dnes je 19.3.2024

Input:

Nezdanitelné částky u fyzických osob

12.1.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.9.3
Nezdanitelné částky u fyzických osob

Ing. Zdeněk Morávek

Poplatník, který je fyzickou osobou, má možnost si od základu daně odečíst ještě některé další položky, které dále umožňují legálně snížit jeho daňovou zátěž. Jedná se zejména o nezdanitelné částky, které jsou upraveny v § 15 ZDP a týkají se výhradně fyzických osob.

V daňovém přiznání poplatník uvádí tyto nezdanitelné částky ve 3. oddíle, konkrétně na řádcích 46 až 51.

Nezdanitelnými částkami jsou:

  • poskytnutá bezúplatná plnění na stanovené účely,

  • úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, použité na financování bytových potřeb,

  • příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,

  • pojistné na soukromé životní pojištění,

  • členské příspěvky odborové organizaci,

  • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Nyní blíže k jednotlivým položkám.

Poskytnutá bezúplatná plnění

ZDP v této souvislosti používá pojem bezúplatná plnění, ale i např. z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že se jedná především o dary. Dary obecně jsou vždy nedaňovým nákladem, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, ale za stanovených podmínek je možné je uplatnit jako nezdanitelné části základu daně. Těmito podmínkami jsou skutečnosti, že musí být poskytnuty vyjmenovaným osobám, na vyjmenované účely, a odečíst lze pouze stanovenou finanční hodnotu.

Co se týká subjektů, kterým může být takovéto bezúplatné plnění poskytnuto, je vymezení poměrně široké, už jenom proto, že se jedná o právnické osoby se sídlem na území České republiky, ale také o právnické osoby se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, od roku 2015 je úprava rozšířena na právnické osoby se sídlem na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Určité omezení je naopak u fyzických osob jako příjemců těchto bezúplatných plnění, kde se jedná pouze o fyzické osoby poskytovatele zdravotních služeb, provozovatele škol a školských zařízení, provozovatele zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů a poživatele invalidního důchodu za stanovených podmínek. I v případě vymezených fyzických osob se jedná o fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky, ale za obdobných podmínek i pro fyzické osoby s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie než České republiky a dále na území Norska nebo Islandu, i v tomto případě od roku 2015 na území státu tvořící Evropský hospodářský prostor.

Co se týká účelu, v případě poskytnutí právnickým osobám se musí jednat o dary poskytnuté na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.

V případě poskytnutí vyjmenovaným fyzickým osobám je potom účelem zejména financování příslušných zařízení, v případě poživatelů invalidního důchodu nebo nezletilých dětí závislých na péči jiné osoby potom na zdravotnické prostředky, rehabilitační a kompenzační pomůcky a majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, a to za podmínek blíže stanovených v úpravě § 15 odst. 1 ZDP.

Poslední podmínkou je dodržení stanovených finančních limitů. Aby bylo možné hodnotu bezúplatného plnění jako nezdanitelnou část základu daně uplatnit, musí být splněny minimální a maximální hranice:

  • úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně anebo musí činit alespoň 1 000 Kč; spojka anebo znamená, že postačí splnění jedné podmínky. Posuzuje se úhrnná hodnota bezúplatných plnění, nikoliv jednotlivá plnění, proto je možné bezúplatná plnění menší hodnoty pro tyto účely sčítat,

  • v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně, pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021 bylo možné v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně (souvislost s covidovou epidemií). Na základě § 1 odst. 1 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, lze za zdaňovací období roku 2022 podle §  15 odst. 1 ZDP od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.

  • jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 3 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

Poplatník fyzická osoba má za zdaňovací období roku 2022 základ daně ve výši 450 000 Kč. Tato fyzická osoba poskytla dar škole se sídlem na území ČR na její vzdělávací činnost ve výši 8 000 Kč.

Je splněno, že dar jako bezúplatné plnění je poskytnut právnické osobě se sídlem na území ČR na financování školství, je splněno, že úhrnná hodnota bezúplatných plnění činí alespoň 1 000 Kč (2 % ze základu daně překročeny nejsou, ale splnění jedné podmínky postačuje), maximálně lze odečíst 30 % ze základu daně, tj. v tomto případě 135 000 Kč, tato částka překročena není. Jako nezdanitelná částka bude tedy uplatněn dar ve výši 8 000 Kč, základ daně bude činit 442 000 Kč.

