dnes je 3.7.2022

Input:

Náležitosti návrhu

12.11.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.8.2.2
Náležitosti návrhu

Náležitosti návrhu

 

Formulář

Dle § 391 odst. 3 IZ (dříve § 391 odst. 2, viz novela IZ účinná od 20. 7. 2009 provedená zákonem č. 217/2009 Sb.) lze návrh na povolení oddlužení podat pouze na předepsaném formuláři (viz část 9/2.2.2), v němž jsou níže uvedené obsahové náležitosti návrhu předtištěny v rubrikách, jež dlužník vyplní. Formulář je zpracován tak, aby byl použitelný jak v případě, že dlužník podává návrh na povolení oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (pak dlužník - ve smyslu § 103 odst. 2 IZ - vyplní rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek či hrozící úpadek a petit návrhu v kolonce č. 06 formuláře - do dubna 2011 kolonka č. 21), tak i pro případ, že dlužník podává návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném k návrhu jeho věřitele. Formulář návrhu na povolení oddlužení i s pokyny k jeho vyplnění je Ministerstvem spravedlnosti bezplatně zpřístupněn na webových stránkách www.insolvencnizakon.cz .

Jak již bylo zmíněno, v dubnu 2011 byl předmětný formulář zveřejněn v nové podobě, kterou jsou dlužníci povinni použít.

 

Požadavek, aby byl návrh na povolení oddlužení podán na předepsaném formuláři ( § 391 odst. 3 IZ), stanoví IZ jako zvláštní formu tohoto návrhu (ve smyslu § 41 OSŘ). Absence této předepsané formy se s ohledem na obecnou procesní úpravu obsaženou v OSŘ, jímž je insolvenční řízení podpůrně spravováno (§ 7 IZ), projevuje jako vada podání, již soud odstraňuje ve smyslu § 43 OSŘ postupem dle § 393 odst. 1 IZ (viz výklad níže). Pokud dlužník ve stanovené lhůtě návrh na formuláři předloží, a návrh nevykazuje ani jiné vady stran jeho obsahových náležitostí či povinných příloh, jsou účinky původního podání podaného bez předepsané formy zachovány. (K tomu viz další výklad v této části pod heslem „Výzva k odstranění vad návrhu“) .

 

A) Povinné obsahové náležitosti návrhu

Obsahové náležitosti návrhu na povolení oddlužení stanoví § 391 (a § 392 odst. 3) IZ tak, že návrh musí obsahovat:

1) obecné náležitosti podání dle § 42 odst. 4 OSŘ,

2) zvláštní náležitosti:

a) označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat (označených dle § 103 odst. 1 IZ;

b) údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech,

c) údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky,

d) návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší (do dne 20. 7. 2009, kdy nabyla účinnosti novela IZ provedená zákonem č. 217/2009 Sb. tato náležitost předepsanou součástí návrhu nebyla),

e) úředně ověřený podpis dlužníka,

f) úředně ověřené podpisy dalších osob (označených dle § 103 odst. 1 IZ), jichž se nabízené oddlužení týká, a to:

- podpisy osob ochotných zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka - nynější kolonka 23 a 24 formuláře (viz další výklad),

- podpis dlužníkova manžela - ten zároveň musí výslovně uvést, že s oddlužením souhlasí; manželova podpisu a souhlasu s oddlužením není třeba v případě, že oddlužením nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného společného jmění manželů, rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela - nynější kolonka 22 formuláře (viz další výklad).

 

Ručení za splnění oddlužení

Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7. 10. 2010 dospěl k následujícím závěrům (citace z odůvodnění):

„Podpisem osoby, která je ochotna zavázat se jako ručitel ve smyslu ustanovení § 392 odst. 3 věty prvé IZ, vzniká závazek ručení ( § 546 odst. 1 ObčZ); v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře ručitel na sebe bere vůči věřitelům závazek plnit povinnosti dlužníka plynoucí z usnesení o schválení splátkového kalendáře v rozsahu, v jakém by je neplnil dlužník.“

 

K tomu Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. KSPL 27 INS 5321/2010, 3 VSPH 720/2010-A ze dne 15. 9. 2010 dále vysvětlil (citace z odůvodnění):

