zda hlasuje pro nebo proti přijetí návrhu či schválení jiné záležitosti, která je předmětem hlasování (srov. § 50 odst. 2 IZ); jde-li o hlasování o

1. přijetí reorganizačního plánu, věřitel uvede, zda hlasuje pro nebo proti jeho přijetí (viz část 8/6.6.); jde-li o hlasování o

2. způsobu oddlužení dlužníka, věřitel uvede, zda hlasuje pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře (viz část 9/4.1.),

věřitel rovněž uvede výši pohledávky, s níž hlasuje, je-li nižší než celková výše přihlášené pohledávky (viz § 51 IZ a níže vyložená problematika hlasovacího práva u tzv. “nezjištěných věřitelů"); jde-li o hlasování o způsobu oddlužení dlužníka, věřitel rovněž prohlásí, že v celém rozsahu pohledávky, jíž hlasuje, je nezajištěným věřitelem (viz § 402 odst. 1 IZ a část 9/4.2),

 

h) údaje o osobě, která hlasovací lístek podepsala, jde-li o osobu odlišnou od věřitele - věřitel je oprávněn zmocnit k hlasování jinou osobu, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci, musí být podle § 20 jednacího řádu pro insolvenční řízení tato plná moc k hlasovacímu lístku jako příloha přiložena, přičemž plná moc musí být zřetelně označena na první straně nahoře viditelně slovy "Příloha hlasovacího lístku".

i) datum (den, měsíc a rok) hlasování,

j) úředně ověřený podpis.

 

Formuláře

Hlasovací lístek lze podat také na formuláři, přičemž

- formulář “Hlasovacího lístku dle § 50 IZ" pro korespondenční hlasování na schůzi věřitelů je obsažen v části 3/6.1.1.1 ,

- formulář “Hlasovacího lístku o přijetí reorganizačního plánu dle § 346 IZ" pro korespondenční hlasování o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů je obsažen v části 8/6.5.2.1 ,

- formulář “Hlasovacího lístku dle § 401 IZ" pro korespondenční hlasování o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů je obsažen v části 9/4.2.1 .

Dlužno dodat, že formuláře hlasovacích lístků i s pokyny k vyplnění lze vyhledat rovněž na webových stránkách www.insolvencnizakon.cz .

 

 

Zákaz hlasování

Věřitelé podle § 53 IZ nesmějí hlasovat

a) ve vlastní věci - pojem “vlastní věc„ však již insolvenční zákon nevymezuje a ponechává tak v tomto ohledu výkladový prostor soudní praxi (v každém případě je míněna věc, na které má věřitel zjevný osobní zájem, tedy např. bude-li hlasováno o souhlasu s uzavřením smlouvy o úvěrovém financování právě s dotčeným věřitelem),

b) ve věci osoby blízké ( § 59 odst. 2 IZ) - viz část 3/6.2.2,

c) ve věci osoby, která tvoří s věřitelem koncern ( § 59 odst. 2 IZ) - viz část 3/6.2.2.

 

Zákaz hlasování neplatí, jde-li o volbu věřitelského výboru (popř. zástupce věřitelů). To znamená, že při volbě věřitelského orgánu mohou věřitelé hlasovat sami pro sebe i naopak. Obavy, že menšina (co do počtu) insolvenčních věřitelů (popř. jediný insolvenční věřitel) může vahou svých pohledávek rozhodnout o složení věřitelského orgánu, jsou (pokud jde o zajištěné věřitele) neopodstatněné, když v intencích § 57 odst. 2 IZ budou o obsazení věřitelského výboru rozhodovat skupinově, tzn. že pro tento účel budou rozděleni na zajištěné a nezajištěné věřitele.

 

Judikatura

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 29 NSČR 18/2010-B ze dne 29. 12. 2012, v němž byl přijat závěr, že:

Pro posouzení, zda věřitel hlasuje ve „vlastní“ věci nebo ve věci osoby věřiteli „blízké“ ( § 53 IZ, je rozhodný stav v době hlasování. Toto posouzení se pak logicky váže k osobě, která má postavení věřitele v době hlasování. Skutečnost, že osobou, o které by bylo možno říci, že hlasuje ve vlastní věci nebo ve věci osoby blízké, byl právní předchůdce věřitele, který má hlasovat, důvodem k vyloučení tohoto věřitele z výkonu hlasovacího práva není.

 

Hlasovací právo u “nezjištěných„ pohledávek

Insolvenční právo tradičně vychází ze zásady, že hlasovací právo náleží bez dalšího pouze věřitelům, jejichž pohledávka byla zjištěna. Věřitelé s “nezjištěnou„…