Poplatník fyzická osoba má za příslušné zdaňovací období základ daně 150 000 Kč. V průběhu tohoto roku tato fyzická osoba poskytla 3 x bezplatně krev.

Hodnota jednoho odběru krve se oceňuje částkou 3 000 Kč, v tomto případě se tedy jedná o bezúplatné plnění ve výši 9 000 Kč. Všechny podmínky budou splněny, dar bude uplatněn jako nezdanitelná částka, základ daně po jejím odečtení bude činit 141 000 Kč.

Poplatník fyzická osoba má za příslušné zdaňovací období základ daně ve výši 200 000 Kč. Tento poplatník poskytl jiné fyzické osobě s bydlištěm v ČR, která je poživatelem invalidního důchodu, dary na rehabilitační pomůcky ve výši 200 Kč, 300 Kč a 400 Kč.

Předpokládejme, že podmínka účelovosti bude také v tomto případě splněna, tj. jedná se o rehabilitační pomůcky ve smyslu příslušné právní úpravy, a je to do výše nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. Problém ale bude s finanční hodnotou, protože úhrn bezúplatných plnění nečiní alespoň 1 000 Kč a 2 % ze základu daně jsou 4 000 Kč, což také není překročeno. Znamená to tedy, že tyto dary není možné od základu daně odečíst.

Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění poskytnutých na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. To znamená, že v těchto případech se budou posuzovat stejné podmínky jako v případě výše uvedených bezplatných plnění.

Od zdaňovacího období 2015 si mohou dárci krve uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP pouze v případě, že jim nebyly uhrazeny jiné než prokázané cestovní náhrady spojené s odběrem podle zákona o specifických zdravotních službách.

Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí.

Snížení základu daně z titulu poskytnutých bezúplatných plnění bude v daňovém přiznání uplatněno na řádku č. 46.

Úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru

Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období:

  • z úvěru ze stavebního spoření,

  • z hypotečního úvěru, který je snížený o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,

  • z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, k tomu pokyn GFŘ D-22 uvádí, že za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

Základním předpokladem pro uplatnění této nezdanitelné částky je uspokojení bytové potřeby. Co se rozumí bytovou potřebou je přesně vymezeno v § 15 odst. 3 ZDP a lze konstatovat, že toto vymezení je poměrně široké. Bytovou potřebou se tedy rozumí:

  • výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo změna stavby,

  • koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby, nebo s výstavbou bytové potřeby, v souvislosti s výstavbou musí být tato zahájena do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku,

  • koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,

  • splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

  • údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,

  • vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, rodinného domu nebo bytového domu,

  • úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

  • splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování výše uvedených bytových potřeb, pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

Počínaje rokem 2015 bylo v případě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor dále doplněno, že se jedná o jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru.

Podmínkou je také to, že se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Je tomu tak proto, že tyto úroky mohou být za splnění stanovených podmínek daňovým nákladem, a navíc se nejedná o podporu bydlení samotného poplatníka, což je hlavním důvodem pro umožnění snížení základu daně tímto způsobem.

ZDP také výslovně stanoví, že pokud se použije nebo používá bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši. Tím je opět zabezpečeno uplatnění nezdanitelné části základu daně pouze v takovém poměru, který odpovídá uspokojení bytové potřeby.

Poplatník fyzická osoba splácí úvěr ze stavebního spoření, který použil na rekonstrukci a opravu jednotky v osobním vlastnictví, jedná se o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor. Za příslušné zdaňovací období zaplatil úroky ve výši 10 300 Kč.

Jedná se o úvěr ze stavebního spoření poskytnutý stavební spořitelnou na financování bytové potřeby (údržba a změna jednotky patří v souladu s § 15 odst. 3 ZDP mezi bytové potřeby), zaplacené úroky je tedy možné odečíst od základu daně.

