Osvobození
dlužníka od placení neuspokojených pohledávek
Osvobození
při splnění schváleného oddlužení
Jestliže
dlužník řádně a včas splní všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (dle oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře),
může požádat insolvenční soud o osvobození od placení závazků, jež zůstaly po
splnění oddlužení neuspokojeny ( § 414 odst. 1 IZ). Za
uvedených podmínek insolvenční soud na návrh dlužníka a po jeho slyšení vydá usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek
zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.
Osvobození
při nesplnění schváleného oddlužení
Osvobození od
placení pohledávek může být dlužníkovi dle § 415 IZ přiznáno i v případě, že
nezajištění věřitelé obdrželi při schváleném oddlužení:
a) plnění
nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo
b) plnění
nižší než nejnižší hodnota plnění, na které se s dlužníkem dohodli (viz § 392 odst. 1 písm. c) a
odst. 2, § 406 odst. 2 písm. c) a odst. 3
písm. c) IZ a část 9/5),
a
to za podmínky, že dlužník prokáže, že:
-
oddlužením schválené hodnoty plnění nemohlo být dosaženo v důsledku
okolností, které nezavinil (dlužník bude muset zejména prokazovat, že řádně
plnil své povinnosti stanovené v § 412 odst. 1 IZ), a
zároveň že
- částka,
kterou dosud obdrželi nezajištění věřitelé na uspokojení svých
pohledávek, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův
úpadek byl řešen konkursem (z tohoto hlediska bude zřejmě nutno vzít v
potaz majetek, jenž nepodléhal oddlužení, ale podléhal by konkursu - u oddlužení
zpeněžením majetkové podstaty jde o majetek nabytý dlužníkem po schválení oddlužení
a v případě splátkového kalendáře jde o ostatní jeho majetek, než jsou příjmy užité
k plnění splátkového kalendáře a majetek sloužící k zajištění jeho závazků).
I v
tomto případě rozhodne o osvobození insolvenční soud jen na návrh dlužníka a po jeho slyšení, při němž bude dlužník muset prokázat splnění shora
uvedených předpokladů pro přiznání osvobození.
Jak vyslovil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. KSUL 45 INS
3212/2009, 29 NSČR 12/2013-B ze dne 28. 2. 2013, lhůta 5 let stanovená insolvenčním
zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení
plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou (nejzazší), přičemž její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky
určený rozhodnutím o schválení oddlužení. K tomu Nejvyšší soud vysvětlil
(citace z odůvodnění):
„Při výkladu ustanovení § 418 odst. 1 IZ nelze ponechat
stranou obsah ustanovení § 415 IZ, které dovoluje
insolvenčnímu soudu přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek
zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, bez zřetele
k tomu, že hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé,
je nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo že nedosahuje nejnižší hodnotu plnění,
na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. K předpokladům, za nichž
insolvenční soud dlužníka i tak osvobodí od placení zbytku jeho dluhů a které
musí být splněny kumulativně, patří (dle dikce § 415 insolvenčního
zákona):
1) návrh dlužníka,
2) prokázání toho, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v
důsledku okolností, které dlužníka nezavinil, a
3) prokázání toho, že částka, kterou věřitelé na uspokojení svých
pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo,
kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem.
Jinak řečeno, je-li možné uvažovat o přiznání osvobození od
placení zbytku dluhů i u dlužníka, u nějž hodnota plnění, které při splnění
oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, je nižší než 30 % jejich pohledávek,
nebo u nějž nedosahuje nejnižší hodnotu plnění, na které se věřitelé s dlužníkem
dohodli, pak to současně znamená, že při schválení oddlužení plněním
splátkového kalendáře bere insolvenční soud po uplynutí zákonem předepsaných 5
let ( § 398 odst. 3 insolvenčního
zákona) na vědomí splnění oddlužení bez zřetele k tomu, zda dlužník uhradil věřitelům
předepsanou nejnižší kvótu splátek ( § 413 IZ); jinak by postup
dle § 415 IZ vůbec nepřicházel
v úvahu. To samozřejmě platí jen tehdy, nepřijme-li insolvenční soud po
uplynutí zákonem předepsané doby splácení namísto rozhodnutí dle § 415 IZ rozhodnutí dle § 418 IZ.
I
na základě této argumentace lze především uzavřít, že lhůta 5 let stanovená
insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení
oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou (nejzazší), přičemž
její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený
rozhodnutím o schválení oddlužení ( § 406 odst. 3 písm. a)
IZ).“
Minimální zákonná míra uspokojení a poctivý záměr
Zákon
vychází z toho, že k naplnění účelu oddlužení - osvobození dlužníka
od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. IZ - může
dojít jen za předpokladu, že byly splněny základní (esenciální) podmínky přípustnosti oddlužení vymezené v § 395 IZ, které insolvenční
soud zkoumá i v průběhu schváleného oddlužení.
Těmito
podmínkami je požadavek minimální zákonné míry uspokojení pohledávek dlužníkových
nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení ( § 395 odst. 1 písm. b/ IZ)
- jen za mimořádných okolností vymezených v § 415 IZ lze přiznat
osvobození i dlužníku, jehož nezajištěným věřitelům se v rámci oddlužení
takové míry uspokojení jejich pohledávek nedostalo - a rovněž (vždy) požadavek
dlužníkova poctivého záměru ( § 395 odst. 1 písm. b/
IZ). Proto - jak plyne z § 417 odst. 1 IZ - mohou věřitelé
ještě před rozhodnutím o přiznání osvobození uplatnit námitku, že
ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě
podvodného jednání dlužníka. Vyjdou-li takové skutečnosti najevo až později,
mohou je věřitelé uplatnit s požadavkem na odejmutí přiznaného
osvobození ještě po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o přiznání
osvobození (část 9/6.2.1).
