Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek
Podmínky řízení o přihlášce
Předně nutno zdůraznit, že ke zkoumání předepsaných náležitostí přihlášky
lze přistoupit teprve za předpokladu, že jsou splněny podmínky řízení o přihlášce
pohledávky ve smyslu § 103 OSŘ (subsidiarita
ustanovení OSŘ dle § 7 odst. 1 IZ),
k jejichž splnění také insolvenční soud kdykoli za řízení přihlíží.
Věřitelova způsobilost být účastníkem řízení
Jednou z podmínek řízení o přihlášené
pohledávce je samozřejmě i věřitelova způsobilost být účastníkem řízení ( § 19 OSŘ). Nemá-li věřitel
způsobilost být účastníkem řízení již v době zahájení řízení o podané přihlášce,
tedy ke dni, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu, jde ve smyslu § 104 odst. 1 OSŘ o
neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, jenž proto musí vést k zastavení řízení
o přihlášce (ohledně tohoto nedostatku podmínek řízení totiž IZ zvláštní úpravu
neobsahuje). Pokud nedostatek procesní způsobilosti věřitele nastane až v průběhu
řízení o přihlášce (řádně zahájeného k tomu způsobilým subjektem), je namístě
postup dle § 107 OSŘ.
K uvedenému viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR
12/2009ze dne 31. 3. 2011, uveřejněného pod č. 109/2011 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
Jestliže pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo
nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, insolvenční soud řízení o
přihlášce podané takovou osobou zastaví podle § 104 odst. 1 OSŘ.
Věřitelovu způsobilost být účastníkem řízení je třeba zásadně zkoumat ke dni,
kdy bylo řízení o přihlášené pohledávce zahájeno, tj. ke dni, kdy přihláška
dojde insolvenčnímu soudu. K tomu Nejvyšší soud v cit. usnesení dále
vysvětlil, že postup dle § 104 odst. 1 OSŘ by
nebylo možné použít tam, kde přihlašovateli pohledávky zanikne způsobilost být
účastníkem insolvenčního řízení až po včasném odevzdání přihlášky orgánu, který
má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, avšak ještě před tím, než přihláška
pohledávky došla insolvenčnímu soudu.
Jestliže pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost
být účastníkem insolvenčního řízení, pak (podle závěrů cit. R 109/2011), je
vyloučeno, aby insolvenční soud postupem dle § 107 OSŘ určil procesního
nástupce takového "přihlašovatele" na základě skutečnosti, jež
nastala před podáním přihlášky. Z odůvodnění předmětného usnesení plyne, že procesní postupy
popsané v § 104 odst. 1 a § 107 OSŘ pro případ
nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku způsobilosti být účastníkem
insolvenčního řízení (jímž je ve smyslu § 2 písm. h) a § 14 odst. 1 IZ také věřitel,
který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou),
jsou ve smyslu § 7 odst. 1 IZ přiměřeně
uplatnitelné i v insolvenčním řízení, když takový postup není v intencích
posledně označeného ustanovení ani v rozporu se zásadami, na kterých spočívá
insolvenční řízení. Závěr, že přihláška pohledávky odevzdaná orgánu, který měl
povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, v době, kdy již byl přihlašovatel
pohledávky vymazán z obchodního rejstříku, byla podána někým, kdo neměl způsobilost
být účastníkem řízení, není výrazem přepjatého formalismu, nýbrž přiléhavým
uplatněním procesních předpisů způsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité
judikatuře. Záměnu účastníka řízení vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té
jeho fáze, jež se týká procesu přihlašování pohledávek věřiteli) ustanovení § 17 IZ.
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn.101 VSPH 151/2012--98,79 ICm
2252/2011 (MSPH 79 INS 6021/2011) ze dne
18. 10. 2012(citace z odůvodnění):
Přiznává-li hmotné právo (pozn.: v posuzované věci právo zahraniční)
způsobilost být účastníkem řízení zástupci vlastníků dluhopisů k uplatnění
nebo vymáhání jejich nároků z dluhopisů vůči dlužníkovi, je takový
zástupce oprávněn podat do insolvenčního řízení přihlášku pohledávek
vlastníků dluhopisů jménem těchto vlastníků; jejich pohledávky pak zásadně přihlašuje
v souhrnné výši jako pohledávku jedinou vztahující se k blíže neurčené množině
vlastníků konkrétně určených cenných papírů (dluhopisů).