Fyzická osoba – podnikatel splácí hypoteční úvěr, který použil na výstavbu podnikatelského objektu – skladu, za příslušné zdaňovací období zaplatil úroky ve výši 184 000 Kč.

Jedná se o případ, kdy nelze zaplacené úroky uplatnit jako nezdanitelnou částku, protože se nejedná o uspokojení bytové potřeby, podnikatelský objekt nelze považovat za bytovou potřebu. Zaplacené úroky je ale možné uplatnit jako daňový náklad v souladu s § 24 ZDP.

V § 15 odst. 4 ZDP jsou pak stanoveny konkrétní podmínky pro uplatnění tohoto snížení základu daně.

Maximální výše úroků, kterou je možné uplatnit jako snížení základu daně ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti na bytovou potřebu obstaranou po 1. 1. 2021, je 150 000 Kč. V případě bytové potřeby obstarané do konce roku 2020 platí i nadále limit ve výši 300 000 Kč za zdaňovací období. Blíže viz § 15 odst. 4 ZDP a změny provedené zákonem č. 386/2020 Sb., včetně přechodných ustanovení k těmto změnám. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

V průběhu zdaňovacího období roku 2021 poplatník pořídil rodinný dům, na jeho pořízení použil hypoteční úvěr. Smlouva o hypotečním úvěru byla uzavřena od 1. 3. 2021, úroky byly placeny pouze po dobu 10 měsíců. Na úrocích byla z tohoto hypotečního úvěru zaplacena částka 150 000 Kč.

Pořízení rodinného domu je bytovou potřebou stanovenou v § 15 odst. 3 ZDP. Protože úroky byly placeny pouze po část roku, lze uplatnit maximálně 10/12 maximální roční částky, tedy 125 000 Kč.

V praxi také někdy vzniká problém, jaká osoba může odpočet uplatnit a kdo je vlastně účastníkem smlouvy. Pokyn GFŘ D-22 k tomu uvádí, že poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ovšem ručitelé, ti účastníky smlouvy nejsou a odpočet úroků tak uplatnit nemohou.

Pokud účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, ale rovným dílem. Poplatníci tedy mohou sami zvolit, jaký postup pro ně bude výhodnější. Žádná jiná možnost než výše uvedené ale nepřichází v úvahu.

Účastníky smlouvy o hypotečním úvěru jsou manželé. V příslušném zdaňovacím období byly zaplaceny úroky ve výši 140 000 Kč.

V úvahu přicházejí tyto možnosti:

  • celou výši úroků v částce 140 000 Kč uplatní manžel,

  • celou výši úroků v částce 140 000 Kč uplatní manželka,

  • manžel i manželka uplatní každý jednu polovinu, tedy 70 000 Kč.

Žádná jiná možnost, tedy např. že manžel uplatní 100 000 Kč a manželka zbývajících 40 000 Kč, není přípustná.

Pokyn GFŘ D-22 k tomu uvádí, že od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

ZDP dále stanoví v § 15 odst. 4 ZDP další podmínky pro uplatnění úroků, zejména z pohledu splnění podmínek ve zdaňovacím období pořízení bytové potřeby, ale také z pohledu odpovídajícího užívání této bytové potřeby.

V daňovém přiznání bude toto snížení základu daně uplatněno na řádku č. 47.

Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření

V současné době je možné v základu daně zohlednit tyto případy penzijních produktů:

  • penzijní připojištění se státním příspěvkem,

  • penzijní pojištění,

  • doplňkové penzijní spoření.

Za všechny tyto produkty lze v úhrnu odečíst od základu daně maximálně 24 000 Kč.

V případě penzijního připojištění se státním příspěvkem platí, že od základu daně lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem nebo penzijní společností. Takže opět je nutné splnit celou řadu podmínek:

  • musí to být příspěvek zaplacený poplatníkem,

  • musí to být na penzijní připojištění tohoto poplatníka,

  • musí to být podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem,

  • tato smlouva musí být uzavřena mezi tímto poplatníkem a penzijním fondem nebo penzijní společností,

  • a musí se samozřejmě jednat o penzijní připojištění se státním příspěvkem v souladu se zákonem č. 42/1994 Sb., v platném znění.

