Náležitosti
návrhu
Formulář
Dle § 391 odst. 3 IZ (dříve §
391 odst. 2, viz novela IZ účinná od 20. 7. 2009 provedená zákonem č. 217/2009
Sb.) lze návrh na povolení oddlužení podat pouze na předepsaném
formuláři (viz část 9/2.2.2), v němž jsou níže uvedené obsahové náležitosti
návrhu předtištěny v rubrikách, jež dlužník vyplní. Formulář je zpracován
tak, aby byl použitelný jak v případě, že dlužník podává návrh na povolení
oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (pak dlužník - ve smyslu § 103 odst. 2 IZ - vyplní
rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek či hrozící úpadek a petit
návrhu v kolonce č. 06 formuláře - do dubna 2011 kolonka č. 21), tak i pro
případ, že dlužník podává návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení
zahájeném k návrhu jeho věřitele. Formulář návrhu na povolení oddlužení i
s pokyny k jeho vyplnění je Ministerstvem spravedlnosti bezplatně
zpřístupněn na webových stránkách www.insolvencnizakon.cz .
Jak
již bylo zmíněno, v dubnu 2011 byl předmětný formulář zveřejněn
v nové podobě, kterou jsou dlužníci povinni použít.
Požadavek,
aby byl návrh na povolení oddlužení podán na předepsaném formuláři ( § 391 odst. 3 IZ), stanoví
IZ jako zvláštní formu tohoto návrhu (ve smyslu § 41 OSŘ). Absence této
předepsané formy se s ohledem na obecnou procesní úpravu obsaženou
v OSŘ, jímž je insolvenční řízení podpůrně spravováno (§ 7 IZ), projevuje jako vada podání, již soud odstraňuje ve smyslu § 43 OSŘ postupem dle § 393 odst. 1 IZ (viz
výklad níže). Pokud dlužník ve stanovené lhůtě návrh na formuláři předloží, a
návrh nevykazuje ani jiné vady stran jeho obsahových náležitostí či povinných příloh,
jsou účinky původního podání podaného bez předepsané formy zachovány. (K tomu
viz další výklad v této části pod heslem „Výzva k odstranění vad
návrhu“) .
A)
Povinné obsahové náležitosti návrhu
Obsahové
náležitosti návrhu na povolení oddlužení stanoví § 391 (a § 392 odst. 3) IZ tak, že návrh
musí obsahovat:
1) obecné náležitosti podání dle § 42 odst. 4 OSŘ,
2) zvláštní
náležitosti:
a) označení dlužníka a osob
oprávněných za něj jednat (označených dle § 103 odst. 1 IZ;
b) údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech,
c) údaje o příjmech dlužníka za
poslední 3 roky,
d) návrh způsobu oddlužení
nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší (do
dne 20. 7. 2009, kdy nabyla účinnosti novela IZ provedená zákonem č. 217/2009
Sb. tato náležitost předepsanou součástí návrhu nebyla),
e) úředně ověřený podpis
dlužníka,
f) úředně ověřené podpisy
dalších osob (označených dle § 103 odst. 1 IZ), jichž se nabízené oddlužení
týká, a to:
- podpisy osob ochotných zavázat se při
povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka - nynější
kolonka 23 a 24 formuláře (viz další výklad),
- podpis dlužníkova manžela - ten zároveň musí výslovně uvést, že s oddlužením souhlasí; manželova podpisu
a souhlasu s oddlužením není třeba v případě, že oddlužením nemůže být
dotčen majetek z nevypořádaného společného jmění manželů, rozsah vyživovacích
povinností dlužníka vůči manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích
povinností dlužníkova manžela - nynější kolonka 22 formuláře (viz další
výklad).
