Odměna
a hotové výdaje insolvenčního správce
Výše
odměny insolvenčního správce
Odměnu
insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku oddlužením upravuje § 3 vyhl. č. 313/2007 Sb. tak, že činí
a) při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou
dle § 1 cit. vyhlášky (tj částku
odpovídající odměně insolvenčního správce v konkursu - viz část 7/7.1.1),
nejméně však 45 000 Kč,
b) při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý
započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového
kalendáře,
c) při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém
dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč za každý započatý
kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře
a částku určenou podle § 1 odst. 2 cit. vyhlášky (tedy částku připadající na odměnu insolvenčního správce
z výtěžku zpeněžení připadající na zajištěného věřitele, tj. 2 % z částky
určené k vydání zajištěnému věřiteli - viz část 7/7.1.1).
K placení
odměny a hotových výdajů insolvenčního správce v průběhu splátkového
kalendáře viz VYSVĚTLIVKY (bod 2) /5.
Při
splátkovém kalendáři náleží insolvenčnímu správci odměna a paušální
náhrada hotových výdajů již za měsíc, v němž účinky schváleného oddlužení
nastaly, byť by první splátka byla stanovena až k některému dalšímu
dni daného měsíce (viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn.
KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010 ze dne 25. 8. 2010).
Společné
oddlužení manželů
Jak
plyne z judikatury prezentované v předchozích částech (viz zejm. závěry
usnesení Vrchního v Praze sp.zn.
KSPH 40 INS 10341/2010, 3 VSPH 325/2011-B ze dne 19.4.2011 zmíněné v úvodu
části 9/5 k heslu „Společné oddlužení manželů se SJM“, v části 9/5.1.2 k tématu změn splátkového kalendáře a v části 9/5.1.3 o
přezkoumání pohledávek, též viz např. shrnující poznámku v závěru části
9/5.1.2.1), jde-li o případ schváleného společného oddlužení manželů (dlužníků) s majetkem a závazky v SJM, které muselo vzejít ze společného
projednání jejich návrhů na oddlužení (část 9/5.), oddlužením prochází jen jedna majetková podstata (jedno SJM), a
tudíž by měl v takovém společném řízení vystupovat jen jeden insolvenční
správce s nárokem na odměnu.
K takovému
závěru dospěl Vrchní soud v Praze v řadě svých rozhodnutí (kupř.
v usnesení sp.zn. KSUL 70 INS 2745/2010, 1 VSPH 464/2010-B ze dne 22. 6. 2010). V nich navázal na závěry usnesení sp.zn. KSPL 54 INS 4966/2009, 1
VSPH 669/2009-A ze dne 15. 12. 2009, kde zdůraznil (citace z odůvodnění):
„Zásadně
nemůže být rozdíl v tom, zda se společné dluhy manželů řeší v rámci
insolvenčního řízení, jehož účastníkem je jeden z manželů, jenž podal
návrh na povolení oddlužení a druhý k němu připojil svůj podpis, ve
srovnání se situací, kdy oba manželé podali společný insolvenční návrh (popřípadě
každý z nich samostatně a insolvenční soud následně zahájená řízení
spojil). Jinými slovy, bez ohledu na to, zda manželé podali insolvenční návrh
spojený s návrhem na povolení oddlužení společně, nebo každý zvlášť (v
takovém případně je ovšem třeba spojit obě řízení ke společnému projednání tak,
aby společné jmění manželů náleželo do jedné majetkové podstaty a aby oběma dlužníkům
byl ustanoven jeden insolvenční správce), anebo jeden z nich a druhý návrh
spolupodepíše, vždy jde o totéž, tedy za jakých podmínek bude majetek v SJM užit
pro účely oddlužení.“
K tomu Vrchní soud v Praze např.
v usnesení sp.zn. KSCB 27 INS 557/2010, 2 VSPH 604/2010-B ze dne 22. 9.