Průkaz zástupcova zmocnění
Nedoložení průkazu plné moci osoby, která podala za věřitele přihlášku
pohledávky do insolvenčního řízení, je za použití ustanovení § 7 odst. 1 IZ na základě
přiměřené aplikace ustanovení § 104a odst. 2 OSŘ,
odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Nepodaří-li se vhodným opatřením
tento nedostatek odstranit, soud řízení o přihlášce pohledávky zastaví
K tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci
sp. zn. KSBR 44 INS 15484/2010, 3 VSOL 302/2011- P2 ze dne 25. 5. 2011, anebo
usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 71 INS 15719/2010, 3 VSPH
814/2011-P13 ze dne 12. 9. 2011(citace z odůvodnění)
Pokud je však soudu dodatečně předložena písemná (elektronická)
plná moc, která byla udělena až poté, co zmocněnec již za účastníka provedl některé
úkony (např. podal žalobu nebo odvolání), je tím podle ustálené soudní praxe nedostatek plné moci zhojen a
byly tak schváleny (ratihabovány) i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka,
k nimž došlo před podpisem plné moci. (...) Na procesní úkon - přihlášku
pohledávky věřitele pak nelze hledět, jako by učiněn nebyl.
Vady přihlášky bránící jejímu přezkoumání
Obsahové náležitosti přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení
upravuje § 174 a 175 IZ, dále pak § 21 vyhl. č. 311/2007 Sb.,
formu přihlášky předepisuje § 176 IZ (podrobněji viz část 5/2.1). Nemá-li přihláška některou z předepsaných
náležitostí, je neúplná.
Nedostatkem přihlášky, jenž brání jejímu přezkoumání, je např. celková nesrozumitelnost přihlášky, nedostatečné
vymezení důvodu vzniku pohledávky, uplatnění pohledávky pouze v cizí měně,
uplatnění nároku v nepeněžité podobě či zjevně nedostatečné označení osoby věřitele.
Jak plyne z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 77
INS 6367/2011, 2 VSPH 1395/2011-P12 ze dne 21. 12. 2011, není obsahovou
vadou přihlášky, pokud není zřejmé, jakým způsobem bylo vypočteno příslušenství
pohledávky, pokud bylo uplatněno konkrétní částkou (citace z odůvodnění):
Odvolací soud má za to, že z přihlášky je jednoznačně
seznatelné, co věřitel v insolvenčním řízení uplatnil, tedy jaké plnění mu
má být v jeho rámci poskytnuto, když v insolvenčním řízení uplatnil
jistinu ve výši 989 042 Kč a příslušenství v pevně stanovené výši
1 068 049 Kč, u něhož není pouze zřejmé, jak bylo vypočteno. Měl-li
insolvenční správce či některý z věřitelů zato, že věřitel nedoložil výši
příslušenství přihlášené pohledávky, tato skutečnost mohla být důvodem popření
přihlášky v této části, nikoli však důvodem odmítnutí celé přihlášky věřitele."
Vadnou co do formy, jež rovněž brání přezkoumání pohledávky,
je přihláška pohledávky, kterou věřitel nepodal na předepsaném
formuláři. Formulář včetně návodu na
jeho vyplnění je veřejnosti bezplatně zpřístupněn www.insolvencni-zakon.cz . Znění formuláře v části 5/2.1.1 .
Posouzení přezkoumatelnosti
přihlášky správcem
Zákon svěřuje odstraňování vad či neúplností přihlášek do rukou
insolvenčního správce, který za jejich řádné
prověření odpovídá ( § 188 IZ). Je tedy na
insolvenčním správci, aby každou přihlášku řádně posoudil z pohledu § 174 a násl. IZ a v případě,
že shledá v přihlášce nedostatky bránící jejímu přezkoumáním, aby věřitele
k potřebnému doplnění či k odstranění jejích vad vyzval.
Přihlášenou pohledávku lze přezkoumat toliko v případě, že
její přihláška je řádná, tedy pokud nevykazuje takové vady, které jejímu přezkoumání
brání. K tomu lze ocitovat např. ze závěrů obsažených v usnesení
Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 379/2009-P12-11, KSUL 45 INS 797/2009 1 VSPH
379/2009-P12 z 24. 11. 2009 :
Insolvenční správce sice ve
smyslu § 188 odst. 2 IZ adresoval
věřiteli výzvu k odstranění neúplnosti jeho přihlášky doručenou mu dne 10.