Ručení
za splnění oddlužení
Vrchní
soud v Praze v usnesení sp.zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7. 10. 2010 dospěl
k následujícím závěrům (citace z odůvodnění):
„Podpisem
osoby, která je ochotna zavázat se jako ručitel ve smyslu ustanovení § 392 odst. 3 věty prvé
IZ, vzniká závazek ručení ( § 546 odst. 1 ObčZ);
v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře ručitel na sebe bere
vůči věřitelům závazek plnit povinnosti dlužníka plynoucí z usnesení o
schválení splátkového kalendáře v rozsahu, v jakém by je neplnil dlužník.“
K tomu Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. KSPL 27 INS 5321/2010, 3 VSPH
720/2010-A ze dne 15. 9. 2010 dále vysvětlil (citace z odůvodnění):
„Smyslem
institutu ručení za splnění oddlužení předvídaného v § 392 odst. 3 IZ je
nabídnout pojistku dosažení minimální zákonné míry uspokojení pohledávek
nezajištěných věřitelů dlužníka v rámci schváleného způsobu oddlužení ( § 395 odst. 1 písm.
b/ IZ) pro případ, že by se v průběhu oddlužení ukázala být dlužníkova
vlastní ekonomická nabídka nedostatečnou. Ručení za splnění oddlužení tedy
představuje nikoli primární, ale náhradní zdroj plnění pohledávek pojatých
do oddlužení. Typicky se tato pojistka uplatní při oddlužení prováděném
formou splátkového kalendáře, pokud v jeho průběhu dojde k takové změně
příjmových poměrů dlužníka, že sám není schopen podstatnou část splátkového
kalendáře splnit, a z toho důvodu je úspěšné dovršení schváleného oddlužení
reálně ohroženo (viz § 418 odst. 1 písm. b/ a § 414 a 415 IZ). Takto
ostatně je ručitelské prohlášení koncipováno i v posuzovaném případě.
Uplatnit se ovšem - jak již vysvětleno - může jen za předpokladu, že je tu
vlastní ekonomická nabídka dlužníka (v případě společného oddlužení manželů
s majetkem a závazky náležejícími do společného jmění manželů nabídka obou
těchto manželů), která je z hlediska § 395 odst. 1
písm. b) IZ dostatečná, a která tedy vstup do oddlužení umožňuje. V případě
oddlužení splátkovým kalendářem představují tuto dlužníkovu nabídku jeho postižitelné
příjmy ( § 398 odst. 3 IZ), na nichž
je plnění tohoto způsobu oddlužení postaveno a z nichž je také určena
první splátka ( § 406 odst. 3 IZ). Jelikož
se v daném případě ručitelský závazek připíná k návrhu na povolení
oddlužení, v němž dlužník (který není ženatý) tvrdí, že žádných postižitelných
příjmů nemá, je ručení za plnění oddlužení splátkovým kalendářem zjevně bezpředmětné,
neboť dlužník nenabízí žádné plnění, za nějž by mělo být ručeno.“
Z uvedeného
je zřejmé, že pro případ oddlužení splátkovým kalendářem ručení nemůže vyřešit
situaci dlužníka, který sám žádné příjmy nemá, anebo jeho příjmy nejsou z hlediska zákonného požadavku minimální míry uspokojení pohledávek nezajištěných
věřitelů ( § 395 odst. 1 písm b/ IZ -
viz část 9/3.1) dostatečné. Jestliže je tu třetí osoba, která
hodlá užít svých finančních možností k tomu, aby dlužníku ke splnění oddlužení
pomohla, může za popsané situace - namísto ručení - nabídnout jinou relevantní formu pomoci
dlužníku, a to - jak vysvětleno níže - přistoupení k závazkům dlužníka
(spoludlužnictví předvídané v § 392 odst. 3 větě první
IZ), anebo nabídnout jako zdroj příjmů dlužníka určité pravidelné finanční
plnění (peněžitý důchod nebo peněžní dar), který se mu zaváže po dobu oddlužení
poskytovat.
Spoludlužníci
V usnesení
sp.zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH
408/2010-A ze dne 7. 10. 2010 se Vrchní soud
v Praze též vyslovil ke spoludlužnictví (citace z odůvodnění):
„
Zákon - vedle ručitelského závazku třetí osoby za splnění oddlužení dlužníkem -
připouští i přistoupení k dluhu; taková osoba, která spolupodepíše
návrh na povolení oddlužení, se ve smyslu ustanovení § 392 odst. 3 věty prvé IZ stává spoludlužníkem, a v důsledku toho se vytváří stav
plurality na straně dlužnické. V takovém případě soud posuzuje
ekonomickou dostatečnost dlužníkovy nabídky oddlužení v souhrnu hodnoty
majetku dlužníka i spoludlužníka.“
Finanční
pomoc třetí osoby pro plnění splátkového kalendáře
V předešle
zmíněném usnesení (i v řadě dalších rozhodnutí - např. usnesení sp. zn.