2010 dodal (citace z odůvodnění):
„Smysl oddlužení plněním splátkového kalendáře
zadlužených rodin (domácností) je totiž založen na tom, že po splnění
splátkového kalendáře mohou a mají být osvobozeni od zbytku svých společných
dluhů za předpokladu, že po stanovenou dobu odevzdávali na uspokojení
pohledávek věřitelů veškeré své příjmy, vyjma zákonem stanovených částek zaručujících
minimální životní úroveň rodiny, oba manželé. .........Faktický rozsah činnosti
insolvenčního správce by se nikterak nelišil v řízení, kde by dlužníkem
byl toliko jeden z manželů, neboť ve smyslu výše uvedeného by i příjem
druhého manžela byl k dispozici věřitelům, jimž dlužník prostřednictvím
správce takto získanou sumu dle § 398 odst. 3 IZ rozvrhne. Manžel dlužníka totiž
svým podpisem na návrhu dlužníka na povolení oddlužení dává souhlas k tomu, aby
pro účely oddlužení byl použit veškerý majetek v jejich společném jmění, včetně příjmů, které jim budou v budoucnu
vyplaceny. Jde-li o oddlužení plněním
splátkového kalendáře, zavazuje se dlužníkův manžel svým podpisem poskytnout po celou dobu i veškerou
součinnost potřebnou k tomu, aby se věřitelům dostalo právě prostřednictvím
insolvenčního správce z jeho příjmů plnění v rozsahu vymezeném v § 398 odst. 3 IZ. Ke stejným závěrům dospěl Vrchní
soud v Praze i v usnesení sp. zn. KSUL 43 INS 7135/2009, 2 VSPH
76/2010-B ze dne 1. 4. 2010, v němž uvedl, že pokud závazky zjištěné v průběhu
insolvenčního řízení jsou společnými závazky dlužníka a jeho manželky, jež
spolupodepsala návrh na povolení oddlužení, dojde jejich úhradou
z majetku náležejícího do společného jmění manželů v rámci
schváleného oddlužení k jejich snížení, resp. zániku i ve vztahu k manželce
dlužníka.“
Obdobně
se vyslovil Vrchní soud v Praze např. v usnesení sp.zn. KSUL 77 INS
5859/2010, 3 VSPH 514/2010-A ze dne 20. 1. 2011. V něm akcentoval, že
v případě společného splátkového kalendáře oba manželé nabídli pro účely
oddlužení veškerý svůj majetek v SJM, včetně příjmů, které jim budou v budoucnu
vyplaceny, a je tu jedna majetková podstata ve smyslu § 205 odst. 3 IZ. Bude-li splněn předpoklad, že oddlužením obou manželů nebude dotčen
majetek z jejich nevypořádaného SJM, popřípadě vyživovací povinnosti, jež
má na mysli § 393 odst. 3 IZ, a že dlužníci nemají oddělený majetek, pak insolvenční správce po
zjištění úpadku sepisuje pouze jedinou majetkovou podstatu, tedy majetek náležející
do SJM, a spravuje budoucí příjmy dlužníků (plní povinnosti stanovené v § 406 odst. 3 a 5 IZ) ve vztahu k témuž plátci mzdy. Pak kvantitativně ani
kvalitativně není zásadního rozdílu mezi činností insolvenčního správce, kterou
by vykonával ve vztahu ke každému dlužníku zvlášť v samostatných insolvenčních
řízeních a činností, již by vykonával při správě majetkové podstaty dlužníků
v jediném, spojeném insolvenčním řízení.
