Nepatrný konkurs

17.6.10

Nepatrný konkurs

Mgr. Ivana Mlejnková

IZ zavádí pro určité výslovně definované případy institut nepatrného konkursu. Nejde ve své podstatě o specifický (samostatný) způsob řešení úpadku, ale o zvláštní případ konkursu, pro nějž se použijí ustanovení o konkursu s určitými odchylkami, jejichž použití znamená podstatné zjednodušení řízení. I zde se však prosazuje koncepční tendence posílení práv věřitelů, a to tím, že schůze věřitelů může některé z účinků nepatrného konkursu vyloučit.

O nepatrný konkurs jde podle § 314 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014 – viz novela IZ provedená zákonem č. 294/2013 Sb.) v případě, že dlužník

1. je fyzická osoba – nepodnikatel, nebo
2. za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nebyl zjištěn jeho celkový obrat přesahující 2 mil. Kč a (současně) nemá více než 50 věřitelů.

Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs (že konkurs bude projednáván jako nepatrný), vydá insolvenční soud dle § 314 odst. 2 IZ na návrh, nebo i bez návrhu, a učiní tak

1. již s prohlášením konkursu (§ 148 odst. 1 nebo § 149 odst. 1) – viz část 4.6.1, nebo
2. kdykoli po prohlášení konkursu.

Usnesení se doručuje vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu s jeho současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku a zvlášť se doručují dlužníkovi, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru, event. i další osobě, o jejímž návrhu insolvenční soud rozhodoval (§ 75 odst. 2 IZ). Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné, přesto musí být vždy odůvodněno (§ 314 odst. 4 IZ).

Podle § 315 IZnerozhodne-li schůze věřitelů jinak, v nepatrném konkursu se postupuje podle ustanovení o konkursu s těmito odchylkami:

1. místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů,
2. při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a námitky proti nim,
3. včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání,
4. k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu,
5. k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu a věřitelského orgánu.

Insolvenční soud může dle § 315 odst. 2 IZstanovit pro nepatrný konkurs i další odchylky od postupu předepsaného pro konkurs, pokud:

1. nejsou v rozporu s rozhodnutím schůze věřitelů,
2. povedou k rychlému a hospodárného průběhu insolvenčního řízení,
3. nedotýkají se postavení zajištěných věřitelů ani nejsou v rozporu se zásadami insolvenčního řízení (§ 5 IZ).

Toto rozhodnutí může insolvenční soud spojit s…