KSPL 27 INS 5321/2010, 3 VSPH 720/2010-A ze dne 15. 9.2010) Vrchní soud
v Praze vysvětlil, že dostatečnou ekonomickou nabídku pro oddlužení
splátkovým kalendářem si může dlužník opatřit též zajištěním příjmů od třetích
osob, a to prostřednictvím odpovídající smlouvy o pravidelném plnění v jeho
prospěch, již insolvenčnímu soudu doloží. Taková případná smlouva mezi dlužníkem
a třetí osobou, jejímž obsahem by byl závazek této osoby přispívat dlužníku
pravidelnou měsíční částkou, je právním titulem, od něhož se též odvíjí očekávané
příjmy dlužníka ve smyslu ustanovení § 398 odst. 3 IZ. Takový
závazek je nutno vyjádřit právně odpovídajícím způsobem, tj. příslušnou
smlouvou o poskytování plnění uzavřenou mezi dlužníkem a třetí osobou a opatřenou
jejich úředně ověřenými podpisy.
K tématu
poukazujeme i na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSHK 45
INS 12804/2012, 3 VSPH 848/2012-B ze dne 27. 8. 2012, podle nichž nelze
bez dalšího dlužníku přičítat nepoctivý záměr, pokud prozatím - při absenci
dostatečného dlužníkova výdělku nebo jiných postižitelných příjmů - stojí
jeho (dostatečná) nabídka pro oddlužení splátkovým kalendářem jen na finanční
pomoci třetí osoby, kterou si s ní pro ten účel sjednal, ledaže je zcela
zjevné, že dlužník sám - ač mu v tom nic nebrání - o přiměřenou výdělečnou
činnost (a tedy o zvýšení ekonomické nabídky pro věřitele) nijak neusiluje.
K tomu
citujeme z odůvodnění:
„V daném případě postavil soud
prvního stupně rozhodnutí o neschválení povoleného oddlužení na závěru, že dlužnici
je třeba přičíst nepoctivý záměr, pokud se - při nedostatečnosti majetku pro
oddlužení zpeněžením majetkové podstaty - domáhá oddlužení splátkovým kalendářem,
jehož plnění by vzhledem k nízkému příjmu dlužnice, který neumožňuje žádnou
splátku dle § 398 odst. 3 IZ, bylo
založeno jen na příjmu dlužnice od její matky ze sjednaného důchodu. Tento názor však odvolací soud nesdílí.
Vrchní soud v Praze v řadě svých
rozhodnutí vysvětlil, že dlužníku, jehož momentální vlastní ekonomická nabídka
pro oddlužení plněním splátkového není dostatečná (nemá žádné postižitelné příjmy,
anebo tyto k zákonnému minimálnímu uspokojení nezajištěných pohledávek dle § 395 odst. 1 písm. b/ IZ
nepostačují) může poskytnout relevantní formu pomoci třetí osoba, a to buď přistoupením
k závazkům dlužníka (spoludlužnictví předvídané v § 392 odst. 3 věta první
IZ), anebo závazkem poskytovat dlužníku po dobu oddlužení (jako další zdroj
jeho příjmů) určité pravidelné finanční plnění (např. prostřednictvím smlouvy o
důchodu nebo smlouvy darovací). Takovéto
finanční plnění, k němuž se třetí osoba dobrovolně zavázala, je tedy zcela
legitimním příjmem dlužníka, jenž proto také může být pro plnění splátkového
kalendáře použit.
