Jiné způsoby uplatňování pohledávek v
insolvenčním řízení
A)
Uplatnění přednostních pohledávek u správce
Pohledávky za majetkovou podstatou a
pohledávky jim na roveň postavené neuplatňují jejich nositelé v insolvenčním řízení
přihláškou, ale přímo u insolvenčního správce pořadem práva, jako by insolvenční
správce byl jejich dlužníkem ( § 203 odst. 1 IZ).
Pokud nebude nárok zpochybňován, stačí učinit
toto uplatnění neformálním způsobem. Insolvenční správce pak nárok uspokojí z
majetkové podstaty průběžně za předpokladu, že k tomu bude mít dostatek prostředků.
Podle § 203 odst. 2 IZ dokonce pro
pracovněprávní pohledávky platí, že nebudou-li jejich nositelem u správce
uplatněny v jiné výši, pokládají se za uplatněné ve výši vyplývající z účetnictví
dlužníka nebo z evidence vedené dle zákona o dani z příjmů. Tyto nároky by
tedy insolvenční správce měl uspokojit, aniž by vyčkával uplatnění pohledávky věřitelem.
Přednostní pohledávky se nepřihlašují
Pro uplatnění přednostní pohledávky u
insolvenčního správce neplatí lhůta stanovená v rozhodnutí o úpadku
k uplatnění pohledávky přihláškou. Věřitel je oprávněn uplatnit přednostní pohledávku u insolvenčního
správce kdykoliv v průběhu insolvenčního
řízení. Jediné, čeho musí věřitel dbát při uplatňování přednostní
pohledávky, je její možné promlčení. Samotné uplatnění přednostní pohledávky u
insolvenčního správce nemá na běh promlčecí lhůty vliv. Nebude-li přednostní pohledávka insolvenčním
správcem uhrazena či alespoň co do důvodu a výše uznána, nezbude jejímu nositeli, než podat proti insolvenčnímu
správci žalobu o její zaplacení (viz výklad níže).
Judikát
Zejména nositelé pracovněprávních
pohledávek nesprávně uplatňují tyto nároky v insolvenčním řízení přihláškou.
S ohledem na výše uvedené však v takovémto případě nelze opožděně
podanou přihlášku, kterou je nesprávně
uplatňována pohledávka za podstatou nebo pohledávka jí na roveň postavená, odmítnout podle § 185 IZ.
K tomu viz např. citace z odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 43 INS 2736/2008, 1 VSPH 258/2008-P76 , ze dne 22. 1. 2009: ..Jelikož je z výše uvedeného zřejmé,
že pracovněprávní pohledávky uvedené v § 169 odst. 1 písm. a) IZ se nepřihlašují , nepřichází v úvahu zkoumat, zda věřitel, který takovou pohledávku přesto přihlásil,
podal její přihlášku včas. Proto soud prvního stupně neměl v daném případě žádného důvodu odmítat
odvolatelovu přihlášku a rozhodnout o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení,
když v jeho přihlášce byly uplatněny
pracovní nároky vůči dlužníku vzniklé v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku, které se nepřihlašují".
Uplatňováním a uspokojováním pracovněprávních
nároků se zabývá dále např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSPL
27 INS 5308/2008, 1 VSPH 258/2010-P119 ze dne 20. 4. 2010, z něhož
plynou tyto závěry:
a) Pracovněprávní pohledávka se považuje za
uplatněnou - aniž by bylo třeba ji přihlašovat - ve výši plynoucí z účetnictví
dlužníka nebo z evidence, kterou dlužník vedl podle zvláštního právního předpisu,
jinak ji věřitel může uplatnit - bez ohledu na lhůtu pro přihlášení pohledávek
( § 173 odst. 1 IZ) - přímo vůči insolvenčnímu
správci postupem podle § 203 IZ, a nikoliv vůči insolvenčnímu soudu přihláškou podle § 173 IZ.
b) K uspokojení pracovněprávní pohledávky může
dojít kdykoliv po rozhodnutí o úpadku dlužníka - umožňuje-li to stav majetkové
podstaty - bez toho, že by ji bylo třeba přezkoumat na přezkumném jednání.
V případě, že ji insolvenční správce v plné výši a včas neuspokojí,
je odpovídajícím právním prostředkem pro její vymožení žaloba podaná u příslušného
okresního soudu proti insolvenčnímu správci o její zaplacení s tím, že po
právní moci rozhodnutí o žalobě určí insolvenční soud lhůtu k uspokojení přisouzené
pohledávky a jejího příslušenství a to, která část majetkové podstaty může být
použita k jejímu uspokojení.
c) Je pojmově vyloučeno uvažovat o pracovněprávní
pohledávce věřitele tak, že měla být uplatněna přihláškou a ve smyslu § 244 IZ zásadně poměrně uspokojena z výnosu zpeněžení majetkové podstaty.
Jestliže ji věřitel přesto uplatnil formou přihlášky peněžité pohledávky, není
důvod postupovat podle § 185 IZ a spojovat s takovým uplatněním důsledky plynoucí z toho, že přihláška
byla podána opožděně.
d) Je žádoucí, aby insolvenční soud
v obdobných případech věřitele, popř. další účastníky řízení, o tom, jak naložil
s přihláškou pohledávky, vhodným způsobem vyrozuměl, například usnesením,
jímž se upravuje vedení řízení. Proti nesprávnému úsudku soudu o tom, že podle
obsahu nejde o přihlášku pohledávky, se věřitel může bránit obdobně jako
v případě, kdy insolvenční správce postupem podle § 189 odst. 1 IZ nezařadí do seznamu pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky
vyloučené z uspokojení či další pohledávky, u kterých to stanoví zákon,
návrhem, aby jeho pohledávka byla zařazena do seznamu přihlášených pohledávek.
O tomto návrhu je insolvenční soud povinen rozhodnout usnesením, proti němuž je
odvolání přípustné.
Žaloba
proti správci o zaplacení
Odmítne-li insolvenční správce pohledávku
za podstatou nebo pohledávku jí na roveň postavenou uspokojit např. proto, že
ji pokládá za spornou, je její nositel oprávněn uplatnit tuto pohledávku žalobou
podanou proti insolvenčnímu správci u obecného soudu, nepůjde tedy o incidenční
spor. Obecným soudem insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní
soud, v jehož obvodu má insolvenční správce sídlo. Pokud bude nárok shledán důvodným,
obecný soud v rozsudku zaváže insolvenčního správce k zaplacení žalované
částky, aniž by k plnění stanovil lhůtu.
Podle § 203 odst. 4 IZ totiž lhůtu k uspokojení pohledávky, včetně jejího příslušenství, stanoví
na návrh oprávněné osoby nebo na návrh insolvenčního správce insolvenční soud. V rozhodnutí zároveň označí, která část majetkové podstaty může být použita k
uspokojení přisouzené pohledávky. Toto rozhodnutí doručí soud účastníkům jeho
vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu s jeho současným zveřejněním v
insolvenčním rejstříku (dle § 71 odst. 1 IZ) a zvlášť je doručí věřiteli, o jehož pohledávku se jedná, a insolvenčnímu
správci. Proti rozhodnutí není odvolání přípustné.
Výkon
rozhodnutí
Podle § 267 odst. 2 IZ pak i v průběhu řešení úpadku konkursem je možno pro pohledávku za
podstatou a pro pohledávku na roveň jí postavenou (na rozdíl od ostatních přihlášených
pohledávek) vést a…
