Pohledávky za majetkovou podstatou
Taxativní výčet pohledávek za majetkovou
podstatou je uveden v §
168 odst. 1 a 2 IZ.
Pohledávky vzniklé po zahájení řízení
Pohledávkami za majetkovou podstatou jsou
dle § 168 odst. 1 IZ pohledávky, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení
moratoria. Podle § 97 odst. 1 IZ se insolvenční řízení zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému
soudu, moratorium soud vyhlásí rozhodnutím podle § 118 IZ a je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o moratoriu v insolvenčním
rejstříku, a to:
a) náhrada hotových výdajů
a odměna předběžného správce; to neplatí, byl-li předběžný správce ustanoven
insolvenčním správcem,
b) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka
za součinnost poskytnutou předběžnému
správci nebo insolvenčnímu správci
c) náhrada
nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru (podle § 60 odst. 2 IZ určí výši odměny členů věřitelského výboru a jejich náhradníků insolvenční
soud),
d) náhrada
zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím
insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník (podle § 108 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit
navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení,
a to až do výše 50 000,- Kč pod pohrůžkou buď možného zastavení insolvenčního řízení
nebo vymáhání této zálohy),
e) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2 IZ (po dobu trvání moratoria je dlužník oprávněn hradit přednostně před dříve
splatnými pohledávkami závazky bezprostředně související se zachováním provozu
podniku vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po jeho
vyhlášení).
f) pohledávky věřitelů z úvěrového financování (vloženo
s účinností od 20. 7. 2009 novelou IZ provedenou zákonem č. 217/2009 Sb.).
Pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku
Druhou skupinou pohledávek za majetkovou
podstatou jsou pohledávky vyjmenované v § 168 odst. 2 IZ, pokud vznikly po
rozhodnutí o úpadku vydaném podle § 136 IZ, a to:
a) hotové výdaje a odměna insolvenčního správce,
b) náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka
(správa majetkové podstaty je definována v § 230 IZ),
c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení
obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po
rozhodnutí o úpadku,
d) náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním
soudem za účelem ocenění majetkové podstaty.
Poznámka: Insolvenční soud ustanovuje znalce k ocenění
majetkové podstaty podle § 153 IZ pouze v případě, že způsobem řešení úpadku je reorganizace nebo že v
konkursu se věřitelé usnesli na zpeněžení majetku jedinou smlouvou. Znalec však
musí být k ocenění majetkové podstaty podle insolvenčního zákona ustanoven v několika
případech insolvenčním správcem. Jednak za situace, kdy se insolvenční správce
sám (bez usnesení schůze věřitelů) rozhodl přistoupit ke zpeněžení podniku dlužníka
nebo celé majetkové podstaty jedinou smlouvou (zde povahu pohledávek znalce
insolvenční zákon neřeší vůbec), jednak v případě majetku, na který je vázáno
zajištění (zde je zajištěný věřitel povinen uhradit do majetkové podstaty
polovinu hotových výdajů a odměny znalce, povahu druhé poloviny nákladů a odměny
insolvenční zákon rovněž neřeší). Máme za to, že z povahy věci i v tomto případě
jsou náklady znalce a jeho odměny…