Je samozřejmé, a potud lze se soudem
prvního stupně souhlasit, že domáhá-li se dlužník dobrodiní oddlužení, při
úvaze o jeho proveditelnosti splátkovým kalendářem není s předpokladem
poctivosti dlužníkova záměru slučitelné, pokud zjevně neusiluje o přiměřenu výdělečnou
činnost. Jinak řečeno, poctivě se vůči svým věřitelům nechová dlužník, který
pro splátkový kalendář nabízí jen příjmy ze sjednané finanční pomoci třetí
osoby, aniž by se sám jakkoli snažil - ač mu v tom objektivně nic nebrání
- tyto příjmy ve prospěch maximálního možného uspokojení věřitelů navýšit
vlastní výdělečnou činností. Takové okolnosti by ostatně byly důvodem i pro zrušení
schváleného oddlužení splátkovým kalendářem dle § 418 odst. 1 písm. a) ve
spojení s § 412 odst. 1 písm. a)
IZ. Jestliže však o takový případ nejde,
není důvodu, proč by při nedostatečnosti příjmů dlužníka nemohl být splátkový
kalendář založen na sjednaných příjmech
z důchodu (či daru) od třetí osoby, pokud tyto příjmy k dosažení potřebné
zákonné míry uspokojení nezajištěných věřitelů postačují. Je přitom zřejmé, že
schválení oddlužení splátkovým kalendářem stojí na kalkulaci s momentální
ekonomickou nabídkou pro jeho plnění, která ovšem v průběhu splátkového
kalendáře může doznat změny. Jestliže
dojde k rozhodnému výpadku v příjmech dlužníka (ať již je jejich
zdrojem jeho vlastní výdělečná činnost, podpora státu nebo závazek peněžní
pomoci třetí osoby), a jestliže se dlužníku tento nepříznivý vývoj hrozící
nesplněním splátkového kalendáře nepodaří odvrátit, dojde dle § 418 odst. 1 písm. b) IZ
ke zrušení schváleného oddlužení a jeho přeměně v konkurs. S tímto
rizikem musí dlužník počítat, a to zvláště pokud má být plnění splátkového
kalendáře založeno zcela nebo zčásti na finanční pomoci třetí osoby, jejíž
schopnost či ochotu plnit přijatý závazek nemůže dlužník sám zajistit.“
Souhlas manžela dlužníka s oddlužením
Podle výše zmíněného § 392 odst. 3 věty druhé
IZ musí návrh na povolení oddlužení podepsat i dlužníkův manžel a
výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí. To neplatí,
jestliže oddlužením nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného SJM, rozsah
vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela. Pokud není
dána uvedená výjimka, jde o situaci, kdy je třeba na souhlasu manžela a
jeho spolupodpisu dlužníkova návrhu na oddlužení trvat jako na nezbytné
náležitosti tohoto návrhu. Potom absence této náležitosti neodstraněná ani
přes výzvu soudu vede k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení (viz § 393 odst. 1 a 2 IZ a
k tomu podaný další výklad této části).
Podrobný výklad k tomu, kdy je souhlas manžela a jeho spolupodpis dlužníkova návrhu na
oddlužení nutný, poskytuje usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSLB
76 INS 12605/2010, 3 VSPH 76/2011-A ze dne 29.6.2011 zařazené
s podstatnou citací odůvodnění pod heslem „další vývoj judikatury“ v závěru části 9/2.2.1.
Toto rozhodnutí, jakož i předchozí další judikatura zařazená ve zmíněné části
díla, se celkově věnují právnímu významu a důsledkům souhlasu manžela dlužníka
s oddlužením ve vztahu k problematice oddlužení manželů s majetkem a
závazky náležejícími do SJM. K tomu je na tomto místě - stran obsahu
insolvenčního návrhu - vhodné dodat, že pokud insolvenční návrh spojený
s návrhem na povolení oddlužení podal jen jeden z manželů a druhý manžel
se má procesu oddlužení - splátkovým kalendářem - účastnit toliko na základě
svého souhlasu s oddlužením, je nutno po dlužníku požadovat uvedení a doložení
údajů o příjmech manžela ve stejném rozsahu, jako je k tomu povinen sám
dlužník.
Žádost o nižší splátky při splátkovém
kalendáři
S účinností od 20.7.2009 (viz výše
zmíněná novela IZ) dle nového znění § 391 odst. 2 IZ platí, že navrhuje-li dlužník oddlužení plněním splátkového kalendáře, může
v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o
stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek (k výši těchto
zákonných splátek odkazujeme na část 9/5 a tam uvedené „VYSVĚTLIVKY“).
