dnes je 29.3.2024

Input:

Konečná zpráva

15.4.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.6.7
Konečná zpráva

Mgr. Ivana Mlejnková

Režim konečné zprávy

Konečnou zprávu je nutno v konkursu vždy sestavit a projednat, a to i v režimu nepatrného konkursu (§ 314, 315 IZ – viz část 7.10), a také bez zřetele k tomu, zda správce dospěl ke zjištění, že tu není žádného majetku náležejícího do majetkové podstaty (resp. žádného výtěžku zpeněžení podstaty).

K tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 99 INS 6774/2009, 3 VSPH 512/2010-B ze dne 20. 12. 2010.

Kdy předložit konečnou zprávu

Podle § 302 odst. 1 IZinsolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu v závěru zpeněžení majetkové podstaty (pokud k němu došlo), a to i v případě, že

  1. dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy,
  2. se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat (pro nezpeněžitelnost či u pohledávek pro nedobytnost postupem dle § 227 IZ (viz též část 6.1.4).

Ze zmíněného usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 99 INS 6774/2009, 3 VSPH 512/2010-B ze dne 20. 12. 2010 se podávají další zásadní závěry:

  • - jen v rámci konečné zprávy (popř. obdobné zprávy o dosavadních výsledcích konkursu předvídané např. pro případ úmrtí dlužníka v § 310 odst. 2 IZ – viz část 7.9) může dojít k vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce a k rozhodnutí o nich (k tomu viz část 7.7.1);
  • - zrušení konkursu pro nedostatek majetku (dle § 308 odst. 1 písm. d) IZ – viz část 7.9) lze vydat vždy až po projednání a schválení konečné zprávy, s nímž bylo rozhodnuto o odměně a výdajích insolvenčního správce.

K tomu Vrchní soud v Praze vysvětlil (citace z odůvodnění):

"Jednání nařízené k projednání konečné zprávy má zcela zásadní význam vůbec a zejména tehdy, jestliže je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, o němž insolvenční soud rozhodl, že bude projednáván v režimu konkursu nepatrného. Takové rozhodnutí soudu je vždy spojeno pouze s určitým odhadem založeným u právnické osoby na předpokladu, že údaje z účetnictví dlužníka dávají přiměřenou jistotu k závěru, že celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesáhl částku 2 mil. Kč a že dlužník nemá více než 50 věřitelů. Každé rozhodnutí o tom, že konkurs bude projednáván v režimu nepatrného konkursu, vydané z povahy věci ve fázi, kdy nemůže být založeno na ničem jiném než odhadu skutečnosti, má zásadní rizikový potenciál, daný možným zájmem dlužníka a ovšem i určitých jeho věřitelů obejít zákonná pravidla projednávání konkursu (ustanovení § 244 až 313 IZ). Proto zákon ukládá soudu zrušit rozhodnutí podle § 314 odst. 2 IZ, jakmile vyjde v řízení najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný. Ostatně takto měl v dané věci insolvenční soud rozhodnout ihned, jakmile mu byla doručena konečná zpráva insolvenčního správce ze dne 18. 5. 2010, protože z ní se bez dalšího podávalo, že dlužníkův obrat za poslední účetní období převyšoval částku 12 mil. Kč.

Zákon tedy soudu ukládá přistupovat k projednávání konkursu, o němž bylo rozhodnuto, že bude projednáván v režimu konkursu nepatrného, s obezřetností a s využitím všech zákonných nástrojů, který právní úprava dává soudu v souvislosti s jeho dohlédací činností [§ 10 písm. a) IZ] a jako strážci společného zájmu věřitelů [§ 54 odst. 1 IZ]. Insolvenční zákon sám v tomto směru vyzdvihuje veřejné projednání konečné zprávy při jednání soudu (§ 115 odst. 1 OSŘ, § 304 odst. 3 IZ).

Projednáním konečné zprávy se totiž definitivně uzavírá fáze zjišťování a zpeněžování podstaty a sumarizují se výdaje a odměna správce, která se odvíjí od výše výtěžku zpeněžení. Tím se za účasti věřitelů staví najisto výsledky konkursu (co do aktiv i pasiv), jež pak indikují další postup konkursu; buď poměrné uspokojení pohledávek za podstatou (§ 297 ve spojení s § 305 odst. 2 IZ) a poté zrušení konkursu pro nedostatek majetku, nebo zrušení konkursu bez dalšího (není–li tu žádný nepoužitý výtěžek), s případným použitím zálohy na náklady insolvenčního řízení, anebo rozvrh. Ostatní "mimořádné" důvody zrušení konkursu při této úvaze odvolací soud ponechává pro větší srozumitelnost stranou.

Při projednání konečné zprávy musí insolvenční správce obhájit nejen své výdaje a další pohledávky za podstatou, které svou činností založil, a jimiž má být podstata zatížena, ale také, a to zejména musí obhájit, že majetek podstaty zpeněžil, jak nejlépe bylo možné, že jiný majetek do podstaty zahrnut být nemohl, popřípadě, že tu vůbec žádného majetku, který by mohl být zahrnut do podstaty, není. Tím má být též řečeno, že insolvenční správce je povinen podat konečnou zprávu a soud ji projednat, i když správce

Nahrávám...
Nahrávám...