Pletichy
v insolvenčním řízení
A)
Zákonné znaky trestného činu
Trestný
čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 1 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok nebo trestem zákazu
činnosti bude potrestán, kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů
v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit v rozporu se zásadami a
pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch.
Trestný
čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 2 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok nebo trestem zákazu
činnosti bude potrestán, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů
v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí v rozporu se zásadami
a pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch.
Trestný
čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 3 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 2 roky nebo trestem
zákazu činnosti bude potrestán, kdo jako insolvenční správce, člen věřitelského
výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá
slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch,
který mu nepřísluší.
Přísnější
trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky hrozí podle § 226 odst. 4 TrZ pachateli, který
a) způsobí činem uvedeným v § 226 odst. 1, 2 nebo 3 TrZ značnou škodu, nebo
b) získá takovým činem pro
sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo
c) spáchá takový čin jako úřední
osoba.
Vymezení
toho, kdo může být úřední osobou, je obsaženo v ustanovení § 127 TrZ (soudce, státní zástupce, poslanec, senátor, člen vlády, jiná osoba
zastávající funkci v orgánu veřejné moci, člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník
územní samosprávy, orgánu státní správy atd.). Může jít i o úřední osobu cizího
státu nebo mezinárodní organizace.
Ještě
přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 2 roky až 6 let může
být podle § 226 odst. 5 TrZ pachatel potrestán, pokud
a) způsobí činem uvedeným v § 226 odst. 1, 2 nebo 3 TrZ škodu velkého rozsahu, nebo
b) získá takovým činem pro
sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
Skutková
podstata podle § 226 TrZ zcela odpovídá dřívější právní úpravě trestného činu pletich v
insolvenčním řízení podle § 256b tr. zák. z r. 1961 po jeho novele provedené zákonem č. 296/2007 Sb. (s účinností
od 1. 1. 2008). Nově bylo do § 226 odst. 4 a 5 TrZ zařazeno jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby
získání značného prospěchu a prospěchu velkého rozsahu a později novelou i spáchání
činu úřední osobou.
B)
Výklad zákonných znaků
Trestný
čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 TrZ lze spáchat jen v průběhu insolvenčního řízení konaného podle IZ,
tj. teprve po jeho zahájení a až do ukončení. Ve smyslu § 128 odst. 2 TrZ se insolvenčním řízením pro účely § 226 TrZ rozumí též konkursní a vyrovnací řízení, které se řídilo (a podle § 432 odst. 1 IZ i nadále řídí) ZKV.
Tři
skutkové podstaty
Ustanovení § 226 TrZ obsahuje 3 samostatné základní skutkové podstaty:
a) pasivní úplatkářství věřitele v
souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení (odst. 1),
b) aktivní úplatkářství ve
vztahu k věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním
řízení (odst. 2),
c) pasivní úplatkářství
insolvenčního správce, člena věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v
insolvenčním řízení ke škodě věřitelů (odst. 3).
Úplatek
jako majetkový nebo jiný prospěch
Majetkový
nebo jiný prospěch, který věřitel, insolvenční správce, člen věřitelského
výboru nebo zástupce věřitelů přijme nebo si dá slíbit ( § 226 odst. 1, 3 TrZ), resp. který pachatel poskytne, nabídne nebo slíbí věřiteli ( § 226 odst. 2 TrZ), má povahu úplatku, tedy jakékoli významnější materiální
i nemateriální neoprávněné výhody. Úplatkem se i zde rozumí neoprávněná
výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění,
které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné
osobě a na kterou není nárok (viz též § 334 odst. 1 TrZ). V insolvenčním řízení bude často takovým prospěchem věřitele každá výhoda, kterou se zmenšuje újma hrozící konkrétnímu věřiteli z řešení
úpadku dlužníka konkursem, reorganizací, oddlužením nebo zvláštními způsoby řešení
úpadku některých dlužníků, anebo výhoda, která jde nad rámec odměny insolvenčního
správce. Nezáleží na tom, zda úplatek byl poskytnut přímo či zastřeně, a
nemusí spočívat jen v poskytnutí úplaty (peněz) v hotovosti.
a)
Pasivní úplatkářství věřitele
Přijetí
úplatku nebo jeho příslibu věřitelem
Podle § 226 odst. 1 TrZ pachatel přijme nebo si dá slíbit - v rozporu se zásadami a
pravidly insolvenčního řízení - majetkový nebo jiný prospěch v souvislosti s
hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení. Hlasování věřitelů je způsob
rozhodování věřitelů ve věřitelských orgánech podle § 49 až 53 IZ. Podle § 46 IZ
jsou věřitelskými orgány schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo
zástupce věřitelů. O souvislost s hlasováním tu půjde tehdy, jestliže
jiná osoba (a nemusí to být jen dlužník, jehož úpadek je v insolvenčním řízení řešen)
poskytla nebo slíbila majetkový nebo jiný prospěch pachateli, aby ten jako věřitel
v insolvenčním řízení vykonal určité hlasovací právo či aby ho nevykonal, anebo
aby hlasovací právo vykonal nebo nevykonal v určitém smyslu. Nemusí jít jen
o to, aby pachatel vyjádřil souhlas či nesouhlas s určitým rozhodnutím,
ale též o prosazení některé jeho modifikace. V konečném důsledku jde o
to, aby byl poskytnutým nebo slíbeným prospěchem prostřednictvím věřitele ovlivněn
průběh insolvenčního řízení anebo jeho výsledek. Z hlediska trestní odpovědnosti
však není podstatné, zda se pachatel zachoval podle přání toho, kdo mu
poskytl nebo slíbil majetkový nebo jiný prospěch. Nevyžaduje se ani způsobení
jakékoli škody. Způsobení škody nebo získání prospěchu má význam až podle § 226 odst. 4 a 5 TrZ.
Rozpor
se zásadami a pravidly insolvenčního řízení
Přijetí
úplatku nebo jeho příslibu je v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního
řízení, protože negativně ovlivňuje způsob řešení úpadku. Zásady insolvenčního
řízení vymezuje § 5 IZ.
Základním pravidlem insolvenčního řízení pak je, aby v něm došlo k uspořádání
majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem
a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 1
IZ). Podle § 165 odst.
1 IZ věřitelé, kteří v insolvenčním řízení uplatňují své pohledávky podáním přihlášky,
se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při
konkursu ( § 306 IZ), plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení,
nestanoví-li zákon jinak. Přijetí majetkového nebo…