„Smyslem institutu ručení za splnění oddlužení předvídaného v § 392 odst. 3 IZ je nabídnout pojistku dosažení minimální zákonné míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů dlužníka v rámci schváleného způsobu oddlužení ( § 395 odst. 1 písm. b/ IZ) pro případ, že by se v průběhu oddlužení ukázala být dlužníkova vlastní ekonomická nabídka nedostatečnou. Ručení za splnění oddlužení tedy představuje nikoli primární, ale náhradní zdroj plnění pohledávek pojatých do oddlužení. Typicky se tato pojistka uplatní při oddlužení prováděném formou splátkového kalendáře, pokud v jeho průběhu dojde k takové změně příjmových poměrů dlužníka, že sám není schopen podstatnou část splátkového kalendáře splnit, a z toho důvodu je úspěšné dovršení schváleného oddlužení reálně ohroženo (viz § 418 odst. 1 písm. b/ a § 414 a 415 IZ). Takto ostatně je ručitelské prohlášení koncipováno i v posuzovaném případě. Uplatnit se ovšem - jak již vysvětleno - může jen za předpokladu, že je tu vlastní ekonomická nabídka dlužníka (v případě společného oddlužení manželů s majetkem a závazky náležejícími do společného jmění manželů nabídka obou těchto manželů), která je z hlediska § 395 odst. 1 písm. b) IZ dostatečná, a která tedy vstup do oddlužení umožňuje. V případě oddlužení splátkovým kalendářem představují tuto dlužníkovu nabídku jeho postižitelné příjmy ( § 398 odst. 3 IZ), na nichž je plnění tohoto způsobu oddlužení postaveno a z nichž je také určena první splátka ( § 406 odst. 3 IZ). Jelikož se v daném případě ručitelský závazek připíná k návrhu na povolení oddlužení, v němž dlužník (který není ženatý) tvrdí, že žádných postižitelných příjmů nemá, je ručení za plnění oddlužení splátkovým kalendářem zjevně bezpředmětné, neboť dlužník nenabízí žádné plnění, za nějž by mělo být ručeno.“

 

Z uvedeného je zřejmé, že pro případ oddlužení splátkovým kalendářem ručení nemůže vyřešit situaci dlužníka, který sám žádné příjmy nemá, anebo jeho příjmy nejsou z hlediska zákonného požadavku minimální míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů ( § 395 odst. 1 písm b/ IZ - viz část 9/3.1) dostatečné. Jestliže je tu třetí osoba, která hodlá užít svých finančních možností k tomu, aby dlužníku ke splnění oddlužení pomohla, může za popsané situace - namísto ručení - nabídnout jinou relevantní formu pomoci dlužníku, a to - jak vysvětleno níže - přistoupení k závazkům dlužníka (spoludlužnictví předvídané v § 392 odst. 3 větě první IZ), anebo nabídnout jako zdroj příjmů dlužníka určité pravidelné finanční plnění (peněžitý důchod nebo peněžní dar), který se mu zaváže po dobu oddlužení poskytovat.

 

Spoludlužníci

V usnesení sp.zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7. 10. 2010 se Vrchní soud v Praze též vyslovil ke spoludlužnictví (citace z odůvodnění):

„ Zákon - vedle ručitelského závazku třetí osoby za splnění oddlužení dlužníkem - připouští i přistoupení k dluhu; taková osoba, která spolupodepíše návrh na povolení oddlužení, se ve smyslu ustanovení § 392 odst. 3 věty prvé IZ stává spoludlužníkem, a v důsledku toho se vytváří stav plurality na straně dlužnické. V takovém případě soud posuzuje ekonomickou dostatečnost dlužníkovy nabídky oddlužení v souhrnu hodnoty majetku dlužníka i spoludlužníka.“

 

Finanční pomoc třetí osoby pro plnění splátkového kalendáře

V předešle zmíněném usnesení (i v řadě dalších rozhodnutí - např. usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 5321/2010, 3 VSPH 720/2010-A ze dne 15. 9.2010) Vrchní soud v Praze vysvětlil, že dostatečnou ekonomickou nabídku pro oddlužení splátkovým kalendářem si může dlužník opatřit též zajištěním příjmů od třetích osob, a to prostřednictvím odpovídající smlouvy o pravidelném plnění v jeho prospěch, již insolvenčnímu soudu doloží. Taková případná smlouva mezi dlužníkem a třetí osobou, jejímž obsahem by byl závazek této osoby přispívat dlužníku pravidelnou měsíční částkou, je právním titulem, od něhož se též odvíjí očekávané příjmy dlužníka ve smyslu ustanovení § 398 odst. 3 IZ. Takový závazek je nutno vyjádřit právně odpovídajícím způsobem, tj. příslušnou smlouvou o poskytování plnění uzavřenou mezi dlužníkem a třetí osobou a opatřenou jejich úředně ověřenými podpisy.

 

K tématu poukazujeme i na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSHK 45 INS 12804/2012, 3 VSPH 848/2012-B ze dne 27. 8. 2012, podle nichž nelze bez dalšího dlužníku přičítat nepoctivý záměr, pokud prozatím - při absenci dostatečného dlužníkova výdělku nebo jiných postižitelných příjmů - stojí jeho (dostatečná) nabídka pro oddlužení splátkovým kalendářem jen na finanční pomoci třetí osoby, kterou si s ní pro ten účel sjednal, ledaže je zcela zjevné, že dlužník sám - ač mu v tom nic nebrání - o přiměřenou výdělečnou činnost (a tedy o zvýšení ekonomické nabídky pro věřitele) nijak neusiluje.