Všechny podmínky musí být splněny současně.

Odečíst lze částku rovnající se úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období snížených o 12 000 Kč. Maximální možné daňové úspory je dosaženo při výši příspěvku 36 000 Kč za zdaňovací období, tj. standardně 3 000 Kč měsíčně.

Poplatník si platí příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 300 Kč měsíčně, ročně tak zaplatí 3 600 Kč. Vzhledem k tomu, že částka zaplacených příspěvků nepřesáhne 12 000 Kč za rok, nelze o tyto příspěvky základ daně u tohoto poplatníka snížit.

Poplatník si platí příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 1 100 Kč měsíčně, ročně tak zaplatí 13 200 Kč. Po snížení o 12 000 Kč zbývá částka ve výši 1 200 Kč, o kterou je možné snížit základ daně tohoto poplatníka.

Poplatník si platí příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 700 Kč měsíčně, dále mu na toto penzijní připojištění přispívá zaměstnavatel ve výši 500 Kč měsíčně. Celkově tak činí příspěvek 1 200 Kč měsíčně, tj. 14 400 Kč ročně.

Příspěvek zaměstnavatele ale není příspěvek zaplacený poplatníkem, což je jednou z podmínek pro snížení základu daně z tohoto titulu. Uplatnit lze tedy pouze částku 700 Kč placenou poplatníkem, tj. 8 400 Kč ročně, snížení tedy uplatnit nelze.

Je vhodné doplnit, že částka až 24 000 Kč se odečítá i tehdy, pokud je příspěvek placen pouze po část roku, tedy typicky v roce uzavření smlouvy. Odpočty můžete použít, pokud odvedete více než 12 000 Kč. Nedochází tedy k žádnému poměrnému krácení této částky, vždy se bude odečítat celá částka 24 000 Kč.

V případě penzijního pojištění platí, že poplatník má možnost odečíst od základu daně příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. Nutnou podmínkou ale v tomto případě je, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, pokud toto není splněno, nelze odpočet uplatnit. Jedná se tak o obdobnou podmínku, jaká platí pro odpočet soukromého životního pojištění, jak je uvedeno dále.

Pokud jsou tyto podmínky splněny, lze jako nezdanitelnou částku odečíst úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období. V tomto případě není žádná státní podpora poskytována, proto se od částky zaplacených příspěvků žádná částka neodečítá.

Poplatník si v souladu s uzavřenou smlouvou o penzijním pojištění platí příspěvek na penzijní pojištění ve výši 500 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena od 1. 2. 2021, výplata plnění byla sjednána v roce 2029, poplatníkovi bude 60 let v roce 2028.

Podmínky pro uplatnění odpočtu by měly být v tomto případě splněny, výplata plnění z pojištění je sjednána až po 60 kalendářních měsících a v této době poplatník již bude splňovat podmínku 60 let věku.

V roce 2021 budou zaplaceny příspěvky na penzijní pojištění v celkové výši 11 x 500 = 5 500 Kč, tuto částku je možné uplatnit jako nezdanitelnou částku.

V případě doplňkového penzijního spoření platí, že poplatník má možnost odečíst od základu daně příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností. Doplňkové penzijní spoření je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podmínky jsou tedy obdobné jako v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem, opět tedy zejména platí, že se musí jednat o příspěvky zaplacené samotným poplatníkem a že se musí jednat o jeho penzijní spoření.

Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období snížených o 12 000 Kč.

I v tomto případě platí, že částka až 24 000 Kč se odečítá i tehdy, pokud jsou příspěvky placeny pouze po část roku, tedy zejména, pokud je smlouva uzavřena v průběhu roku.

V souvislosti s uvedenými penzijními produkty je nutné upozornit na skutečnost, že pokud by poplatníkovi některé z těchto pojištění předčasně zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, je nutné předchozí uplatněné odpočty dodanit. Bude se postupovat tak, že dříve uplatněné odpočty budou považovány za příjem podle § 10 ZDP, a to ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo.

Nezdanitelná část z titulu uplatnění těchto penzijních produktů bude v daňovém přiznání uplatněna na řádku č. 48.

