Kdy
podat daňové tvrzení
Daňové
tvrzení se podává v těchto situacích:
a) ke dni předložení
konečné zprávy insolvenčního správce,
což je reakcí na stav, kdy od 1. 1. 2001 díky novele zákona o daních
z příjmů provedené zákonem č. 492/2000 Sb. jsou příjmy plynoucí ze zpeněžení
majetkové podstaty podrobeny režimu daně z příjmů. IZ pro tyto účely
poskytuje ve svém § 283 definici pojmu zpeněžení majetkové podstaty, když pod
tímto pojmem chápe převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze
za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i
využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové
podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek. Získává-li
insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, kde úpadek dlužníka je
řešen konkursem, příjmy, které - jak shora uvedeno - podléhají dani, jedná se o
pohledávku za majetkovou podstatou. V konečné zprávě musí insolvenční
správce mimo jiné vždy uvést jak přehled pohledávek za majetkovou podstatou a
pohledávek jim na roveň postavených, které již uspokojil, tak i přehled těchto
pohledávek, které dosud uspokojeny nebyly. Není-li takovýchto neuspokojených přednostních
pohledávek, uvede to insolvenční správce v konečné zprávě výslovně (viz část 7/7.1).
V případě, kdy je úpadek dlužníka řešen konkursem, se nelze úspěšně
domáhat uspokojení takové pohledávky za majetkovou podstatou či pohledávky jí
na roveň postavené, která jako oprávněná, ale dosud neuspokojená pohledávka
tohoto postavení nebyla uvedena v konečné zprávě, jež byla pravomocně
schválena. Díky této koncepci by proto měl insolvenční správce jakoukoli dodatečně
vzniklou pohledávku z titulu daně z příjmů vždy zahrnout do této konečné
zprávy, protože pokud ji správce daně v tomto přehledu nenajde, bude se
její úhrady - bylo-li již současně s tím podáno i daňové…
