Nároky týkající se majetkové podstaty a
jejich uplatňování
"Zesplatnění" dlužníkových
závazků
Nestanoví-li zákon jinak, prohlášením
konkursu se nesplatné pohledávky proti dlužníkovi považují za splatné ( § 250 IZ). Jde o specifický účinek prohlášení konkursu, který má - vzhledem k povaze
tohoto způsobu řešení úpadku - umožnit, aby mohly být (uspokojením ze zpeněžené
majetkové podstaty) vypořádány všechny dlužníkovy existující závazky, tedy i
ty, které dosud nejsou splatné. Z téhož důvodu spojoval s prohlášením konkursu
tentýž účinek i zákon o konkursu a vyrovnání, a to v § 14 odst. 1 písm.
g) , který však navíc stanovil, že tímto okamžikem se pro konkursní řízení
považují za splatné i úpadcovy pohledávky za jeho dlužníky. Tuto úpravu “zesplatnění“
pohledávek dlužníka insolvenční zákon nepřevzal, a to patrně především z toho důvodu,
že znamenala těžko odůvodnitelný zásah do práv úpadcova dlužníka, jehož
nesplatný závazek se takto ze dne na den (jen z důvodu prohlášení konkursu na
majetek jeho věřitele) stal splatným.
Účinek prohlášení konkursu spočívající v
nastolení splatnosti dlužníkových závazků se (stejně jako tomu bylo dle ZKV) uplatní
jen v insolvenčním řízení, tj. jen v jeho rámci se tyto závazky považují za
splatné. Zrušením konkursu (např. rozhodnutím odvolacího soudu, popř. zrušením
konkursu dle § 308 IZ - viz část 7/9) vedle jiných zaniká i tento účinek (viz § 312 a
část 7/9.1), tedy na její splatnost se pohlíží stejně, jako kdyby k prohlášení
konkursu nedošlo. Z obdobného principu
vychází i úprava zadržovacího práva dle § 175 a 176 ObčZ,
kde se ve vymezených případech umožňuje věřiteli zadržet věc v návaznosti
na zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek
dlužníka.
Pohledávky věřitelů vázané na podmínky
Na úpravu § 250 IZ navazuje § 251 IZ týkající se pohledávek vázaných na podmínku dle § 36 ObčZ.
Podle něj pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky (tj.
podmínky, s níž se pojí jejich zánik - rezolutivní podmínka) se prohlášením
konkursu považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací
podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění
odkládací podmínky (tj. podmínky, s níž se pojí jejich vznik - suspenzívní
podmínka) nemá prohlášení konkursu vliv. To znamená, že pohledávky
vázané na splnění odkládací podmínky, jež lze v insolvenčním řízení dle § 173 odst. 3 IZ jako podmíněné pohledávky přihlásit, zůstávají i po prohlášení konkursu
podmíněné, a to až do té doby, než odkládací podmínka nastane, a pohledávka se
tak stane nepodmíněnou. (K problematice uspokojování podmíněných pohledávek v
konkursu viz část 7/8.2.)
Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a
věřitele
V souvislosti s výkladem účinků prohlášení
konkursu na závazky dlužníka je třeba zmínit úpravu započtení vzájemných
pohledávek dlužníka a věřitele. Východiskem této úpravy je § 140 odst. 2 a 3 IZ, který upravuje přípustnost započtení po rozhodnutí o úpadku. Tato úprava
tedy není vázána k prohlášení konkursu či k rozhodnutí o jiném způsobu řešení
úpadku (či hrozícího úpadku), ale k rozhodnutí o úpadku, a proto je zásadně
společná všem způsobům jeho řešení, nestanoví-li zákon jinak (viz zvláštní
zákaz započtení spojený s podáním návrhu na povolení reorganizace zmíněný
v dalším výkladu). Předmětná úprava má přitom zásadní význam, neboť na
rozdíl od předchozí úpravy zákona o konkursu a vyrovnání, která započtení na
majetek patřící podstaty zásadně zakazovala (srovnej § 14 odst. 1 písm.
i) ZKV), insolvenční zákon započtení vzájemných pohledávek dlužníka
a věřitele i po rozhodnutí o úpadku za určitých podmínek připouští.
Podmínky přípustnosti započtení po
rozhodnutí o úpadku
Započtení (ať již jednostranným úkonem, či dohodou
stran) je po rozhodnutí o úpadku možno provést jen v případě, že k němu byly dány zákonné podmínky před rozhodnutím o způsobu řešení
úpadku - § 140 odst. 2 IZ.
Ani za těchto podmínek však započtení není přípustné
1) dle § 140 odst. 3 IZ v případě, že
a) dlužníkův věřitel se nestal ohledně své
započitatelné pohledávky přihlášeným věřitelem (před započtením ji do insolvenčního
řízení nepřihlásil), nebo
b) získal tuto pohledávku neúčinným právním
úkonem či v době jejího nabytí věděl o dlužníkově úpadku, anebo
c) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka
v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto…