K tomu citujeme z odůvodnění:

„V daném případě postavil soud prvního stupně rozhodnutí o neschválení povoleného oddlužení na závěru, že dlužnici je třeba přičíst nepoctivý záměr, pokud se - při nedostatečnosti majetku pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty - domáhá oddlužení splátkovým kalendářem, jehož plnění by vzhledem k nízkému příjmu dlužnice, který neumožňuje žádnou splátku dle § 398 odst. 3 IZ, bylo založeno jen na příjmu dlužnice od její matky ze sjednaného důchodu. Tento názor však odvolací soud nesdílí.

Vrchní soud v Praze v řadě svých rozhodnutí vysvětlil, že dlužníku, jehož momentální vlastní ekonomická nabídka pro oddlužení plněním splátkového není dostatečná (nemá žádné postižitelné příjmy, anebo tyto k zákonnému minimálnímu uspokojení nezajištěných pohledávek dle § 395 odst. 1 písm. b/ IZ nepostačují) může poskytnout relevantní formu pomoci třetí osoba, a to buď přistoupením k závazkům dlužníka (spoludlužnictví předvídané v § 392 odst. 3 věta první IZ), anebo závazkem poskytovat dlužníku po dobu oddlužení (jako další zdroj jeho příjmů) určité pravidelné finanční plnění (např. prostřednictvím smlouvy o důchodu nebo smlouvy darovací). Takovéto finanční plnění, k němuž se třetí osoba dobrovolně zavázala, je tedy zcela legitimním příjmem dlužníka, jenž proto také může být pro plnění splátkového kalendáře použit.

Je samozřejmé, a potud lze se soudem prvního stupně souhlasit, že domáhá-li se dlužník dobrodiní oddlužení, při úvaze o jeho proveditelnosti splátkovým kalendářem není s předpokladem poctivosti dlužníkova záměru slučitelné, pokud zjevně neusiluje o přiměřenu výdělečnou činnost. Jinak řečeno, poctivě se vůči svým věřitelům nechová dlužník, který pro splátkový kalendář nabízí jen příjmy ze sjednané finanční pomoci třetí osoby, aniž by se sám jakkoli snažil - ač mu v tom objektivně nic nebrání - tyto příjmy ve prospěch maximálního možného uspokojení věřitelů navýšit vlastní výdělečnou činností. Takové okolnosti by ostatně byly důvodem i pro zrušení schváleného oddlužení splátkovým kalendářem dle § 418 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 412 odst. 1 písm. a) IZ. Jestliže však o takový případ nejde, není důvodu, proč by při nedostatečnosti příjmů dlužníka nemohl být splátkový kalendář založen na sjednaných příjmech z důchodu (či daru) od třetí osoby, pokud tyto příjmy k dosažení potřebné zákonné míry uspokojení nezajištěných věřitelů postačují. Je přitom zřejmé, že schválení oddlužení splátkovým kalendářem stojí na kalkulaci s momentální ekonomickou nabídkou pro jeho plnění, která ovšem v průběhu splátkového kalendáře může doznat změny. Jestliže dojde k rozhodnému výpadku v příjmech dlužníka (ať již je jejich zdrojem jeho vlastní výdělečná činnost, podpora státu nebo závazek peněžní pomoci třetí osoby), a jestliže se dlužníku tento nepříznivý vývoj hrozící nesplněním splátkového kalendáře nepodaří odvrátit, dojde dle § 418 odst. 1 písm. b) IZ ke zrušení schváleného oddlužení a jeho přeměně v konkurs. S tímto rizikem musí dlužník počítat, a to zvláště pokud má být plnění splátkového kalendáře založeno zcela nebo zčásti na finanční pomoci třetí osoby, jejíž schopnost či ochotu plnit přijatý závazek nemůže dlužník sám zajistit.“

 

 

Souhlas manžela dlužníka s oddlužením

Podle výše zmíněného § 392 odst. 3 věty druhé IZ musí návrh na povolení oddlužení podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí. To neplatí, jestliže oddlužením nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného SJM, rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela. Pokud není dána uvedená výjimka, jde o situaci, kdy je třeba na souhlasu manžela a jeho spolupodpisu dlužníkova návrhu na oddlužení trvat jako na nezbytné náležitosti tohoto návrhu. Potom absence této náležitosti neodstraněná ani přes výzvu soudu vede k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení (viz § 393 odst. 1 a 2 IZ a k tomu podaný další výklad této části).

