Kdy podat daňové tvrzení

Kdy podat daňové tvrzení

Daňové tvrzení se podává v těchto situacích:

a) ke dni předložení konečné zprávy insolvenčního správce, což je reakcí na stav, kdy od 1. 1. 2001 díky novele zákona o daních z příjmů provedené zákonem č. 492/2000 Sb. jsou příjmy plynoucí ze zpeněžení majetkové podstaty podrobeny režimu daně z příjmů. IZ pro tyto účely poskytuje ve svém § 283 definici pojmu zpeněžení majetkové podstaty, když pod tímto pojmem chápe převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek. Získává-li insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, kde úpadek dlužníka je řešen konkursem, příjmy, které - jak shora uvedeno - podléhají dani, jedná se o pohledávku za majetkovou podstatou. V konečné zprávě musí insolvenční správce mimo jiné vždy uvést jak přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které již uspokojil, tak i přehled těchto pohledávek, které dosud uspokojeny nebyly. Není-li takovýchto neuspokojených přednostních pohledávek, uvede to insolvenční správce v konečné zprávě výslovně (viz část 7/7.1). V případě, kdy je úpadek dlužníka řešen konkursem, se nelze úspěšně domáhat uspokojení takové pohledávky za majetkovou podstatou či pohledávky jí na roveň postavené, která jako oprávněná, ale dosud neuspokojená pohledávka tohoto postavení nebyla uvedena v konečné zprávě, jež byla pravomocně schválena. Díky této koncepci by proto měl insolvenční správce jakoukoli dodatečně vzniklou pohledávku z titulu daně z příjmů vždy zahrnout do této konečné zprávy, protože pokud ji správce daně v tomto přehledu nenajde, bude se její úhrady - bylo-li již současně s tím podáno i daňové…