4.2009, nicméně v této výzvě nevytkl věřiteli vadu přihlášky spočívající v tom,
že v ní neuvedl důvod vzniku jistiny uplatňovaných pohledávek (tj. že ve smyslu § 174 odst. 2 IZ absentuje
vylíčení rozhodných skutečností, na nichž se tyto pohledávky zakládají-jejich
skutková identifikace), a namísto toho požadoval po věřiteli - k ověření nároku
-předložení listinných důkazů (smluv, podle nichž bylo plněno, a daňových
dokladů, z nichž bude patrné, kterých odběrních míst a v jakém období se plnění
týkalo). Insolvenční správce tedy nevyzval věřitele k odstranění vad přihlášky,
které zjevně vykazuje a které brání jejímu přezkoumání. Vedl ho pouze k průkazu
existence přihlášených nároků, jehož absence vadou přihlášky není (může se
projevit jen neunesením věřitelova důkazního břemene), přičemž je pojmově vyloučeno
zabývat se doložením pohledávky za situace, kdy tato není dosud skutkově
vymezena a pro tyto nedostatky je přihláška nepřezkoumatelná.
Výzva
k odstranění vad
S ohledem na zákonem
stanovené následky včasného neodstranění vad (§ 188 odst. 2 IZ) prakticky
nepřichází v úvahu jiný postup, než že výzvu k odstranění vad či
k doplnění přihlášky učiní insolvenční správce písemně a opatří si i
doklad o převzetí výzvy věřitelem (např. v podobě poštovní doručenky).
Ve výzvě musí insolvenční
správce přesně uvést, v čem spatřuje neúplnost nebo vady přihlášky a jak má
věřitel vady odstranit či přihlášku doplnit. Zároveň musí věřitele poučit
o následcích zmeškání lhůty k tomu ve výzvě stanovené. Zákon počítá
se lhůtou 15 dnů, dává však insolvenčnímu správci oprávnění stanovit věřiteli k doplnění nebo k opravě přihlášky lhůtu delší, což je
praktické, zejména půjde-li o zahraničního věřitele. Lhůta je zachována, je-li
jejího posledního dne doplněná nebo opravená přihláška doručena insolvenčnímu
soudu nebo odevzdána orgánu, který má povinnost podání doručit. Doplnění přihlášky
dané pouze insolvenčnímu správci není účinné. O tom musí být věřitel ve výzvě
rovněž poučen. Doplnění přihlášky podané u insolvenčního správce lze akceptovat
jen pokud se věřiteli od správce nedostalo poučení, že doplnění má adresovat
soudu. K tomu viz níže uvedené usnesení Vrchního soudu
v Praze sp.zn. MSPH 96 INS 4203/2009, 3 VSPH 192/2010-P3 ze dne 26. 7.
2010.
Judikát
Usnesení Vrchního soudu
v Praze sp.zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P16 ze dne 5. 7. 2008 uveřejněné pod č.
13/2009 ve Sbírce soudních
rozhodnutí a stanovisek pod č. 13/2009 s právní větou :
Postup podle § 188 IZ se uplatní pouze
tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost,
že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že
uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani
přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv,
soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje, uvedené
v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 IZ, je na insolvenčním
správci, zda takovou pohledávku co do
pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře.
Podle § 188 odst. 2 IZ nelze postupovat u pohledávky postavené na roveň pohledávce za majetkovou
podstatou , která se v insolvenčním řízení nepřihlašuje ( § 169 odst. 1 a § 203 IZ); to platí i
v případě, že věřitel takovou pohledávku uplatnil v insolvenčním řízení formou přihlášky.
Judikatura k odstraňování
vad přihlášky
Z usnesení Vrchního
soudu v Praze sp. zn. KSCB 27 INS 1466/2008, 1 VSPH 180/2008, ze dne 8.
10. 2008 se
podávají následující závěry:
I. Procesní úkon - podání, které je podle
svého obsahu přihláškou pohledávky, avšak není podáno na předepsaném formuláři,
je podáním vadným ve smyslu § 188 odst. 1 IZ,
nikoliv procesně neúčinným.
II. K odstranění
vadnosti přihlášky je určen postup podle § 188 odst. 2 IZ; insolvenční
správce výslovně uvede, v čem její vadnost spočívá, tedy zde v nedodržení
předepsané formy, vyzve věřitele, aby vytčený nedostatek v zákonné lhůtě
odstranil, a současně ho poučí o tom, jak postupovat, a jaký následek je
s případným nesplněním této výzvy spojen.
III. Podání, které je
vadné pro nedostatek předepsané formy a které je jednoznačně identifikovatelné
co do svého obsahu, má ty právní následky, které zákon spojuje s podáním
bezvadným (zde s přihláškou řádně podanou na formuláři) za předpokladu, že
bylo své vadnosti zbaveno. Přitom současně platí, že postup podle § 43 odst.2 o.s.ř. (resp.
v poměrech insolvenčního zákona podle § 188 odst. 2 IZ) vede
k tomu, že podání, jehož vady byly odstraněny, má zákonem předvídané účinky
ke dni, kdy bylo vůči soudu učiněno.