Podrobný výklad k tomu, kdy je souhlas manžela a jeho spolupodpis dlužníkova návrhu na oddlužení nutný, poskytuje usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSLB 76 INS 12605/2010, 3 VSPH 76/2011-A ze dne 29.6.2011 zařazené s podstatnou citací odůvodnění pod heslem „další vývoj judikatury“ v závěru části 9/2.2.1. Toto rozhodnutí, jakož i předchozí další judikatura zařazená ve zmíněné části díla, se celkově věnují právnímu významu a důsledkům souhlasu manžela dlužníka s oddlužením ve vztahu k problematice oddlužení manželů s majetkem a závazky náležejícími do SJM. K tomu je na tomto místě - stran obsahu insolvenčního návrhu - vhodné dodat, že pokud insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podal jen jeden z manželů a druhý manžel se má procesu oddlužení - splátkovým kalendářem - účastnit toliko na základě svého souhlasu s oddlužením, je nutno po dlužníku požadovat uvedení a doložení údajů o příjmech manžela ve stejném rozsahu, jako je k tomu povinen sám dlužník.

 

 

Žádost o nižší splátky při splátkovém kalendáři

S účinností od 20.7.2009 (viz výše zmíněná novela IZ) dle nového znění § 391 odst. 2 IZ platí, že navrhuje-li dlužník oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek (k výši těchto zákonných splátek odkazujeme na část 9/5 a tam uvedené „VYSVĚTLIVKY“). V takovém případě dlužník musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také

a) výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení (podle nového znění § 398 odst. 4 IZ musí jít o splátky představující pro nezajištěné věřitele celkové uspokojení jejich pohledávek v rozsahu 50% a více, nebo uspokojení nejméně ve stejném rozsahu, na jakém se s dlužníkem dohodli - viz souhlas s nižším plněním udělený dle § 392 odst. 1 písm. c) a výklad pod heslem „Povinné přílohy návrhu“),

b) vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku.

Ustanovení § 395 IZ není touto úpravou dotčeno. To znamená, že bez ohledu na případné podání dlužníkovy žádosti o nižší splátky při splátkovém kalendáři bude insolvenční soud při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení vždy posuzovat jeho přípustnost (jakožto celku) z hlediska důvodů pro jeho zamítnutí vymezených v § 395 IZ (viz část 9/3.1), tj stran absence nepoctivosti dlužníkova záměru a předpokladu uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v oddlužení minimálně v rozsahu 30 %.

Podmínky vyhovění žádosti o nižší splátky a vymezení okolností, z nichž bude soud při stanovení jiné měsíční splátky vycházet, stanoví zmíněný § 398 odst. 4 IZ - k tomu viz podrobný výklad v část 9/4.1, a též /5.

 

Podání žádosti o nižší splátky je v nové podobě formuláře návrhu na povolení oddlužení zveřejněné od dubna 2011 určena kolonka 15 tohoto formuláře. Do té doby formulář s žádostí o nižší splátky nepočítal (žádnou kolonku pro tuto žádost neobsahoval), ač bylo předmětné právo dlužníka již zakotveno v zákoně. Pro dobu této neúplnosti formuláře návrhu tudíž judikatura dovodila, že žádost bylo možno podat i později zvláštním podáním. K tomu viz část 9/4.1 a též část 9/5, které poskytují podrobný výklad k podmínkám vyhovění žádosti o nižší splátky a vymezení okolností, z nichž bude soud dle zmíněného § 398 odst. 4 IZ při stanovení jiné měsíční splátky vycházet.

 

Náležitosti formuláře

Náležitosti návrhu na povolení oddlužení, resp. shora uvedeného formuláře, na němž je nutno návrh podat, ( § 391 odst. 3 IZ) specifikuje dále (zčásti opakovaně) § 23 vyhl. č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení (novelizovaného vyhl. č. 70/2011 Sb. účinnou od 31. 3. 2011) tak, že musí obsahovat:

a) označení "Návrh na povolení oddlužení",

b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, je-li návrh podáván po zahájení insolvenčního řízení,

c) označení dlužníka,

d) je-li návrh na oddlužení podáván spolu s insolvenčním návrhem, údaje o tom, zda je návrh podáván pro úpadek nebo hrozící úpadek, včetně podrobného popisu skutečností, které toto osvědčují,

e) údaje o insolvenčních řízeních či jiných řízeních řešících úpadek dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu, vedených v posledních 5 letech (těmito údaji se rozumí údaje o to, zda bylo ohledně dlužníka či ostatních uvedených osob vedeno insolvenční či obdobné řízení, u kterého soudu a kdy a jakým způsobem bylo ukončeno),

f) údaje o nezahlazených pravomocných odsouzeních dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy,

g) údaje o všech dlužníkových příjmech, například o příjmu ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmu z kapitálového majetku, příjmu z pronájmu, autorských odměnách, za poslední 3 roky a údaje o všech

Nahrávám...
Nahrávám...