Komentář zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 13

Předchozí právní úprava

§ 132 odst. 3, § 190 odst. 3 ObchZ

Ustanovení o nutnosti písemné formy s úředně ověřenými podpisy se vztahuje na smlouvy uzavřené mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto jediným společníkem. Půjde tak o situaci, kdy jednou ze dvou či více smluvních stran bude jediný společník, ať již jednající sám či v zastoupení, a druhou z takových smluvních stran pak společnost zastoupená právě tímto jediným společníkem. Ustanovení se tak bude vztahovat na případy, kdy jediný společník bude zastupovat společnost jako její statutární orgán (§ 164 NOZ), jako její prokurista (§ 450 a násl. NOZ), na základě plné moci (§ 441 a násl. NOZ), jako její zaměstnanec (§ 166 NOZ resp. 430 NOZ) apod. Je třeba zdůraznit, že se jedná o zastupování při uzavření konkrétní smlouvy, nikoli o možnost společnost zastupovat.

Příklad

ABC, s.r.o., má dva jednatele, pana D. a pana E., oba oprávněné k samostatnému zastupování společnosti. Na smlouvě uzavřené mezi ABC, s.r.o., zastoupenou jednatelem panem D. na straně jedné a panem E. na straně druhé nemusejí být podpisy úředně ověřeny. Smlouva nemusí být ani uzavřena v písemné formě.
Oproti předchozí úpravě v ObchZ se připouští, aby ověření podpisu bylo provedeno ve formě uznání podpisu podepisujícího za vlastní. ObchZ trval na tom, aby listina byla podepsána před orgánem pověřeným legalizací (§ 132 odst. 2 ObchZ, §…