Z uvedeného
plyne závěr, že je-li schváleno společné oddlužení manželů (dlužníků) plněním
splátkového kalendáře, náleží v něm insolvenčnímu správci
zásadně jen jedna paušální odměna vypočtená
podle § 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (tedy odměna ve výši 750 Kč měsíčně za každý
započatý kalendářní měsíc trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře) a jen jedna paušální náhrada hotových výdajů (tedy náhrada ve výši 150 Kč měsíčně dle § 7 odst. 4 cit. vyhlášky). Totéž musí platit samozřejmě i pro případ, že jde o
schválené oddlužení dlužníka, na němž se jeho manžel podílí jen na základě
svého souhlasu s oddlužením dle § 392 odst. 3 IZ (viz část 9/2.2 a opět dále část 9/2.2.1 a poznámky v části 9/5 pod
heslem „Společné oddlužení manželů se SJM“ a „ Manžel dlužníka souhlasící
s oddlužením - SJM“).
Případné
kolize s předpokladem, že není zásadního rozdílu mezi činností
insolvenčního správce vykonávanou ve vztahu ke každému dlužníku zvlášť
v samostatných insolvenčních řízeních a jeho činností vykonávanou při
správě majetkové podstaty dlužníků v jediném, spojeném insolvenčním řízení, lze (jak uzavřel Vrchní soud v Praze ve zmíněném usnesení sp.zn.
KSUL 77 INS 5859/2010, 3 VSPH 514/2010-A ze dne 20. 1. 2011) ohledně odměny
insolvenčního správce řešit jejím zvýšením podle § 38 odst. 3 IZ (moderace - viz výklad níže), a ohledně náhrady správcových hotových výdajů je lze řešit v konkrétním měsíci přiznáním
této náhrady ve vztahu k oběma oddlužením plněním splátkového kalendáře.
Tyto závěry potvrzuje usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 79
INS 14408/2010, 3 VSPH 161/2011-B ze dne 11. 3. 2010.
Určení
odměny úvahou insolvenčního soudu
Nelze-li
odměnu při oddlužení dle § 3 LAW,45868,,313_2007 Sb./§
3 (20080101)T vyhlášky č. 313/2007 Sb. určit, rozhodne o její výši insolvenční soud vlastní
úvahou, při níž je povinen přihlédnout zejména k délce doby, rozsahu a
náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce ( § 5 vyhl.č. 313/2007 Sb.). K takové situaci by zřejmě mohlo dojít jen při
oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, při němž se postupuje v zásadě
stejným způsobem jako při konkursu, a to i při určení odměny insolvenčního
správce (viz předchozí odstavec), a proto odkazujeme na přiměřené užití úvah
podaných /7.1.1.
Odměna
a hotové výdaje za období do schválení splátkového kalendáře
Judikatura
dovozuje (viz shora zmíněné usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSHK 40
INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010 ze dne 25. 8. 2010), že - byť to není právní
úpravou výslovně vyjádřeno - insolvenční správce má právo na odměnu a
náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem
funkce za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Odměna insolvenčního správce v takovém případě (za tuto dobu výkonu
jeho funkce) nemůže být určena jinak než úvahou insolvenčního soudu dle § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.
K tomu
se podrobně vyslovuje např. usnesení sp.zn. 45 INS 3261/2010, 3 VSPH
1239/2010-B ze dne 19. 5. 2011, v němž Vrchní soud v Praze s odkazem na ustanovení § 38 IZ, § 168 odst.
2 písm. a ) ve spojení s § 168 odst. 3 IZ a odkazem na § 3 písm. b) prováděcí vyhlášky č. 313/2007 Sb., vysvětlil (citace z odůvodnění):
„
Z výše uvedené úpravy jednoznačně vyplývá, že pro případ schválení oddlužení
plněním splátkového kalendáře ( § 406 odst. 3 IZ) prováděcí vyhláška stanoví výši odměny insolvenčního správce (v § 3
písm. b/) a výši náhrady jeho hotových výdajů (v § 7 odst.
4) jen ve vztahu k jeho činnosti, již v rámci svých zákonných
povinností, v souladu s usnesením soudu o schválení oddlužení
splátkovým kalendářem, k realizaci této formy oddlužení provádí. To je
z konstrukce těchto správcových nároků jednoznačně patrné, když jsou
prováděcí vyhláškou vázány jen na dobu trvání splátkového…