V takovém případě dlužník musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také
a) výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob
jejich určení (podle nového znění § 398 odst. 4 IZ musí jít
o splátky představující pro nezajištěné věřitele celkové uspokojení jejich
pohledávek v rozsahu 50% a více, nebo uspokojení nejméně ve stejném
rozsahu, na jakém se s dlužníkem dohodli - viz souhlas s nižším plněním
udělený dle § 392 odst. 1 písm. c) a
výklad pod heslem „Povinné přílohy návrhu“),
b) vysvětlit důvody, které vedly k jeho
úpadku.
Ustanovení § 395 IZ není touto
úpravou dotčeno. To znamená, že bez ohledu na případné podání dlužníkovy žádosti
o nižší splátky při splátkovém kalendáři bude insolvenční soud při rozhodování
o návrhu na povolení oddlužení vždy posuzovat jeho přípustnost (jakožto celku)
z hlediska důvodů pro jeho zamítnutí vymezených v § 395 IZ (viz část
9/3.1), tj stran absence nepoctivosti dlužníkova záměru a předpokladu
uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v oddlužení minimálně v rozsahu
30 %.
Podmínky vyhovění žádosti o nižší splátky
a vymezení okolností, z nichž bude soud při stanovení jiné měsíční splátky
vycházet, stanoví zmíněný § 398 odst. 4 IZ - k tomu viz podrobný výklad v část
9/4.1, a též /5.
Podání žádosti o nižší splátky je
v nové podobě formuláře návrhu na povolení oddlužení zveřejněné od dubna
2011 určena kolonka 15 tohoto formuláře. Do té doby formulář s žádostí
o nižší splátky nepočítal (žádnou kolonku pro tuto žádost neobsahoval), ač bylo
předmětné právo dlužníka již zakotveno v zákoně. Pro dobu této neúplnosti
formuláře návrhu tudíž judikatura dovodila, že žádost bylo možno podat i později
zvláštním podáním. K tomu viz část 9/4.1 a též část 9/5, které poskytují podrobný výklad k podmínkám vyhovění žádosti o nižší splátky a vymezení
okolností, z nichž bude soud dle zmíněného § 398 odst. 4 IZ při
stanovení jiné měsíční splátky vycházet.
Náležitosti formuláře
Náležitosti návrhu na povolení oddlužení, resp. shora
uvedeného formuláře, na němž je nutno návrh podat, ( § 391 odst. 3 IZ) specifikuje dále (zčásti opakovaně) § 23 vyhl. č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu
pro insolvenční řízení (novelizovaného vyhl. č. 70/2011 Sb. účinnou od 31. 3.
2011) tak, že musí obsahovat:
a) označení "Návrh na povolení oddlužení",
b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku,
pod níž je insolvenční řízení vedeno, je-li návrh podáván po zahájení insolvenčního
řízení,
c) označení dlužníka,
d) je-li návrh na oddlužení podáván spolu s
insolvenčním návrhem, údaje o tom, zda je návrh podáván pro úpadek nebo hrozící
úpadek, včetně podrobného popisu skutečností, které toto osvědčují,
e) údaje
o insolvenčních řízeních či jiných řízeních řešících úpadek dlužníka, jeho
zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního
statutárního orgánu, vedených v posledních 5 letech (těmito údaji se rozumí
údaje o to, zda bylo ohledně dlužníka či ostatních uvedených osob vedeno
insolvenční či obdobné řízení, u kterého soudu a kdy a jakým způsobem bylo ukončeno),
f) údaje o nezahlazených pravomocných odsouzeních
dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho
kolektivního statutárního orgánu pro trestný čin majetkové nebo hospodářské
povahy,
g) údaje o všech dlužníkových příjmech, například
o příjmu ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmu z podnikání a z jiné
samostatné výdělečné činnosti, příjmu z kapitálového majetku, příjmu z
pronájmu, autorských odměnách, za poslední 3 roky a údaje o všech…