Soukromé životní pojištění

Od základu daně lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění. Co se rozumí soukromým životním pojištěním, vymezuje § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, a jedná se o:

  • pojištění pro případ dožití (pojištěný se dožije určitého věku nebo dne uvedeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění), nebo

  • pojištění pro případ smrti nebo dožití (pojištění končí smrtí, pokud nastane v průběhu trvání smlouvy, nebo dožitím dne, který je stanoven ve smlouvě jako konec pojištění), nebo

  • důchodové pojištění (pojištění se dožije určitého dne sjednaného v pojistné smlouvě jako počátek výplaty důvodu),

a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti.

Opět musí být splněna celá řada podmínek:

  • musí to být pojistné zaplacené poplatníkem, a to v příslušném zdaňovacím období,

  • musí se jednat o soukromé životní pojištění tohoto poplatníka,

  • pojistné musí být zaplacené podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou,

  • výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let.

Toto jsou všeobecné podmínky, které platí pro všechny případy soukromého životního pojištění, všechny tyto podmínky musí být splněny současně.

To ale není vše, pokud by se jednalo o pojistnou smlouvu s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití, pak musí navíc platit, že:

  • pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč,

  • a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Poplatník má uzavřenu smlouvu na pojištění pro případ smrti nebo dožití, v příslušném zdaňovacím období si platil pojistné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Pojistné bylo placeno na základě uzavřené pojistné smlouvy, ve které byl poplatník pojistníkem i pojištěným. Poplatníkovi je 40 let, výplata pojistného plnění je sjednána v kalendářním roce, ve kterém je poplatníkovi 60 let. Pevná pojistná částka pro případ dožití není sjednána.

Všechny podmínky jsou splněny, zaplacené pojistné je tedy možné uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně a snížit o ni základ daně tohoto poplatníka. Zaplaceno bylo pojistné ve výši 30 000 Kč ročně, uplatnit je však možné maximálně 24 000 Kč. Částku nad tuto hranici není možné jako snížení základu daně uplatnit.

Poplatník má uzavřeny dvě smlouvy na pojištění pro případ dožití bez pevně sjednaných pojistných částek. Všechny ostatní podmínky jsou splněny, na základě první smlouvy bylo zaplaceno za příslušné zdaňovací období 18 000 Kč a na základě druhé smlouvy pak 6 500 Kč. I když se jedná o dvě smlouvy, zaplacené pojistné se sčítá a na celkový součet se pak uplatní maximální hranice 24 000 Kč, a to i tehdy, když pojistné z jednotlivých smluv je pod touto hranicí.

I v tomto případě je tedy možné uplatnit snížení základu daně maximálně o 24 000 Kč.

V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.

I v tomto případě platí, že pokud dojde k zániku smlouvy z důvodu nedodržení podmínek, má poplatník povinnost předchozí uplatněné odpočty dodanit, a to jako příjem podle § 10 ZDP. Výjimku z tohoto režimu představují pouze pojistné smlouvy, u kterých nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Snížení základu daně z titulu uplatnění tohoto pojistného bude v daňovém přiznání uplatněno na řádku č. 49.

Podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Důvodem je zamezení možnosti průběžných výběrů z pojistných smluv bez zániku pojistné smlouvy.

Členské příspěvky člena odborové organizace

Od základu daně lze odečíst členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zákoníkem práce.

V tomto případě, na rozdíl od výše uvedených nezdanitelných částí, se jedná relativně o bezproblémovou položku umožňující členům odborových organizací snížit základ daně o zaplacené příspěvky. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, tedy příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů podle § 6 ZDP zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

Je nutné upozornit na skutečnost, že limit 1,5 % se zjišťuje ze zdanitelných příjmů, nezahrnují se tedy příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené. Stejně tak se nezahrnují příjmy, které jsou zdaněné zvláštní sazbou daně, tedy srážkovou daní.

I když limit 1,5 % vyjde v jakékoliv výši, uplatnit lze maximálně částku 3 000 Kč ročně. Rozhodující je pak samozřejmě výše zaplacených příspěvků.

Z kontextu této úpravy jednoznačně

Nahrávám...
Nahrávám...