Usnesení Vrchního soudu
v Praze sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 103/2008, ze dne 16. 7. 2008 uveřejněné pod č.
37/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou: K přihlášce
pohledávky, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, se ve smyslu
§ 185 ve spojení s ustanovením § 188 odst. 2 IZ nepřihlíží
ode dne, kdy přihlašovateli pohledávky marně uplynula lhůta určená mu insolvenčním
správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky. To, zda přihláška
pohledávky byla doplněna po uplynutí této lhůty, ale ještě před tím, než
insolvenční soud rozhodl, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že ji
jako opožděnou odmítá, nemá na tento závěr žádného vlivu.
Rozhodnutí insolvenčního
soudu podle § 188 odst. 2 IZ je ze
zákona spojeno s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky a uvědoměním věřitele, že
právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí ( § 185 IZ).
Usnesení Vrchního soudu
v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 4203/2009, 3 VSPH 192/2010-P3 ze dne 26. 7. 2010 (citace z odůvodnění):
Insolvenční správce ve
smyslu § 188 odst. 2 IZ adresoval
odvolateli výzvu k odstranění neúplnosti jeho přihlášky..... K doplnění
přihlášky správce stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy s poučením,
že tato lhůta je zachována, je-li jejího posledního dne doplněná nebo opravená
přihláška doručena insolvenčnímu soudu nebo odevzdána orgánu, který má
povinnost podání doručit. Současně odvolatele poučil, že přihlášky pohledávek,
které nebyly včas a řádně opraveny nebo doplněny, předloží insolvenčnímu soudu
k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce nepřihlíží. Přestože tak byl
odvolatel insolvenčním správcem řádně poučen, jak má potřebné doplnění přihlášky
provést, a že je musí podat insolvenčnímu soudu, a přestože byl poučen i o
následcích nesplnění správcovy výzvy, své doplňující podání adresoval pouze
správci samému, nikoli insolvenčnímu soudu.
Z téhož usnesení
dále vyplývá, že rozhodnutí dle § 188 odst. 2 IZ o tom, že
se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, vždy musí být spojeno s rozhodnutím
o odmítnutí této přihlášky a s uvědoměním o ukončení věřitelovy účasti
v insolvenčním řízení dle § 185 téhož zákona. Proti oběma těmto
rozhodnutím je odvolání přípustné. K tomu viz citace z odůvodnění:
....soud prvního stupně
na návrh správce dle § 188 odst. 2 IZ správně
rozhodl, že se k přihlášce jeho pohledávky nepřihlíží, a správně ji za té
situace dle § 185 IZ odmítl. Jelikož důvod
pro odmítnutí přihlášky pohledávky spočívá právě v následku, že se
k ní nepřihlíží, a závěr o tom soud v případě vadné přihlášky vyjadřuje
dle § 188 odst. 2 IZ
samostatným rozhodnutím, je zřejmé, že proti rozhodnutí, podle nějž se k přihlášce
pohledávky nepřihlíží, je odvolání přípustné. Proto také zákon proti žádnému
z těchto rozhodnutí, jež musí být z povahy věci vždy spojena,
odvolání nevylučuje.
Přihláška insolvenčního
navrhovatele, který vzal insolvenční návrh zpět
Vrchního soudu
v Praze v usnesení sp. zn. MSPH 88 INS 15715/2010, 3 VSPH
1463/2011-B ze dne 29. 5. 2012 zdůraznil (citace z odůvodnění):
Insolvenční návrh a přihláška
pohledávky odlišnými procesními úkony, jež mají odlišný obsah a účinky; tomu
odpovídá i jejich vlastní specifický právní režim. V obou případech - jak
plyne z konstantní judikatury - jde o návrhy ve věci samé; zatímco insolvenčním návrhem se zahajuje insolvenční řízení,
jehož předmětem je rozhodování o úpadku dlužníka, včasnou přihláškou věřitelovy
pohledávky se zahajuje řízení o jeho přihlášené pohledávce, jehož předmětem je
uspokojení této pohledávky v insolvenčním řízení. Každý z těchto úkonů
zakládá tomu, kdo jej učinil, účast v insolvenčním řízení. Zatímco na
základě insolvenčního návrhu se insolvenční navrhovatel stává účastníkem řízení
jen pro fázi insolvenčního řízení, v níž je o tomto návrhu rozhodováno (do
rozhodnutí o úpadku nebo jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu uvedeného
v § 142 IZ), tak na základě přihlášky
pohledávky se věřitel stává účastníkem celého insolvenčního řízení, tedy po
celou dobu, kdy se v něm o jeho přihlášené pohledávce jedná.
