Obecně
k trestným činům souvisejícím s insolvenčním řízením
Subsidiarita
trestní represe
Jak
již vyplývá z jiných částí tohoto díla, řešení úpadku dlužníka a samo insolvenční řízení souvisí v některých případech i s trestním právem. Porušení
určitých pravidel stanovených zákonem nebo vyplývajících ze zákona totiž mnohdy
znamená spáchání trestného činu a možnost vyvodit trestní odpovědnost
pachatele. Ve vztahu k problematice insolvenčního řízení a úpadků - podobně
jako vůči podnikání obecně - však plní trestní právo jen subsidiární
(akcesorickou, podpůrnou) roli: protože disponuje nejcitelnějšími sankcemi
v podobě trestů a ochranných opatření, kterými se intenzivně zasahuje do nejširšího
okruhu práv a svobod, lze trestní odpovědnost vyvozovat jen za typově nejzávažnější
porušení práva, tj. tam, kde prostředky jiných odvětví práva (např. pokuty,
náhrada škody) nestačí nebo již nejsou účinné. Z uvedeného vyplývá, že nikoli
každé porušení právních norem v souvislosti s řešením úpadku a s insolvenčním řízením
je trestným činem. Navíc zde platí obecná ústavní zásada, podle níž je
trestným činem jen to, co je za trestný čin výslovně zákonem označeno (čl. 39
LPS). K projevu zásady subsidiarity trestní represe ve vztahu k úpadkovým
trestným činům viz níže /1.1.
Základní
trestněprávní normy
Základními
normami trestního práva jsou zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve
znění pozdějších předpisů a dále zákon č.
141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. Protože TrZ
nabyl účinnosti teprve dne 1. 1. 2010, při posuzování skutků spáchaných do
uvedeného data se mnohdy ještě uplatní dřívější zákon č. 140/1961 Sb., trestní
zákon, ve znění pozdějších předpisů. Vůči mladistvým, tj. osobám,
které v době činu dovršily 15 let a nepřekročily 18 let věku, se uplatní
odchylky podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech
mládeže, ve znění pozdějších předpisů; není-li zde takových odchylek,
postupuje se podle obecných trestněprávních norem (TrZ, tr. zák. z r.
1961, TrŘ).Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o
trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který zavedl možnost
trestního postihu právnických osob za některé výslovně uvedené trestné činy,
jejichž pachatelem může být právnická osoba. Tento zákon obsahuje odchylky při
uplatňování trestní odpovědnosti právnických osob, a není-li zde takových
odchylek, uplatní se obecná (subsidiární) úprava podle trestního zákoníku a
trestního řádu, není-li to z povahy věci vyloučeno (viz podrobný výklad v části
13/5.1).
TrZ
je tou zákonnou normou, která ve smyslu čl. 39 LPS stanoví, jaké jednání je
trestným činem a jaký trest, jakož i jiné újmy na právech nebo majetku, lze
za jeho spáchání uložit. TrZ obsahuje ustanovení o obecných otázkách trestní
odpovědnosti ( § 12 až 35 TrZ), o ukládání trestních sankcí (trestů a ochranných opatření) včetně
jejich jednotlivých druhů ( § 36 až 109 TrZ), výklad společných pojmů ( § 110 až 139 TrZ) a skutkové podstaty jednotlivých trestných činů (§ 140 až 418 TrZ).
Trestná
činnost související s insolvenčním řízením
V
souvislosti s úpadkem a s insolvenčním řízením se orgány činné v trestním řízení
setkávají v praxi s různými trestnými činy, které mohou pachatelé
spáchat z časového hlediska již dříve, než se určitý dlužník dostane do
úpadku, v průběhu insolvenčního řízení nebo i po jeho skončení. Jde tedy
zejména o tzv. úpadkové delikty, tj. trestné činy úzce související s
insolvenčním řízením, jimiž jsou trestné činy poškození věřitele, zvýhodnění
věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení a částečně též nesplnění povinnosti učinit
pravdivé prohlášení o majetku (o nich viz níže /3.). Trestná činnost,
která má negativní dopad na majetkovou situaci určitého subjektu, tj. dlužníka
a pozdějšího dlužníka v úpadku, může být spáchána i relativně dlouho před
tím, než se tento subjekt dostane do úpadku, tj. než nastane situace, kdy přichází
v úvahu zahájení insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu. V takovém případě
může být důsledkem dřívější - zejména majetkové - trestné činnosti právě
to, že se dlužník dostane do úpadku nebo že dokonce musí být insolvenční návrh
zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka ( § 142 písm. d), § 144 IZ). V praxi jde často o trestné činy zpronevěry podle § 206 TrZ, podvodu podle § 209 TrZ, úvěrového podvodu podle § 211 TrZ, porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 a § 221 TrZ, ale též kupříkladu o trestné činy zneužití informace a postavení v
obchodním styku podle § 255 odst. 2 TrZ (porušením zákazu konkurence), porušení předpisů o pravidlech
hospodářské soutěže podle § 248 TrZ nebo zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 TrZ (o nich viz níže /4).
Bezprostředně…