K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSHK 45 INS 8999/2009, 3 VSPH 535/2010-B ze
dne 24. 8. 2010 zařazeného /7.
Judikát
K podmínkám
přiznání osvobození od placení zbytku dluhů viz např. závěry usnesení
Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSPH 37 INS 6279/2009, 1 VSPH 883/2001-B ze
dne 29. 7. 2011 (citace z odůvodnění):
„Z obsahu insolvenčního spisu
odvolací soud ověřil všechna pro věc rozhodná skutková zjištění, z nichž soud
I. stupně vyšel při vydání napadeného usnesení, totiž že usnesením ze dne 26.
10. 2009 (A-11) byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením,
že usnesením ze dne 16. 12. 2009 (B-8) bylo schváleno oddlužení dlužníka zpeněžením
majetkové podstaty (do níž náležel spoluvlastnický podíl ve výši 1/4 k celku ke
garáži a k pozemku v kat. ú. a obci Odolena Voda, hotové peníze 500 000,-
Kč a tři pohledávky ve výši 209 196,60 Kč za Jiřím Lhotákem, ve výši 4,70 Kč ze
stavebního spoření a ve výši 109 447,60 Kč za exekutorem JUDr. Janem
Fendrychem), že usnesením ze dne 1. 12. 2010 (B-17) byla schválena konečná
zpráva (dle níž činily příjmy podstaty 573 805,60 Kč, pohledávky za podstatou
104 691,- Kč a částka určená k rozvrhu 469 114,60 Kč), že usnesením ze dne 18.
1. 2011 (B-19) bylo vydáno rozvrhové usnesení (dle něhož obdržela Československá
obchodní banka, a.s. na svoji pohledávku ve výši 962 754,70 Kč částku
339 799,70 Kč a odvolatel obdržel na svoji pohledávku ve výši 366 388,- Kč
částku 129 314,90 Kč), že podáním ze dne 4.3.2011 (B-21) oznámil správce, že
rozvrhové usnesení bylo splněno, že usnesením ze dne 26.4.2011 (B-24) vzal soud
I. stupně na vědomí splnění oddlužení dlužníka a že podáním ze dne 10. 3. 2011
(B-22) požádal dlužník o přiznání osvobození od placení pohledávek podle § 414 IZ, s čímž
správce souhlasil na jednání konaném dne 27. 4. 2011 (B-28).
Ze shora uvedených zjištění, jejichž věcná
správnost nebyla odvolání zpochybňována, vyplývá, že dlužník splnil řádně a včas
všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (zpeněžením majetkové
podstaty), z něhož se oběma nezajištěným věřitelům dostalo plnění ve výši 35,3
% jejich pohledávek, a že dlužník o osvobození od placení pohledávek zahrnutých
do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, řádně požádal. Za
popsaného stavu - kdy byla splněna skutková podstata podle § 414 a § 415 IZ - soud I. stupně
nepochybil, když po slyšení dlužníka (a navíc též se souhlasem správce) návrhu
dlužníka vyhověl.
Pokud jde o odvolací argumentaci brojící především
proti údajné neústavnosti institutu osvobození od placení pohledávek zahrnutých
do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, odvolací soud ji
nesdílí, neboť právě na ustanovení § 414 IZ je založeno celé
oddlužení jako jedné z forem řešení úpadku dlužníka (hlava V. IZ) a předmět
úpravy insolvenčního zákona ( § 1 písm. b) IZ). ............
Odvolací soud proto zastává názor, že
institut oddlužení včetně svého úhelného ustanovení § 414 IZ je zcela
konformní s ústavním pořádkem České republiky i se zásadami insolvenčního řízení
( § 5 IZ).
Třeba zdůraznit, že pro posouzení splnění
podmínek pro osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení,
v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, jsou rozhodná výlučně kritéria
uvedená v § 414 a § 415 IZ. Pro posouzení věcné
správnosti napadeného usnesení proto nemohou být důvodné výtky odvolatele, jež
se týkaly chování dlužníka před zahájením insolvenčního řízení; ty mohly mít svůj
význam v předchozích fázích insolvenčního řízení, zejména pro rozhodnutí o
povolení oddlužení ( § 395 a násl. IZ) nebo pro
rozhodnutí o jeho schválení ( § 404 IZ).“
Specifika oddlužení manželů s majetkem a
závazky náležejícími do SJM
Zvlášť nutno upozornit na
specifika oddlužení manželů, jejichž majetek a závazky patří do SJM:
a) Jestliže návrh na povolení oddlužení podali s
insolvenčním návrhem oba tito manželé jako dlužníci, a takové návrhy tudíž byly společně
projednány a bylo o nich společně o nich rozhodnuto v jediném řízení završeném schváleným společným oddlužením, soud na základě jejich žádosti o přiznání
osvobození zkoumá, zda oba všechny
povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí (včetně povinností dle § 412 IZ při společném
splátkovém kalendáři - viz část 9/5.1.2.1) řádně splnili.
- k problematice společného projednání insolvenčních
návrhů manželů - dlužníků spojených s návrhem na povolení oddlužení a
jejich společného splátkového kalendáře viz podrobný výklad…