Z toho plyne, že účastenství v těchto různých pozicích se pojí s odlišnými
procesními právy a povinnostmi, a že ovšem v obou případech má věřitel
právo disponovat s procesním úkonem, který to či ono jeho účastenství
zakládá, tj. může vzít zpět insolvenční návrh (v režimu § 129 a § 130 IZ), nebo vzít zpět
- zcela nebo zčásti - přihlášku pohledávky (v režimu § 184 a § 187 IZ). Do rozhodnutí o
insolvenčním návrhu tak věřitel může být účastníkem insolvenčního řízení jak
z titulu podaného insolvenčního návrhu, tak i z titulu podané přihlášky,
anebo se ho může účastnit jen jako přihlášený věřitel (a v tomto
postavení setrvat i v další fázi řízení). Okolnost, že insolvenční návrh věřitele
může být úspěšný jen pokud podal též přihlášku své pohledávky (která je jeho
povinnou přílohou dle § 103 odst. 3 IZ a § 105 IZ, nikoli však součástí),
nic nemění na tom, že přestal-li být tento věřitel - ještě před
rozhodnutím o úpadku - insolvenčním navrhovatelem (jeho účast v této
pozici skončila), může se nadále insolvenčního řízení účastnit v pozici
přihlášeného věřitele z titulu podané přihlášky, na niž výslovně nerezignoval
úkonem zpětvzetí dle § 184 IZ a která si potom
zachovala všechny účinky s ní spojené.
Opakovaná přihláška
Pokud byla nová přihláška
pohledávky insolvenčnímu soudu podána za situace, kdy identická přihláška již
bylo pravomocně odmítnuta a ukončena účast věřitele v insolvenčním řízení,
jde podle usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 77 INS 5375/2009, 3
VSPH 370/2010-P49 ze dne 28. 5. 2010 o překážku, která brání dalšímu
setrvání věřitele v řízení i jejímu projednání. Jedná o takový nedostatek
podmínky řízení, jenž nelze odstranit, a proto je namístě řízení ohledně ní
zastavit ( § 104 odst. 1 OSŘ), nikoli o ní
opakovaně rozhodovat ve smyslu § 173 a § 185 IZ.
Nesprávné uplatnění
nároku přihláškou
V případě, že věřitel uplatní přihláškou pohledávky v insolvenčním řízení nárok, který se
podle IZ uplatňuje jiným zvlášť k tomu předepsaným způsobem (např.
nárok na převod bytu podle ust. § 285 odst. 4 IZ, nebo
nárok na vyloučení majetku z majetkové podstaty apod.), je podle závěrů usnesení
Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009,2 VSPH 576/2009-P222ze
dne 21. 1. 2010 žádoucí, aby insolvenční soud věřitele, popř. další účastníky
řízení, o tom, jak naložil s přihláškou pohledávky, vhodným způsobem
vyrozuměl, například usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, a poučil jej,
jak může svůj nárok uplatnit. Proti nesprávnému úsudku soudu o tom, že podle
obsahu nejde o přihlášku pohledávky, se věřitel může bránit obdobně jako
v případě, kdy insolvenční správce postupem podle § 189 odst. 1 nezařadí do
seznamu pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené
z uspokojení či další pohledávky, u kterých to stanoví zákon, návrhem, aby
jeho pohledávka byla zařazena do seznamu přihlášených pohledávek. O tomto
návrhu je insolvenční soud povinen rozhodnout usnesením, proti němuž je
odvolání přípustné.
K tomu viz usnesení
Nejvyššího soudu sen. zn. 29 Cdo 2951/2020 ze dne 31. 7. 2012, uveřejněného pod č. 137/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
Nárok oprávněné osoby na
bezplatný převod bytu či nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle
ustanovení § 285 odst. 4 IZ není
pohledávkou, kterou lze úspěšně přihlásit do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. IZ.
Nedostatky v přílohách
přihlášky
Jak uvedeno v části 5/2.1, k přihlášce je věřitel
povinen podle § 22 vyhl. č. 311/2007 Sb. připojit
a) listiny dokládající existenci věřitele -
právnické osoby, např. výpis z obchodního rejstříku nebo obdobného
registru,
b) kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí
a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky,
c) plnou moc udělenou věřitelem zmocněnci, pokud
je věřitel zastoupen na základě plné moci.
Zatímco zásadní obsahové
vady přihlášky či nedostatek její předepsané formy, které se nepodařilo přes
výzvu insolvenčního správce (v jím stanovené lhůtě) odstranit, činí přihlášku
nepřezkoumatelnou a…