dnes je 25.6.2022

Input:

Pletichy v insolvenčním řízení

12.11.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.12.3.5
Pletichy v insolvenčním řízení

Pletichy v insolvenčním řízení

 

A) Zákonné znaky trestného činu

Trestný čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 1 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán, kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch.

 

Trestný čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 2 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch.

 

Trestný čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 3 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 2 roky nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán, kdo jako insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší.

 

Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky hrozí podle § 226 odst. 4 TrZ pachateli, který

a) způsobí činem uvedeným v § 226 odst. 1, 2 nebo 3 TrZ značnou škodu, nebo

b) získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo

c) spáchá takový čin jako úřední osoba.

 

Vymezení toho, kdo může být úřední osobou, je obsaženo v ustanovení § 127 TrZ (soudce, státní zástupce, poslanec, senátor, člen vlády, jiná osoba zastávající funkci v orgánu veřejné moci, člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy atd.). Může jít i o úřední osobu cizího státu nebo mezinárodní organizace.

 

Ještě přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 2 roky až 6 let může být podle § 226 odst. 5 TrZ pachatel potrestán, pokud

a) způsobí činem uvedeným v § 226 odst. 1, 2 nebo 3 TrZ škodu velkého rozsahu, nebo

b) získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

 

Skutková podstata podle § 226 TrZ zcela odpovídá dřívější právní úpravě trestného činu pletich v insolvenčním řízení podle § 256b tr. zák. z r. 1961 po jeho novele provedené zákonem č. 296/2007 Sb. (s účinností od 1. 1. 2008). Nově bylo do § 226 odst. 4 a 5 TrZ zařazeno jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby získání značného prospěchu a prospěchu velkého rozsahu a později novelou i spáchání činu úřední osobou.

 

B) Výklad zákonných znaků

Trestný čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 TrZ lze spáchat jen v průběhu insolvenčního řízení konaného podle IZ, tj. teprve po jeho zahájení a až do ukončení. Ve smyslu § 128 odst. 2 TrZ se insolvenčním řízením pro účely § 226 TrZ rozumí též konkursní a vyrovnací řízení, které se řídilo (a podle § 432 odst. 1 IZ i nadále řídí) ZKV.

 

Tři skutkové podstaty

Ustanovení § 226 TrZ obsahuje 3 samostatné základní skutkové podstaty:

a) pasivní úplatkářství věřitele v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení (odst. 1),

b) aktivní úplatkářství ve vztahu k věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení (odst. 2),

c) pasivní úplatkářství insolvenčního správce, člena věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení ke škodě věřitelů (odst. 3).

 

Úplatek jako majetkový nebo jiný prospěch

Majetkový nebo jiný prospěch, který věřitel, insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů přijme nebo si dá slíbit ( § 226 odst. 1, 3 TrZ), resp. který pachatel poskytne, nabídne nebo slíbí věřiteli ( § 226 odst. 2 TrZ), má povahu úplatku, tedy jakékoli významnější materiální i nemateriální neoprávněné výhody. Úplatkem se i zde rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě a na kterou není nárok (viz též § 334 odst. 1 TrZ). V insolvenčním řízení bude často takovým prospěchem věřitele každá výhoda, kterou se zmenšuje újma hrozící konkrétnímu věřiteli z řešení úpadku dlužníka konkursem, reorganizací, oddlužením nebo zvláštními způsoby řešení úpadku některých dlužníků, anebo výhoda, která jde nad rámec odměny insolvenčního správce. Nezáleží na tom, zda úplatek byl poskytnut přímo či zastřeně, a nemusí spočívat jen v poskytnutí úplaty (peněz) v hotovosti.

 

a) Pasivní úplatkářství věřitele

 

Přijetí úplatku nebo jeho příslibu věřitelem

Podle § 226 odst. 1 TrZ pachatel přijme nebo si dá slíbit - v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení - majetkový nebo jiný prospěch v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení. Hlasování věřitelů je způsob rozhodování věřitelů ve věřitelských orgánech podle § 49 až 53 IZ. Podle § 46 IZ jsou věřitelskými orgány schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. O souvislost s hlasováním tu půjde tehdy, jestliže jiná osoba (a nemusí to být jen dlužník, jehož úpadek je v insolvenčním řízení řešen) poskytla nebo slíbila majetkový nebo jiný prospěch pachateli, aby ten jako věřitel v insolvenčním řízení vykonal určité hlasovací právo či aby ho nevykonal, anebo aby hlasovací právo vykonal nebo nevykonal v určitém smyslu. Nemusí jít jen o to, aby pachatel vyjádřil souhlas či nesouhlas s určitým rozhodnutím, ale též o prosazení některé jeho modifikace. V konečném důsledku jde o to, aby byl poskytnutým nebo slíbeným prospěchem prostřednictvím věřitele ovlivněn průběh insolvenčního řízení anebo jeho výsledek. Z hlediska trestní odpovědnosti však není podstatné, zda se pachatel zachoval podle přání toho, kdo mu poskytl nebo slíbil majetkový nebo jiný prospěch. Nevyžaduje se ani způsobení jakékoli škody. Způsobení škody nebo získání prospěchu má význam až podle § 226 odst. 4 a 5 TrZ.

 

Rozpor se zásadami a pravidly insolvenčního řízení

Přijetí úplatku nebo jeho příslibu je v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení, protože negativně ovlivňuje způsob řešení úpadku. Zásady insolvenčního řízení vymezuje § 5 IZ. Základním pravidlem insolvenčního řízení pak je, aby v něm došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 1 IZ). Podle § 165 odst. 1 IZ věřitelé, kteří v insolvenčním řízení uplatňují své pohledávky podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu ( § 306 IZ), plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak. Přijetí majetkového nebo

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...